Tank je v očích mnoha považován za stroj, který byl stvořen pouze k válčení a zabíjení. "Tank svobody" však životy zachraňoval. Posloužil totiž několika československým občanům k úniku z komunistického Československa skrze železnou oponu. Schopnost postavit takový stroj a odvaha vydat se s ním přes ostře hlídané hranice pak v zahraničí vyvolala obří mediální senzaci.
Žít v Československu po komunistickém převratu v roce 1948 nebyl žádný med, o čemž svědčí tisíce různých svědectví lidí, kteří tuto dobu stále pamatují. Nelze se proto divit, že začátkem padesátých let se snažil dostat za hranice každý, kdo mohl.
Pohraničí však bylo poměrně silně střeženo nejen vojáky se samopaly, ale několika řadami zátarasů a ostnatých drátů, které dokázaly zastavit i kdejaký stroj. S obrněným transportérem Sd. Kfz 254 si však poradit nedokázaly. To však předbíháme událostem.
Za celou myšlenkou úniku z Československa za pomoci "tanku" stál jistý Václav Uhlík z Líní u Plzně, kterému režim po převratu zabavil jeho autoservis a on se musel začít živit těžbou dřeva. Během jedné ze svých výprav do lesa však nalezl polorozpadlý transportér Sd. Kfz 254, který si pod záminkou práce v lese odtáhl k sobě domů a začal ho připravovat k velkému útěku.
Obrněný transportér Sd.Kfz. 254 bylo obrněné průzkumné kolopásové vozidlo německého Wehrmachtu, používané během II. světové války. Stroj vznikl z původního tahače RR-7, který si u společnosti Saurer objednala rakouská armáda ještě ještě před anšlusem. Po připojení Rakouska však vyrobené stroje připadly Německu, které si přiobjednalo další pancéřované kusy.
Tento stroj se vyznačoval svou specifickou konstrukcí, díky které byl vybaven jak pásovým, tak kolovým podvozkem. Pokud jel transportér po kolech, jeho rychlost mohla činit až 60 km/h a dojezd činil 400 km. Na pásech měl transportér skvělou prostupnost terénem, maximální rychlost však klesla na 30 km/h a dojezd byl omezen na 90 km.
Díky své bohaté praxi mechanika si Uhlík s opravou transportéru vcelku snadno poradil a dokonce byl schopen na něj postavit novou karoserii z plechových panelů, která měla pojmout celou skupinku lidí, kteří mu s útěkem pomáhali a chtěli se dostat za hranice stejně jako on.
O první útek ze země se pokusil Uhlík v říjnu 1952. Během nočního přesunu k hranicím však transportér začal zlobit a Uhlík z obav o spolehlivost stroje raději zamířil zpět domů, kde chtěl stroj opravit. Měl obrovské štěstí, že si ho tedy nikdo nevšiml.
Další pokus o útěk byl naplánován na 24. července 1953, do té doby však transportér prošel mnoha úpravami, včetně zesílení pancéřování a velké opravy motoru, díky čemuž měl být odolnější a spolehlivější.
Nad ránem se tedy skupina osmi uprchlíků opět vydala k hranicím, které na druhý pokus překonala. K hranicím se transportér dopravil po kolech, ovšem jakmile si ho všimla první hlídka, sjel Uhlík z cesty, spustil transportér na pásy a plnou rychlostí prorazil všechny tři drátěné zátarasy.
Pohraničníci byli z celé akce tak překvapeni, že ani nestihli vystřelit. Uhlík pokračoval ještě cca 30 km do německého vnitrozemí, než zastavil hlídce německých a amerických vojáků, kterou požádal o politický azyl a možnost odcestovat do USA. Uhlíkova cesta za svobodou v "tanku svobody" se okamžitě stala mediální senzací a Uhlík i "tank" byli přepraveni do USA.
Po příjezdu do USA Václav Uhlík věnoval svůj tank muzeu Henryho Forda, kde byl vystaven několik desítek let. Nyní se však nachází ve sbírce neznámého soukromého sběratele.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila světu svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, nyní se ale Epiq představil v Mnichově po boku dalších koncernových kompaktních crossoverů koncernu Volkswagen. Přestože detaily ohledně výbavy a cen zůstávají tajemstvím, víme, že cena by měla začínat na částce kolem 600 000 Kč. Sériová výroba započne už příští rok.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.