Většina významných světových automobilek se momentálně nachází v pokročilém stádiu vývoje vlastních elektromobilů, kterými chtějí během několika dalších desetiletí zaplavit ulice celého světa. Nic z toho však nebude možné, pokud automobilky nebudou mít přístup k dostatečnému množství akumulátorů. A tady začíná být celá situace zajímavá.
Čínská společnost Tianqi Lithium totiž v minulých dnech zaplatila více než 4 miliardy dolarů,čímž se stala druhým největším akcionářem v čilské těžební společnosti Sociedad Química y Minera (SQM). Tenhle obchod tak dává čínské společnosti možnost zasahovat do kontroly zhruba poloviny lithia, které současný svět potřebuje k výrobě baterií.
Vzhledem k rozsáhlosti tohoto obchodu však došlo i na výrazné drama. Čilská vláda totiž začala obchod blokovat, načež čínská vláda intervenovala s varováním, že takové jednání by mohlo zásadním způsobem narušit obchodní vztahy obou zemí. Čilská vláda však svůj krok obhajovala vcelku pochopitelnými obavami, neboť kontrola společnosti Tianqi nad obrovskými zásobami Lithia by mohla zásadním způsobem ovlivnit celý trh.
Možná si teď říkáte, proč je kolem Lithia takový povyk, ovšem důvod je ryze prostý. Na vině jsou lithium-iontové baterie, které si během necelých 30 let zajistily na trhu stejnou popularitu, jakou mají i velmi staré olověné baterie.
Čína se navíc v posledních letech dokázala vypracovat na pozici lídra ve výrobě lithium-iontových produktů. Tuto pozici si dlouho drželo Japonsko, neboť společnost Sony byla vůbec první, která začala ve svých produktech využívat Li-Ion baterie. Otěže poté přebrala Jižní Korea a dnes je pevně svírá Čína, která dokáže vyrábět Li-Ion baterie v obrovském množství a prodávat je za nejnižší ceny.
Lithium, které je mimochodem nejlehčím známým kovem na světě, se pro Li-Ion baterie spotřebovává v obrovském množství. To samozřejmě vystřelilo vzhůru i cenu tohoto materiálu. Tabulky dokonce napovídají, že během tří let vzrostly ceny až o téměř 200 procent.
Poněkud překvapivé však může být, že navzdory velkým zásobám, není Čína největším producentem Lithie. Tím je v současnosti Austrálie s roční produkcí 18 700 tun. V záběsu je Čile (14 100 tun), Argentina (5 500 tun) a až poté Čína (3 000 tun).
Průmysloví analytici navíc odhadují, že s vzrůstajícím zájmem o elektromobily porosty trh s Li-Ion bateriemi neuvěřitelnou rychlostí až 19 % ročně. Již minulý rok se v Číně prodalo více než 750 000 elektromobilů, což je oproti roku 2016 nárůst o více než 50 %. Peking navíc chce, aby do roku 2025 tvořily elektrické automobily 20 % trhu. Ještě minulý rok to přitom byla pouhá 3 procenta.
Tím se dá snadno vysvětlit velký zájem Číny o velký podíl v čilské těžební společnosti. Pokud si navíc Čína bude chtít udržet svůj výsadní post na trhu s Li-Ion bateriemi, bude potřebovat spoustu levného Lithia. Kromě nově uzavřeného obchodu v Čile navíc čínská společnost Tianqi vlastní i 51 % australského lithiového dolu Greenbushes, což ji dává elektivní kontrolu nad téměř polovinou celosvětové produkce Lithia, jak uvádí Huang Liheng, analytik v GF Securities.
Situace v Čile by však ještě nemusela být konečná a čilská vláda by stále mohla proti čínské společnosti zasáhnout. Web Quartz jako příklad uvádí situaci, kdy by Čína začala nakupovat lithium z dolů SQM za nižší ceny, než jaké jsou na trhu obvyklé. Čilská vláda by tak začala přicházet o příjmy z daní a mohla by proti společnosti zasáhnout.
Mezi prémiovými sedany nižší střední třídy máte stále poměrně široký výběr. Pravděpodobně vás jako první napadne německá trojice v podobě BMW řady 3, Mercedes-Benz třídy C a Audi A4. Jsou to skvělá auta, která nabídnou velmi dobré zpracování, technologie i komfort, ale u běžných motorizací často postrádají jednu důležitou věc – emoce. Pokud ale hledáte auto, které nebude jen perfektním dopravním prostředkem, ale při každém nastartování vám vykouzlí úsměv na tváři, možná by vás měla zajímat Alfa Romeo Giulia.
Nové BMW třídy 5 je klasickým reprezentantem vyšší střední třídy. Ačkoliv na nejnovější generaci stále nahlížím pohledem, že se jedná o nedávno představenou novinku, čas neúprosně letí a od zahájení prodeje utekly už tři roky. Začíná se tedy objevovat i na sekundárním trhu mezi zánovními vozy. Jeden takový kus jsme si vybrali do dnešní recenze a to především proto, že stojí téměř stejně, jako zánovní Superb čtvrté generace.