Kdykoliv se ve zprávách objeví informace o nečekaných přívalech sněhu, je jen otázkou času, kdy se objeví i první zprávy o kamionech, které na zasněžených silnicích zablokovaly dopravu. Už na začátku 40. let minulého století se však objevilo řešení, které by mohlo podobným situacím předcházet. Bohužel pro nás se však stále neuchytilo.
Řeč je o tzv. automatických sněhových řetězech, které byly vynalezeny na půdě spojených států Amerických již v roce 1941 a v roce 1977 se dočkali výrazné modernizace od Švédských techniků, kteří přišli s tzv. "Onspot Automatic Tire Chain System" systémem, který je s každou zimou populárním artiklem na YouTube a sociálních sítích.
A jak to vlastně celé funguje? Systém, který se pravděpodobně pro svou velikost montuje hlavně na nákladní vozidla, je během jízdy po suchých silnicích v podstatě "neviditelný" a prozrazují ho jen visící řetězy u zadní (hnané) nápravy.
Jakmile se však řidič dostane na zasněženou silnici a jeho kola se začnou protáče, stačí k aktivaci systému jediné tlačítko. Po jeho stisknutí je pomocí stlačeného vzduchu spuštěno rameno, na jehož konci je jakýsi "pavouk" z řetězů. Jakmile se rameno přesune z vertikální do horizontální polohy, dostane se jeho část do kontaktu s bočnicí pneumatiky.
A právě samotná pneumatika automobilu poté prostřednictvím mechanismu, který může připomínat dynamo na bicyklu, začne roztáčet řetězy, které se díky odstředivé síle roztáhnou a dostanou se tak i pod prokluzující pneumatiku. Řidič tak získá potřebnou trakci a dostane se z míst, kde by jinak uvízl.
Ačkoliv je systém poměrně komplexní, jeho mechanika je až neuvěřitelně jednoduchá, což usnadňuje jeho instalaci, použití i funkčnost a mělo by prodloužit i jeho životnost. Velkým pozitivem je navíc skutečnost, že díky pohonu od samotné pneumatiky se řetězy aktivují i při couvání a zároveň zvyšují trakci i při brzdění.
Aktivace řetězů by měla probíhat při rychlosti do 40 km/h a maximálně s nimi může řidič jet až rychlostí 56 km/h, během které budou řetězy zvyšovat jeho rychlost až o 45 %. Aktivace by měla proběhnout ještě před zapadnutím, nicméně ani poté není při dostatečném roztočení kol problém řetězy aktivovat. Deaktivace pak musí probíhat za jízdy při rychlosti do 40 km/h. A cena? Pár typů jsme nalezli i na českém trhu, ovšem jejich cena se pohybovala okolo 80 000 Kč.
Ve čtyřicátých letech byly automatické sněhové řetězy jistě velkou výhrou, nicméně se zdokonalováním technologie zimních pneumatik a se zvyšováním jejich účinnosti se od automatických sněhových řetězů začalo upouštět a nyní je využívají zejména dopravní společnosti a záchranné složky v zemích, kde je bohatá sněhová nadílka častým problémem. To však není případ střední Evropy, ačkoliv i zde bychom tuhle vychytávku pod koly náklaďáků občas uvítali (ačkoliv je nám jasné, že při té troše sněhu týden v roce to absolutně nemá smysl a řidiči by jen ničili už tak dost rozbité silnice).
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?