Provozovatelem serveru autoroad.cz je
mediální skupina INCORP a. s., IČ: 28356829
Ford Mustang, který se poprvé představil 17. dubna 1964, zaznamenal u zákazníků okamžitý úspěch. Již první den se prodalo několik desítek tisíc kusů a po 18 měsících už automobilka registrovala přes milion prodaných kusů. Mustang se tak stal pro Ford druhým modelem s nejúspěšnějším startem, hned za Modelem A. Nelze se tedy divit, že automobilka chtěla využít potenciál modelu naplno.
V roce 1965 bylo možné koupit Mustang ve třech karosářských provedeních. Základem byl tzv. Hardtop, tedy klasické dvoudveřové kupé, kromě toho však zákazníci mohli zvolit i Convertible s plátěnou skládací střechou, nebo Fastback s ikonickou splývavou zádí.
V automobilce se však zrodil nápad, že by Mustang mohl zacílit i na praktičtěji orientované zákazníky. Za tím účelem tak začaly vznikat dvě designové studie, které nesly karoserii Shooting Brake. Jednalo se tedy stále o dvoudveřový model, takže přední část zůstala nezměněna, vzadu však přibyla protáhlá rovná střecha, který prudce padala dolů před zadním nárazníkem.
Tento karosářský styl patřil vždy spíše k raritám, přesto se tehdy i dnes objevují stále nové s touto karoserií. Tehdy to byl například Chevrolet Nomad či Volvo P1800ES. Dnes můžeme vzpomenout například na Aston Martin Zagato Shooting Brake nebo nedávno upravený Chevrolet Corvette Shooting Brake.
Myšlenky na přestavbu navíc nebyly tak bláznivé, jak se mohlo zdát. Ostatně model Mustang byl postaven na základech menšího sedanu Ford Falcon. A ten se časem objevil i jako tradiční kombík, tedy Wagon. Ford však nakonec plány na stavbu Mustangu Shooting Brake opustil a obě designové studie měly být zničeny.
Myšlenka však žila dál a nakonec se jí chopil někdo zcela jiný - italská designová společnost Intermeccanica z Torina. Ta začala nápad rozvíjet a dokonce zašla tak daleko, že postavila funkční prototyp. O jeho cestě pak v říjnu 1966 psal dokonce i magazín Car and Driver.
Ústřední trojicí stojící za vznikem vozidla byl Barney Clark (vedoucí reklamní agentury pracující pro Ford), Bomb Cumberford (nezávislý designér, toho času pracující pro společnost Intermeccanica na modelu Griffith 600) a Jim Licata - automobilový nadšenec. Základem jejich prototypu se stal Mustang 1964 Coupe s 4.7 litrovým motorem V8 o výkonu cca 260 koní a s automatickou převodovkou. Prvním krokem po odeslání vozu do italské karosárny bylo odstranění sériové střechy a zadní části kapoty.
Následovala výroba nové střechy, zadních dveří, nové podlahy kufru a zadních sklopných sedadel. Víko kufru mělo panty dole, takže se vyklápělo směrem ven. Sklo pak bylo možné elektricky spustit a nechat ve víku zmizet. V plánu bylo také přemístit nádrž a rezervu, což by umožnilo snížit nákladovou hranu a zvětšit prostor pro náklad. Na to už však bohužel nezbyly peníze. Vůz však dostal lepší tlumiče Koni, exteriérové doplňky modelu GT a příplatková kola s pneumatikami Pirelli Cinturato, které zlepšovaly ovladatelnost i brzdné schopnosti.
Redaktoři Car and Driver se mohli s vozem projet a podle všeho v nich vyvolal velice příjemný dojem. Ovladatelnost vozu se dokonce zlepšila, ačkoliv akcelerace a pružnost motoru nebyla nijak oslnivá. Na tom se však jistě podepsala i volba automatické převodovky.
Ostatně jízdní vlastnosti byly podle citace designéra Cumberforda pro web Hagerty jedním z důvodů, proč z Mustangu udělat kombi. Šasi Fordu Falcon, na kterém Mustang vznikl, mělo vzadu listové pružiny a těžký předek. Přidat nějakou váhu dozadu tak mohlo zlepšit ovladatelnost, vzpomínal Cumberford. A zavazadlový prostor navíc byl příjemným bonusem.
Podle recenze Car and Drive, ale i podle vzpomínek designéra a jeho přátel a kolegů, vypadal přestavěný Mustang kombi jako sériové vozidlo z produkce Fordu. Automobilka o něj však ani po několika prezentacích neměla zájem. A zájem bohužel neměly ani jiné společnosti kterým Cumberford se svými společníky nabízel možnost výroby konverzních kitů zhotovených v Itálii. Stačilo jen najít investora. K tomu ale bohužel nedošlo.
