Složitá ekonomická situace Evropy po skončení 1. světové války masové motorizaci nepřála, poměry v mladičkém Československu byly v tomto ohledu ještě složitější - ještě v roce 1921 zde připadal jeden vůz na 3138 obyvatel. Značka ŠKODA se však dokázala zejména ve 30. letech prosadit na domácím trhu i v zahraničí svými cenově dostupnými modely, nejrozšířenější řady Popular se do konce éry první republiky vyrobilo více než 13 000 kusů v bezpočtu provedení.
Pozornost, kterou mladoboleslavská automobilka dlouhodobě věnovala cenově dostupnějším modelům, korespondovala s demokratickým duchem nově vzniklé republiky. První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk v roce 1919 při návštěvě továrny Laurin & Klement v MladéBoleslavi mimo jiné řekl: „Dobře nyní pochopuji význam automobilu. Já sám, dříve než jsem odjel do ciziny, díval jsem se na automobil nesprávně, ano dost naivně, vida v něm luxusní novotu... Doufám, že automobil dojde i u nás takového všeobecného používání jako v Americe. V Americe má kdekterý farmář svůj automobil, ba i lépe situovaný dělník může si dopřáti tohoto dopravního prostředku, aby se v sobotu s celou rodinou odebral na venek a tam trávil svůj volný čas, a na to v pondělí se opět vrátí k své práci.“
Základ poválečné nabídky společnosti Laurin & Klement tvořila osvědčená modelová řada S, vyrobená v letech 1911 - 1925 ve více než 2000 kusech. Průběžnou modernizaci konstrukce reflektovala označení sérií jako Si, Sl, Sm či So, zdvihový objem čtyřválcového motoru postupně rostl z 1771 na 2413 cm3 , největší rychlost stoupla z asi 50 na 75 km/h, čímž se vůz pasoval do střední třídy. Příkladem je exponát ve sbírkách Škoda Muzea, prostorná verze Si z roku 1918.
V první polovině 20. let sortiment doplnily lidovější modely Laurin & Klement 100 a 105, ještě většího rozšíření se dočkal typ L&K 110. Populární „stodesítky“, po určitou dobu výroby nesoucí loga Laurin & Klement i Škoda, vzniklo v letech 1925-1929 takřka 3000 kusů v celé řadě verzí. Za předchůdce filozofie Simply clever můžeme považovat kombinovanou karoserii, slučující výhody osobního vozu s dvoumístným valníkem o užitečné hmotnosti 500 kg. Snadnou a rychlou záměnouzadního nástavce se užitkové vozidlo, sloužící drobnému živnostníkovi k rozvážce zboží, o víkendu změnilo v plnohodnotný čtyřmístný osobní automobil, jako stvořený k rodinnému výletu.
Konkurenceschopnost mladoboleslavské automobilky významně posílilo spojení s průmyslovým gigantem Škoda v roce 1925 a následné rozsáhlé investice, včetně vybudování moderní továrny s pásovou výrobou. Jejím technologickým nárokům byla přizpůsobena stavebnicová řada modelůŠkoda 422, 430, 645 a 860. První číslice v typovém označení vyjadřovala počet válců, dvě zbývající výkon v koních. Typ 422 našel ve složitém období hospodářské krize, letech 1930-1932, více než 3400 zákazníků. Otevřená verze stála v roce 1930 zhruba 33 000 Kč, litr benzinu cca 2,50Kč.
Ovšem průměrný roční plat úředníků tehdy činil 18 000 korun, úřednic pouze 10 000 Kč. K zajímavým prvkům standardní výbavy patřily kvalitní hodiny, natahované v osmidenním cyklu. Na začátku dubna 1933 debutoval zcela nový vůz Škoda 420 Standard, pádná odpověď nahospodářskou krizi. Oproti typu 422 se jeho pohotovostní hmotnost podařilo snížit asi o 250 kg, především díky nahrazení žebřinového rámu podvozku centrálním trubkovým nosníkem. Zdvihový objem čtyřdobého čtyřválce 995 cm3 umožnil naplno využít daňových výhod, výkon činil 14,7 kW, spotřeba paliva asi 8 litrů na 100 km a cena 29 800 Kč.
Škoda 420 Standard předznamenala mimořádně oblíbenou modelovou řadu Popular, vyráběnou od roku 1934 a pro značku Škoda razantní nárůst odbytu na československém trhu i v zahraničí. V období 1934 - 1938 vzniklo více než 13 000 vozů Škoda Popular různých provedení. Společně s větším modelem Rapid tvořily hlavní pilíře úspěchu značky Škoda pod vedení dr. Karla Hrdličky a jejich progresivní konstrukce se stala solidním základem poválečné produkce. Vyvrcholením snahy o skutečně lidový vůz se stala Škoda Popular 995, typ 937, pro svoji cenu 17 300 korun trefně přezdívaný „Liduška“. Vývoj a příprava jeho výroby se kryly se závěrečným obdobím první československé republiky, debutoval na sklonku roku 1938.
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.