Genderová rovnost? Za volantem ne

Mezi skupiny obyvatel, které jsou vystaveny zvýšenému riziku znevýhodnění v dopravě, patří osoby se sníženou pohyblivostí nebo jiným zdravotním omezením, starší jedinci, osoby ohrožené materiální chudobou a pečující o děti či jiné závislé členy rodiny. Větší podíl v rámci těchto skupin tvoří ženy.

Jezdí na kratší vzdálenosti a méně využívají autaPřestože se obecně v Evropě rozdíly mezi pohlavími postupně snižují, stále jsou to ženy, které činnostmi spojenými s péčí o rodinu a domácnost stráví výrazně více času než muži. Nejedná se pouze o starost s malými děti, ale také o péči poskytovanou starším osobám závislým na pomoci druhých, kterých v důsledku demografických změn přibývá. Ženy musí během dne skloubit povinnosti spojené se zaměstnáním i s chodem domácnosti. Často se proto nacházejí v časové tísni. Mají přitom v rodinách méně snadný přístup k autům.

I v českém prostředí se o děti a domácnost starají převážně ženy, kdežto muži jsou stále převážně hlavními živiteli rodin. „Absolvují denně více cest, ale na kratší vzdálenosti. Kromě svých povinností doprovázejí děti i starší členy rodiny. Nevyužívají automobil v takové míře jako muži a místo toho více jezdí veřejnou dopravou či chodí pěšky”, vysvětluje Petr Zámečník, dopravní psycholog z Centra dopravního výzkumu.

Ženy se v dopravě chovají bezpečněji a citlivěji vnímají rizikaVýznamné rozdíly mezi oběma pohlavími existují jak ve vnímání dopravních rizik, tak i v oblasti osobního bezpečí.

Ženy se účastní nehod výrazně méně. V rámci zemí Evropské unie v dopravních nehodách zemře 3,5 krát více mužů než žen. Muži jezdí autem více než ženy, najezdí více kilometrů a jsou tedy vystaveni riziku nehody častěji. „Na druhou stranu je dokázáno, že ženy v dopravě méně riskují, dopravní regulace vnímají pozitivněji než muži a také je více dodržují“, dodává Pavel Řezáč, ředitel Divize dopravních technologií a lidského faktoru Centra dopravního výzkumu. „Nicméně, pokud se ženy účastní dopravní nehody, mají vyšší pravděpodobnost vážného zranění“.

Kromě dopravní bezpečnosti má na ženy velký vliv jejich osobní bezpečnost, a to jak reálná, tak ta vnímaná. Má významnější dopad na jejich dopravní chování než u mužů. Více jak polovina žen v Evropské unii se alespoň občas vyhýbá některým situacím nebo rizikovým místům. Jedná se kupříkladu o podchody a zastávky v nočních hodinách. Mají strach z fyzického nebo sexuálního útoku.

I v českém prostředí má podoba urbánního prostoru významný vliv na vnímané i reálné riziko nebezpečí. Z regionálních šetření obav z kriminality, které byly často vázány na konkrétní lokality, vyplývá zřetelný rozdíl ve vnímání strachu na ulici či v jiném veřejném prostoru mezi muži a ženami. Obavy žen jsou přitom výrazně vyšší.

Zastoupení v dopravním sektoruDalší oblastí genderových rozdílů v dopravě se týká zastoupení žen v dopravním sektoru. Ačkoliv byl v roce 2018 podíl všech pracujících žen v Evropské unii 46 %, v dopravním sektoru a logistice jich pracuje pouze 22 %. V České republice bylo ve stejné době v oblasti dopravy a skladování zaměstnáno 26,5 % žen oproti 73,5 % mužů. Takto nízký podíl žen snižuje možnost perspektivy jejich profesního uplatnění. Je proto důležité se i v dopravním sektoru zaměřit na eliminaci genderového znevýhodnění. To znamená přibírat více žen a umožnit jim kariérní postup. Příčiny jejich nízkého zastoupení v dopravním sektoru do značné míry souvisí s již nastavenými pracovními podmínkami a různými genderovými stereotypy. Velký význam proto mají kampaně a iniciativy zaměřené na vzdělávání a přilákání dívek a žen do pracovních pozic v dopravním sektoru. Ruku v ruce s tím je potřeba vytvořit takové podmínky, které by ženy motivovaly v těchto pozicích zůstat.

Zdroj:Centrum dopravního výzkumu