Řeč je o tzv. automatických sněhových řetězech, které byly vynalezeny na půdě spojených států Amerických již v roce 1941 a v roce 1977 se dočkali výrazné modernizace od Švédských techniků, kteří přišli s tzv. "Onspot Automatic Tire Chain System" systémem, který je s každou zimou populárním artiklem na YouTube a sociálních sítích.
A jak to vlastně celé funguje? Systém, který se pravděpodobně pro svou velikost montuje hlavně na nákladní vozidla, je během jízdy po suchých silnicích v podstatě "neviditelný" a prozrazují ho jen visící řetězy u zadní (hnané) nápravy.
Jakmile se však řidič dostane na zasněženou silnici a jeho kola se začnou protáče, stačí k aktivaci systému jediné tlačítko. Po jeho stisknutí je pomocí stlačeného vzduchu spuštěno rameno, na jehož konci je jakýsi "pavouk" z řetězů. Jakmile se rameno přesune z vertikální do horizontální polohy, dostane se jeho část do kontaktu s bočnicí pneumatiky.
A právě samotná pneumatika automobilu poté prostřednictvím mechanismu, který může připomínat dynamo na bicyklu, začne roztáčet řetězy, které se díky odstředivé síle roztáhnou a dostanou se tak i pod prokluzující pneumatiku. Řidič tak získá potřebnou trakci a dostane se z míst, kde by jinak uvízl.
Ačkoliv je systém poměrně komplexní, jeho mechanika je až neuvěřitelně jednoduchá, což usnadňuje jeho instalaci, použití i funkčnost a mělo by prodloužit i jeho životnost. Velkým pozitivem je navíc skutečnost, že díky pohonu od samotné pneumatiky se řetězy aktivují i při couvání a zároveň zvyšují trakci i při brzdění.
Aktivace řetězů by měla probíhat při rychlosti do 40 km/h a maximálně s nimi může řidič jet až rychlostí 56 km/h, během které budou řetězy zvyšovat jeho rychlost až o 45 %. Aktivace by měla proběhnout ještě před zapadnutím, nicméně ani poté není při dostatečném roztočení kol problém řetězy aktivovat. Deaktivace pak musí probíhat za jízdy při rychlosti do 40 km/h. A cena? Pár typů jsme nalezli i na českém trhu, ovšem jejich cena se pohybovala okolo 80 000 Kč.
Ve čtyřicátých letech byly automatické sněhové řetězy jistě velkou výhrou, nicméně se zdokonalováním technologie zimních pneumatik a se zvyšováním jejich účinnosti se od automatických sněhových řetězů začalo upouštět a nyní je využívají zejména dopravní společnosti a záchranné složky v zemích, kde je bohatá sněhová nadílka častým problémem. To však není případ střední Evropy, ačkoliv i zde bychom tuhle vychytávku pod koly náklaďáků občas uvítali (ačkoliv je nám jasné, že při té troše sněhu týden v roce to absolutně nemá smysl a řidiči by jen ničili už tak dost rozbité silnice).