Michal Cibulka: „V Pačejově jsme v kotrmelcích skončili v lese.“

Jak ses dostal k automobilovým soutěžím?

„Můj první kontakt se závody byl v mých sedmi letech, když se kousek nad naším domem jela RZ Jankovice v rámci Barum Rally 2002. Byla to krásná doba a dodnes nezapomenu na ty skvělé a silné vozy WRC. Od té doby jsem rally začal okrajově sledovat a můj zájem se s přibývajícím věkem začal zvyšovat. V roce 2016 jsem dostal nabídku zúčastnit se závodu Ve stopě Valašské zimy po boku Jirky Pohlídala, a to byl ten správný impuls. Poté jsme se dohodli na spolupráci s Pavlínou Tydlačkovou, se kterou jsem odjel svoji první sezónu.“

Jak hodnotíš uplynulou sezonu? Podle výsledků to bylo spíše smůla, kdy jsi většinu závodů nedokončil…

„Loňská sezóna byla jako špatný sen, ale nakonec se vše zlé v dobré obrátilo. Začalo to už na Valašské Rally, kterou jsme měli s Jakubem Nedbalem dobře rozjetou a hodně jsme se bavili. V autě panovala dobrá nálada, kterou následně zkazila porucha převodovky a naše působení tak skončilo. Smůla pak pokračovala na Kopné, kde nás s Petrem Hejtmánkem zradila taktéž převodovka. Jiné to nebylo ani na Vyškově, kde nás vyřadila elektronika a na Pačejově jsme skončili v kotrmelcích, bohužel do teď nevím, co se pořádně stalo. Chuť jsme si s Petrem zpravili na domácí Barum Rally, kterou jsme si i přes těžké podmínky na trati užili a zároveň jsem s Petrem ukončil spolupráci. Během roku jsem se ještě ukázal na Rally Český Krumlov (s Petrem Štěpánkem) a Rally Jeseníky (s Františkem Navrátilem), které skončili taktéž odstoupením. Ke konci sezóny mě oslovil Vlastimil Mikel, zda bych sním neodjel Příbram a Vsetín, samozřejmě jsem neváhal a přijal tuto nabídku s tím, že se snad všechna smůla prolomí a konečně se zadaří. Nakonec jsme oba závody dokončili bez problémů a na bedně, za což jsem byl velmi rád.“

Na Pačejově jste s Petrem Hejtmánkem měli havárii. Jeli jste si pro vítězství vet řídě s velikým náskokem, ale to se nepodařilo, co se stalo?

„Do závodu jsme šli s tím, že chceme obhájit vítězství ve třídě 17 z roku 2017. Petr i já jsme moc dobře věděli, že obhajoba nebude lehká. Především jsme potřebovali dojet, abychom si připsali aspoň nějaké body, když nám předešlé dva závody moc nevyšly. Od první RZ jsme chytili dobré tempo a jeli jsme co to šlo. Bohužel na prvních dvou erzetách nám odpadli dva největší soupeři, což nás docela mrzelo. Na zbylých měřených úsecích jsme si najeli náskok více jak pět minut. Byla před námi poslední rychlostka a bylo důležité ji dokončit, abychom vyhráli. Bohužel necelý kilometr po startu bylo vše ztraceno díky přemíře snahy. Z ničeho nic se nám škodovka ve velké rychlosti dostala do hodin. Už jsme s tím nemohli nic dělat a v kotrmelcích jsme zahučeli do lesíka. Naštěstí se nám nic nestalo, odnesly to jen plechy na Škodě 130 RS.“

Co plánuješ do sezony letošní?

„Co se týče nadcházející sezóny tak zatím ještě hledám někoho, s kým bych jel. Nebráním se jakýmkoliv nabídkám, proto kdyby měl někdo zájem o spolujezdce, rád bych navázal novou spolupráci. Mám na svém kontě přes 20 startů, takže nějaké zkušenosti už mám.“

Můžeš se nám krátce představit?

„Pocházím z Uherského Hradiště a pracuji jako automechanik. Když zrovna neopravuji auta nebo nezávodím tak se věnuju občasnému fotografování, rekreačním sportům a závodům s RC modely. Hodně volného času se snažím trávit s přáteli.“

Jaký máš sen v rally?

„Mým hlavním snem bylo začít závodit, což se mi splnilo. Dále jsem toužil asi jako každý závodník, postavit se na start populární Barum Czech Rally Zlín. Tento sen jsem si splnil už třikrát a pokaždé jsem náročný domácí závod dokončil až na cílovou rampu. Ať už v rámci Rally Legend s Petrem Hejtmánkem nebo první start na barumce s Pavlínou Tydlačkovou.“

Zatím jsi usedl pouze do „slabších“ aut, neláká tě pořádná čtyřkolka?

Ano, je to pravda. Doposud jsem jezdil ve slabších vozech jako byla Škoda Fabia nebo Honda Civic VTi. Ale usedl jsem i do krásných aut, ať už to byla Škoda 130 RS nebo Lada 1600. Ale je jasné, že mě láká něco silnějšího a rychlejšího. Hlavně bych se chtěl svézt a sbírat nové zkušenosti. Koho by nelákalo auto specifikace R5, ale držím se při zemi a nikam se moc nehrnu. Třeba se do sedačky „erpětky“ někdy dostanu, ale to je běh na dlouhou trať a spíše jen takový sen.“

Který závod máš nejoblíbenější a který tě za tři roky co jezdíš, zaujal nejméně a proč?

„Mezi mé nejoblíbenější soutěže patří samozřejmě domácí Barum Czech Rally Zlín. Hodně se mi líbí Rally Český Krumlov a podnik v Pačejově. Co se týče ostatních závodů, tak všechny jsou pěkné a mají své kouzlo. Moc mě neoslovila Rally Příbram.“

Vzkaz fanouškům, poděkování…

„Chtěl bych moc poděkovat všem fanouškům, kteří fandí kolem tratí rychlostních zkoušek nebo se přijdou za námi podívat do servisu. Poděkování patří také mé rodině, sponzorům a přítelkyni, která mě maximálně podporuje. Nesmím zapomenout poděkovat všem jezdcům, vedle kterých jsem usednul. S každým z nich jsem nasbíral plno zkušeností, které jsou k nezaplacení.“