Řada automobilek a technologických společností v současnosti pracuje na vývoji umělé inteligence, která bude schopna plně ovládat automobil. Dosud se však příliš nemluvilo o tom, že tuto technologii aktivně vyvíjí a zdokonaluje i americká armáda, která by ji měla brzy nasadit i ve válečných konfliktech.
Agentura Bloomberg uvádí, že podtajemník obrany pro výzkum a vývoj technologií nedávno sdělil členům Kongresu, že armáda bude mít k dispozici autonomní vozidla dříve, než se objeví na běžných silnicích. Michael Griffin pak uvedl, že vojenská autonomní vozidla budou pracovat na stejném principu, jako vozidla civilní.
Během svého vystoupení před kongresem Griffin uvedl, že 52 % ztrát v bojových zónách se týká vojenského personálu, který doručuje potraviny, palivo nebo další typy zásob. Pokud by se ale podařilo nahradit tyto vojáky autonomními zásobovacími vozy, pak by mohlo dojít k razantnímu snížení ztrát.
„Jste ve velmi zranitelné pozici, když provádíte tento druh činnosti," takže „Pokud bychom byli schopni převést tyto úkoly na plně autonomní vozidla s jednoduchou umělou inteligencí, která by nemusela řešit chodce ani dopravní značení, proč to neudělat?"
O potřebnosti této technologií se americká armáda přesvědčila již v průběhu války v Iráku, kde poprvé došlo k masivnímu nasazení bomb podél cest. Od vypuknutí konfliktu v roce 2003 tato improvizovaná nástražná výbušná zařízení zabila nebo vážně zranila stovky a možná i tisíce vojáků.
Zatím bohužel nevíme kdy se s touto technologií setkáme v praxi, nicméně Griffin uvedl, že tato technologie, která je v současnosti masivně vyvíjena v soukromém sektoru, musí být plně využita armádou. Nabízí se však otázka, co na to mnohdy pacifističtí vývojáři soukromých společností budou říkat a zda nedojde k dalším protestům, jako když téměř tisíc zaměstnanců Google protestovalo proti spolupráci na projektu Maven, ve kterém měli ve spolupráci s ministerstvem obrany vyvíjen umělou inteligenci pro vojenské využití.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?