A zatím co v Československu přetrvával strach z politických procesů a pachuť z měnové reformy, v zámoří se lidé nechávali unášet představami o zářné budoucnosti a cestách do vesmíru, což ostatně podtrhoval i značně futuristický design té doby.
Jednou z nejúchvatnějších představ vzdálené budoucnosti v automobilovém průmyslu, která měla nastat po roce 2000, se stal koncept Astra-Gnome, za jehož stvořením stála automobilka American Motors a její prominentní designér Richard Arbib, který předvedl skutečně velmi idealistickou vizi budoucnosti.
Základem konceptu Astra-Gnome se stal kompaktní roadster / kupé Nash Metropolitan z roku 1955, jehož karoserii přeměnil Arbib během pouhých 4 měsíců naprosto k nepoznání. Cílem jeho práce přitom bylo vytvořit automobil, který se bude moci pochlubit novými a zajímavými tvary, materiály i barvami a současně bude praktický.
Karoserie Metropolitanu se tak protáhla o 25 % a současně narostla do šířky na 1.83 centimetrů, což bylo na tu dobu poměrně dost. Díky využití lehkých materiálů se přitom podrželo udržet váhu celého automobilu na hranici 900 kilogramů. Za zajímavost však stojí, že jen hliníkové doplňky vážily zhruba 181 kg.
Jak je z fotografií patrné, celá karoserie je pojata značně futuristicky a celkový design nemůže zapírat svou inspiraci ve světě Sci-Fi. To ostatně nejvíce kola ukrytá za panely karoserie, díky kterým má vůz působit jako vesmírná loď nebo vznášedlo. Velice působivá je také průhledná kabina ve tvaru bubliny, která připomíná kokpit stíhačky.
Průhledný kryt kabiny vyrobený z plexiskla umožňoval skvělý výhled ve všech směrech a současně skvěle izoloval všechny rušivé zvuky zvenčí, díky čemuž měla jízda působit jako let ve stíhačce. A pokud by snad posádku cokoliv rušilo, snadno to mohla překrýt zvuky prémiové audio-soustavy s kazetovým přehrávačem. Drobnou nevýhodou byla nutnost při vystupování a nastupování kokpit odklopit stejně, jako to vídáme u stíhaček.
Někdo by také mohl namítnout, že v letních horkých dnech by v interiéru musel být vzduch jako ve skleníku, ovšem tuto maličkost vyřešil Arbib instalací klimatizace. Ta se ovládala prostřednictvím středového ovládacího panelu, na kterém byly všechny ovládací prvky a velké hodiny společnosti Hamilton, které měly sloužit jako jakási Astronavigace pro případ, že by chtěl s vozem někdo skutečně létat. Byla to zkrátka doba, kdy bylo všechno možné.
Za zmínku navíc stojí i praktičnost, které byla v tomto případě skutečně příkladná. Díky výše zmíněné šířce 1.83 metru nabízel koncepční vůz skutečně mnoho prostoru. Díky prodloužení karoserie se pak zvětšil i kufr, ve kterém bylo připravených šest speciální integrovaných zavazadel, která k vozu skvěle ladila.
Úchvatný koncept se nejprve objevil 3. října 1956 na obálce časopisu Newsweek a téhož roku se stal jednou z hlavních svět autosalonu v New Yorku. Návštěvníkům autosalonu bylo rozdáno okolo 1 000 dotazníků, přičemž až 80 % odpovědí prototyp chválilo a oceňovalo.
Ukázka otvírání proskleného kokpitu | zdroj: youtube.com
Krásné slečny, které automobil na autosalonu doprovázely, pak musely velice často novinářům i prostým návštěvníkům vysvětlovat, že se jedná pouze o koncepční vůz, který se nikdy vyrábět nebude.
Během své premiéry a krátce po ní si Astra-Gnome užívala velké popularity, ovšem poté se vůz absolutně ztratil ze světa a nikdo o něm nevěděl. To se změnilo až v roce 1980, kdy byl znovu objeven v New Yorku. Krátce poté byl vůz restaurován do původní podobny a nyní je vystaven v Kalifornském automobilovém muzeu.
Pro někoho může být tento koncept naprosto nesmyslným a bláhovým ideálem, který nikdy neměl šanci na úspěch. Nám se však z nevysvětlitelných důvodů neskutečně líbí, stejně jako desítky futuristických a Sci-Fi fotografií či ilustrací, na kterých je zachycen. Richard Arbib během jeho designování předvedl působivou práci a přenesl tak kus komiksového Sci-Fi světa do skutečného života.
Koncept Astra-Gnome měl představovat vizi automobilového průmyslu po roce 2000 | foto: youtube.com
V případě Arbiba se ale vlastně nejedná o žádnou výjimku. Tento průmyslový designér se totiž nikdy nebál divokých představ o vesmírné budoucnosti, čímž na přelomu století výrazně obohatil americký svět designu. Jeho specifický podpis bychom tak mohli najít pod produkty značek jako Argus (výrobce fotoaparátů), General Motors, Republic Aviation (výrobce stíhaček), Union Pacific (železniční dopravce), atd. Během života se také věnoval designu hodinek (Hamilton, Gucci), navrhoval lodě (Century Boat Company) a několikrát také vytvoři titulní stránku pro magazín Galaxy Science Fiction.
