Balistické střely, drony a řízené rakety změnily způsob, jakým se dnes vedou válečné konflikty. Jejich vývoj však započal ještě před druhou světovou válkou, během které se tyto zbraně dočkaly svého prvního úspěšného nasazení. Po válce však začal nový závod ve zbrojení, který sázel na různé technologie. A ke slovu přišly překvapivě i automobily.
Většina lidí si možná ani neuvědomuje, jak "starou" technologií vlastně bezpilotní letadla jsou. První primitivní systémy autopilota se začaly objevovat téměř před stole lety a s dálkově řízenými stroji se experimentovalo také ještě před druhou světovou válkou.
Během války na sebe strhla většinovou pozornost zejména třetí říše, která s použitím balistických raket V1 a V2 doslova terorizovala Londýn, zatím co s jednou z prvních řízených střel se pilotům Luftwaffe podařilo potopit pýchu italského námořnictva, bitevní loď Roma. Na vývoji těchto zbraní však aktivně pracovali i spojenci.
K celému tomuto tématu nás ale přivedlo něco jiného. Na motoristickém webu Jalopnik se totiž objevila fotografie pořízená v roce 1946, na které je zachycen tajemný roadster s masivní okřídlenou "bombou" na kapotě. Těžko říct, zda se tomuto stroji dá říkat řízená střela nebo dron, ovšem zařízení to bylo bezesporu zajímavé.
GM A-1, jak se tato dálkově řízená bomba / dron jmenovala, vážila cca 635 kilogramů, byla poháněna vrtulovým motorem a na své palubě nesla kromě elektroniky potřebné k dálkovému řízení i televizní kameru s vysílačem, takže mohla být k cíli naváděna mnohem přesněji než kterékoliv předešlé prototypy. Tento nástroj zkázy měl být "odpalován" a následně řízen z letadla, ovšem to bylo riskantní, proto se k vývoji použil automobil.
A vzhledem k tomu, že společnost General Motors byla a je převážně známá výrobou automobilů, postavili si k těmto účelům její technici speciální stroj. Jak prozrazuje video z webu DailyMotion, pod kapotou tohoto vozu byly ukryty hned dva motory Cadillac, každý o výkonu 165 koní. Síla obou motorů byla následně skrze hydrodynamický setrvačník přenášena na hnací hřídel.
Díky tomuto řešení dokázal vůz i s připevněnou "bombou" akcelerovat na rychlost 100 mil v hodině (161 km/h) na vzdálenosti pouhých 457 metrů, což bylo na rok 1946 skutečně úctyhodné. V této rychlosti se pak stroj umístěný na speciálních nosnících nad přídí auta vznesl a jeho řízení si přebral pilot letící v doprovodném letadle.
Projekt s dronem / dálkově řízenou létající bombou GM A-1 byl nakonec ukončen pro svou technickou náročnost a nákladnost, nicméně vývoj dronů a řízených střel pokračoval dál. Co se však stalo s oním automobilem zůstává záhadou. Stejně jako dodnes s jistotou nevíme, na jakém základu vlastně technici vůz postavili a jaká karoserie ho zdobí.
V diskuzi na Jalopniku se objevilo hned několik možných strojů, jako například Duesenberg J Maharaja z roku 1935, Cadillac La Salle z roku 1939 nebo další modely automobilek GM, Duesenberg nebo Auburn. Identifikaci vozu navíc stěžuje i fakt, že karoserie nejspíš byla upravena pro lepší aerodynamiku, nižší hmotnost a snadnější manipulovatelnost s létající bombou.
Kdyby se však vůz čirou náhodou zachránil a někdy nalezl, byl by to bezpochyby zajímavý technický unikát. S něčím takovým ale nepočítáme snad ani v nejdivočejších snech.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.