Objevila se noční můra samořiditelných aut. Konstruktéři se trápí a hledají pomoc

Ostatně to z praxe známe asi všichni. Snad každý řidič už někdy zažil tu situaci, kdy u přechodu zahlédl postávajícího člověka. A v ten moment musel začít předvídat, zda se ta osoba chystá přejít přes silnici, nebo tam jen postává. A stejně tak je potřeba předvídat i pohyby cyklistů nebo běžců. Jsou to zkrátka tisíce různých situací, kdy se řidič musí spolehnout na svůj instinkt a odhad, zda má zpomalit, nebo může pokračovat.

Problém je však v tom, že počítače nejsou na něco podobného stavěné. V jejich útrobách sice neustále probíhají tisíce a možná i miliony různých výpočtů, při současné technice se však nikdy nedokáží přiblížit lidské intuici. Pokud se k ní tedy vůbec někdy přiblížit dokáží.

„Nemůžete prostě zastavovat kvůli každému člověku, který stojí u silnice," uvedl podle webu Carscoops k tématu Henrik Green, šéf výzkumného a vývojového oddělení automobilky Volvo, jejíž bezpečnostní systémy patří dlouhodobě k těm nejsofistikovanějším. „Musíte ale zastavit ve správnou chvíli, kdy se chodec rozhodne do silnice vstoupit."

Právě Volvo přitom ve spolupráci se společnosti Luminar představilo na letošním autosalonu v Los Angeles jejich pokročilou technologii radaru LIDAR. Ten má být nově schopen poznat pozici lidského, včetně jednotlivých svalů, a to na vzdálenost až 250 metrů.

Jak ovšem uvádí web Automotive News, pouze samostatná detekce lidských pohybů nestačí k tomu, aby mohl vůz vyhodnotit, co se stane v následujících chvílích. Jako příklad je uváděna situace s běžcem, který je poslední 3 sekundy detekován během běhu ke křižovatce.

Pro rozhodování stroje o dalších úmyslech běžce by však neměl být primární výpočet jeho trajektorie, ale zaměření se na jeho tvář - konkrétně zda se běžec podíval směrem k automobilu a ví o něm. Dalším příkladem mohou být chodci zahledění do mobilu, u kterých automaticky hrozí větší riziko nehody.

„Je důležité porozumět těmto rysům/vlastnostem, ne se jen dívat na pohyb," poznamenal k tématu Leslie Noteboom, spoluzakladatel a šéfdesignér britské společnosti Humanising Autonomy. V této společnosti se pohybuje zejména velké množství softwarových inženýrů, kromě toho však zaměstnává i behaviorální psychology, kteří analyzují záběry z kamer a snaží se systém naučit jak správně analyzovat pohyby lidí v dopravě.

„Musíte mít obecné modely chování, které jsou velmi podrobné. V dalším kroku je pak musíte lépe upřesnit," uvedl Noteboom. „Máme základy obecného chování pro konkrétní město a poté se můžeme zaměřit na konkrétní místa a určit, jak se lidé budou chovat na křižovatce se zastaralým systémem semaforům, nebo na křižovatkách, kde je potřeba zastavit uprostřed silnice."

Jisté však je, že si žádný z výrobců nemůže dovolit vypustit do světa systém autonomního řízení, který by nedokázal správně vyhodnocovat lidské chování a záměry. Jak uvádí Pete Rander, prezident společnosti Argo AI: „Pokud nebudete předvídat správně, máte jen dvě možnosti a žádná není dost dobrá. Buď se budete držet zpátky v bezpečí a vytvoříte kolem sebe bublinu obezřetnosti. A nebo prostě dupnete na brzdy."