Unikátní vůz tak nakonec Cumberford prodal zubaři z Oregonu. Jeho pak synové s vozem údajně ještě dojížděli na studia, ovšem jak vůz skončil bohužel není jasné. Sen o Fordu Mustang kombi tak nakonec skončil neúspěchem, i když po sobě něco zanechal.
Fotografie prototypu se totiž dostaly do různých magazínů a pro mnoho mechaniků, kutilů a karosářů se staly inspirací. Čas od času se tak na amerických inzertních webech objevují Fordy Mustang kombi, které sice jsou dílem různých domácích kutilů, ale hlavní inspirací jim zřejmě byl Cumberfordův prototyp.
Facelift populárního korejského crossoveru Kia Sportage přináší kromě kosmetických úprav i technologický skok. Nový infotainment zvládne streamování videa, aktualizace přes internet i platby za parkování. Pod kapotou se objeví výkonnější hybridy s novou automatickou převodovkou a poprvé i plug-in verze s pohonem předních kol.
BMW na prestižním festivalu elegance u jezera Como představilo vůz, který bere dech. Nový model Speedtop navazuje na loňské koncepty a tentokrát nepůjde jen o výstavní kus – limitovaná série 70 vozů s osmiválcem pod kapotou míří do výroby. Design, luxus a výkon v unikátním shooting braku, který si ale běžný smrtelník nekoupí.
Nejmenší model Toyoty dostal to, co u městských vozů nevídáme – silný full-hybridní pohon. Omlazené Aygo X nejen že výrazně posílilo, ale nově nabídne i techniku z větších modelů a lepší výbavu. A to všechno dál vyrábějí čeští dělníci v Kolíně.
Čínský výrobce Zeekr, vlastněný koncernem Geely, odhalil ceny a specifikace nového elektrického SUV Zeekr 7X pro Austrálii i Evropu. Prémiově laděný elektromobil, který vznikl pod taktovkou evropských vývojářů, míří přímo proti Tesle Model Y, Audi Q6 e-tron či BMW iX3. S dojezdem až 870 km, extrémně rychlým nabíjením a výbavou srovnatelnou s luxusní třídou může výrazně zamíchat kartami v segmentu.
Francouzská značka Alpine oficiálně představila svůj první elektrický crossover. Novinka s označením A390 navazuje na loňský koncept a zaujme nejen ostře řezaným designem, ale především technikou: pod kapotou má tři elektromotory, až 470 koní a baterii s kapacitou 89 kWh. Do prodeje půjde koncem roku.
Škoda Auto představila futuristickou vizi legendárního modelu Favorit. Kultovní hatchback z konce osmdesátých let se v nové studii mění na elektrický crossover, který spojuje retro prvky s aktuálními designovými trendy. Projekt vznikl z iniciativy designérů Ljudmila Slavova a Davida Stingla.
Nissan se s novou Microu vydal cestou nejmenšího odporu – převzal Renault 5 E-Tech a přemaloval ho. Výsledek? Elektromobil bez vlastní identity, který selhává v designu i konkurenceschopnosti. Japonci vsadili na špatného koně a přidali vlastní chyby.
Ročně se v Česku prodá na 650 000 ojetých aut. Může se proto zdát, že koupit si ojeté auto není žádný problém. Velký výběr ovšem ještě není zárukou kvality. Nemalé množství prodávaných ojetin skrývá před kupujícím svou historii. K tomu, aby se nechali vlákat do pasti, napomáhá i řada častých chyb, které zájemci při výběru vozu dělají. Které to jsou a čemu se vyhnout?
Každý motorkář, ať už jezdí po městě, okreskách nebo v lehkém terénu, ví, jak snadno může dojít k nečekanému pádu. Někdy stačí kluzká vozovka, jinak postavený stojan nebo prosté zaváhání při manipulaci na místě. A právě v těchto situacích často dochází k poškození některé z nejcitlivějších částí – ovládacích páček.
Toyota udělala revoluční krok. Její nejprodávanější SUV RAV4 bude od modelového roku 2026 k mání výhradně jako hybrid nebo plug-in hybrid. Bez čistě benzínové varianty tak míří ke stovkám tisíc Američanů, kteří si změny ani nemusí všimnout – a přesto začnou jezdit čistěji.
Čínská technologická značka Xiaomi oficiálně představila svůj druhý elektromobil – sportovní SUV YU7. S dojezdem přes 830 kilometrů, výkonem až 681 koní a vzhledem evokujícím Ferrari Purosangue má YU7 ambici stát se vážnou konkurencí Tesly Model Y – alespoň na domácím trhu.
Toyota odhalila šestou generaci svého úspěšného SUV RAV4. Vizuálně navazuje na dosavadní model, ale uvnitř přináší výrazné technologické novinky. Hybrid i plug-in hybrid slibují vyšší výkon, inteligentní využití energie podle trasy v navigaci a posun k softwarově definovanému vozu.