Volkswagen si připomíná 70 let vývozu automobilů v podobě rozložených sad CKD. Od roku 1950 dodává VW do zahraničí vozidla rozložená na jednotlivé díly. Ta jsou následně v cílové zemi smontována. Prvním vozem, který byl smontován z jednotlivých dílů dodaných „v krabici“, byl legendární Brouk.
Tento postup nese mezinárodní označení CKD (Completely Knocked-Down) – jedná se tedy o kompletně rozložené montážní sady. Zpočátku šlo jen o získávání nových trhů, ale CKD v současnosti zajišťuje také zásobování globální výrobní sítě Volkswagenu. Z hlediska prodeje se jedná o významnou položku. Volkswagen dodnes vyvezl do celého světa 200 milionů vozidel. Ročně k nim přibývají další tři miliony kompletních vozidel nebo automobilů rozložených na díly.
Pro použití sad CKD existují různé důvody: Výstavba plnohodnotného výrobního závodu by se v příslušné zemi nevyplatila; počty prodávaných vozidel jsou příliš nízké; nové výrobní zařízení pro místní výrobu by bylo velmi nákladné; nebo je nutné se přizpůsobit celním a dovozním předpisům.
Wolfsburg jako hlavní centrumCelý proces probíhá následovně. Všechny objednávky montážních sad CKD od zámořských montážních závodů směřují do centrály ve Wolfsburgu. Její nákupní oddělení zajistí potřebné automobilové díly od evropských výrobních závodů a dodavatelů. Díly jsou pak zkompletovány a zabaleny do jedné zásilky v jednom z osmi distribučních center, naloženy do kontejneru a odeslány lodí, po železnici nebo letecky do zámoří či Ruska, kde proběhne finální montáž vozidla. Jen v distribučních centrech Wolfsburg, Salzgitter a Kassel pracuje 660 zaměstnanců. Další provozy jsou v Duisburgu, Emdenu, Fallerslebenu, Wilhelmshavenu a Martorellu (Španělsko). Těchto osm distribučních center dodává ročně celkem 1,7 milionu metrů krychlových zboží, což představuje cca 25 000 námořních kontejnerů. Od přijetí objednávky do doručení vozidla do cílové země uběhne přibližně osm týdnů. Systémem CKD jsou z Evropy zásobovány projekty montáže celkem 90 různých modelů v zámořských závodech.
Jako první se v krabicích dodával Brouk Všechno začalo v roce 1950. Tehdy byl do Irska přepraven první Brouk rozložený na díly. Následovaly dodávky do Jižní Afriky, Argentiny, Brazílie a Mexika. Právě montáž rozložených vozidel se stala základem nynějších velkých výrobních společností v Jižní Americe, jakými jsou například Volkswagen do Brasil nebo Volkswagen de México. V současnosti probíhá montáž CKD v 27 závodech v deseti zemích. Největší z nich je v Jižní Africe, kde se mimo jiné vyrábí Polo pro všechny trhy s pravostranným řízením. Ve velkých počtech se vyváží také Tiguan, který se ze sad CKD montuje v Rusku a Mexiku. Další závody jsou v USA, Číně, Brazílii, Argentině, Indii, Malajsii a Indonésii.
Od manuální práce k high-techZatímco dříve se díly balily do krabic manuálně, v současnosti vše probíhá v režii high-tech. Kompletaci dílů do jednotlivých zásilek podporují v distribučních centrech nejmodernější roboti. Jejich robotické ruce jsou vybaveny speciálními nástavci, které umožňují uchopení automobilových dílů nejrůznějších tvarů a rozměrů. Zaměstnancům to usnadňuje práci především při balení těžkých komponentů. Softwaroví roboti navíc usnadňují pomocí umělé inteligence e-mailovou komunikaci s dodavateli. Po přečtení elektronické zprávy automaticky reagují. Pokud například dodavatel po obdržení objednávky e-mailem sdělí, že objednané díly rozdělí do několika dílčích dodávek, pak systém zpracování běžně používaného jazyka NLP (Natural Language Processing) tuto informaci automaticky rozpozná a přímo ji zadá do systému SAP pro řízení výroby.
Burkhard Hüsken, vedoucí CKD u značky Volkswagen osobní vozy, k tomu říká: „Dříve probíhala koordinace se zámořskými montážními závody jedním nebo dvěma faxy týdně. Dnes komunikujeme s našimi výrobními závody v reálném čase. Tímto způsobem expedujeme do celého světa 9000 položek dílů. Pracovní náplň zaměstnanců přitom prošla zásadními změnami – místo ‚baličů krabic‘ máme dnes ‚datové logistiky‘.“
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.