Balistické střely, drony a řízené rakety změnily způsob, jakým se dnes vedou válečné konflikty. Jejich vývoj však započal ještě před druhou světovou válkou, během které se tyto zbraně dočkaly svého prvního úspěšného nasazení. Po válce však začal nový závod ve zbrojení, který sázel na různé technologie. A ke slovu přišly překvapivě i automobily.
Většina lidí si možná ani neuvědomuje, jak "starou" technologií vlastně bezpilotní letadla jsou. První primitivní systémy autopilota se začaly objevovat téměř před stole lety a s dálkově řízenými stroji se experimentovalo také ještě před druhou světovou válkou.
Během války na sebe strhla většinovou pozornost zejména třetí říše, která s použitím balistických raket V1 a V2 doslova terorizovala Londýn, zatím co s jednou z prvních řízených střel se pilotům Luftwaffe podařilo potopit pýchu italského námořnictva, bitevní loď Roma. Na vývoji těchto zbraní však aktivně pracovali i spojenci.
K celému tomuto tématu nás ale přivedlo něco jiného. Na motoristickém webu Jalopnik se totiž objevila fotografie pořízená v roce 1946, na které je zachycen tajemný roadster s masivní okřídlenou "bombou" na kapotě. Těžko říct, zda se tomuto stroji dá říkat řízená střela nebo dron, ovšem zařízení to bylo bezesporu zajímavé.
GM A-1, jak se tato dálkově řízená bomba / dron jmenovala, vážila cca 635 kilogramů, byla poháněna vrtulovým motorem a na své palubě nesla kromě elektroniky potřebné k dálkovému řízení i televizní kameru s vysílačem, takže mohla být k cíli naváděna mnohem přesněji než kterékoliv předešlé prototypy. Tento nástroj zkázy měl být "odpalován" a následně řízen z letadla, ovšem to bylo riskantní, proto se k vývoji použil automobil.
A vzhledem k tomu, že společnost General Motors byla a je převážně známá výrobou automobilů, postavili si k těmto účelům její technici speciální stroj. Jak prozrazuje video z webu DailyMotion, pod kapotou tohoto vozu byly ukryty hned dva motory Cadillac, každý o výkonu 165 koní. Síla obou motorů byla následně skrze hydrodynamický setrvačník přenášena na hnací hřídel.
Díky tomuto řešení dokázal vůz i s připevněnou "bombou" akcelerovat na rychlost 100 mil v hodině (161 km/h) na vzdálenosti pouhých 457 metrů, což bylo na rok 1946 skutečně úctyhodné. V této rychlosti se pak stroj umístěný na speciálních nosnících nad přídí auta vznesl a jeho řízení si přebral pilot letící v doprovodném letadle.
Projekt s dronem / dálkově řízenou létající bombou GM A-1 byl nakonec ukončen pro svou technickou náročnost a nákladnost, nicméně vývoj dronů a řízených střel pokračoval dál. Co se však stalo s oním automobilem zůstává záhadou. Stejně jako dodnes s jistotou nevíme, na jakém základu vlastně technici vůz postavili a jaká karoserie ho zdobí.
V diskuzi na Jalopniku se objevilo hned několik možných strojů, jako například Duesenberg J Maharaja z roku 1935, Cadillac La Salle z roku 1939 nebo další modely automobilek GM, Duesenberg nebo Auburn. Identifikaci vozu navíc stěžuje i fakt, že karoserie nejspíš byla upravena pro lepší aerodynamiku, nižší hmotnost a snadnější manipulovatelnost s létající bombou.
Kdyby se však vůz čirou náhodou zachránil a někdy nalezl, byl by to bezpochyby zajímavý technický unikát. S něčím takovým ale nepočítáme snad ani v nejdivočejších snech.
Modely úspěšné automobilky Cupra prošly v nedávné době faceliftem, který se týká i pohledného kombíku Leon Sportstourer. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná jen o lehké omlazení designu, jak to u faceliftů bývá zvykem, jenže to je omyl. Změněna byla jedna velice podstatná věc, která tento sportovní kombík posunula do vyšší ligy.
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?