Když se řekne rotační Wankelův motor, většina čtenářů si jistě představí legendární stroje automobilky Mazda. Skutečností ale je, že výrobou vozů poháněných motorem bez pístů se zabývala ještě jedna automobilka, která se svým modelem odstartovala doslova technickou revoluci. Osud jí ale nepřál a tak NSU Ro 80 skončilo v zapomnění.
Automobil NSU Ro 80 zažil svou premiéru 16. září 1967 na autosalonu ve Frankfurtu, kde se tento elegantní sedan stal doslova hvězdnou senzací. Pokud odhlédneme od skutečnosti, že pod jeho kapotou byl umístěn litrový rotační motor, pak mohlo NSU stále nabídnout kotoučové brzdy na obou nápravách, plně nezávislé odpružení nebo elegantní karoserii designovanou s ohledem na aerodynamickou stabilitu i maximální úsporu paliva.
Mezi další pozoruhodné maličkosti pak patří například ovládání spojky pomocí ovladače na vrchu řadící páky, nebo přední brzdy umístěné dál od kol, čímž došlo k úspoře neodpružené hmotnosti. Díky tomu všemu se ani nelze divit, že Ro 80 bylo nakonec vyhlášeno Evropským autem roku 1968.
Vzhledem ke všem výše zmíněným okolnostem se nyní asi divíte, proč se NSU Ro 80 stalo jedním z nejopomíjenějších aut historie? Nebudeme vás dlouho napínat, navzdory bohatým zkušenostem NSU s rotačními motory to byla právě pohonná jednotka, která vozu podryla základy k úspěchu.
Hrany pístu Wankelova motoru se poměrně rychle opotřebovávaly, což mu na spolehlivosti příliš nepřidalo, a jeho žíznivost předbíhala i zprávy o jeho revoluční technice. Výroba probíhala do roku 1977 a za tu dobu se vyrobilo cca 37,398 kusů tohoto technicky zajímavého, avšak nepříliš vyhledávaného automobilu.
Je skutečnou tragédií motoristického světa, že NSU nikdy nedokázalo plně překonat zvěsti o své spolehlivosti. Mnoho kusů bylo za uplynulých více než 50 let ohlodáno zubem času na kousky rzi, ovšem skupinka hrdých majitelů a sběratelů si své NSU Ro 80 stále hýčká a my se jim ani nedivíme - v době kdy přišel byl totiž skutečnou revolucí na kolech.
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?