Dokud nenastoupil módní trend SUV, Evropa byla takřka zahlcena malými hatchbacky. Všimli jste si ale, že v USA se vozů s takto řešenou karoserií najde opravdu jen minimum? Američané se přitom připravují o mnohdy skvostné vozy, mezi které spadá i BMW 1, Audi A1 nebo různé vydařené francouzské hot-hatche.
Samozřejmě, všichni dobře víme, že Američané milují své pick-upy, pětimetrové sedany a další přerostlé stroje. Přesto by se jistě našla řada potenciálních zákazníků, kteří by dokázali ocenit kompaktnost, agilitu a svižnost některých evropských hot-hatchů.
Proč se ale tyto vozy do USA nedovážejí? Odpověď je poněkud záludná, ovšem ve výsledku až triviálně snadná. Ne že by snad nebyla vůle, nebo že by se evropské a americké vozy tolik lišily, ale hlavní problém je v bezpečnostních standardech, jak se na fóru Reddit rozepsal jistý "Andrew Moriarty".
Většina naší planety totiž testuje vozy podle bezpečnostních standardů UNECE/ECE (United Nations Economic Commission for Europe), nebo alespoň tyto standardy uznávají a akceptují. Jedinými dvěma výjimkami jsou USA a Kanada, které si vytvořily vlastní bezpečnostní standardy FMVSS/CMVSS (Federal/Canada Motor Vehicle Safety Standards).
Lépe řečeno, v USA byly tyto standardy vytvořeny a Kanada je údajně pouze převzala za své. V mnoha případech jsou tyto standardy dramaticky odlišné (např. typ a barva světel, poziční světla, atd.), ovšem ve valné většině případů se nejedná o zas tak dramatické rozdíly.
Ve výsledku to však znamená, že pokud by chtěla automobilka prodávat své vozy i na Severoamerickém kontinentu, musela by se svými modely podstupovat hned tři bezpečnostní certifikace: ECE pro levostranné řízení, ECE pro pravostranné řízení a FMVSS/CMVSS pro provoz v USA a Kanadě. A jak už asi tušíte, tohle rozhodně není levná záležitost.
Nejspíš si teď říkáte, proč se pravidla nesjednotí, abychom si všichni mohli užívat stejně zajímavé vozy, že? Inu možností je hned několik, přičemž tou nejpravděpodobnější může být protekcionismus americké vlády nad americkým automobilovým průmyslem. Ten sice zažívá otřesy, ovšem rozhodně ne takové, jaké by ho mohly potkat při nekontrolovatelném přílivu stovek různých typů aut z celé Evropy a zbytku světa.
Rozhodně by to nebylo poprvé, kdy americká vláda uplatňuje ekonomické nástroje na různá odvětví svého průmyslu. Právě USA jsou totiž z protekcionismu obviňovány dlouhodobě. Ve světě automobilů nás to však příliš mrzet nemusí, je to škoda hlavně pro tamní řidiče, kteří si nemohou užívat výhod rychlých nákupních tašek.
Modely úspěšné automobilky Cupra prošly v nedávné době faceliftem, který se týká i pohledného kombíku Leon Sportstourer. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná jen o lehké omlazení designu, jak to u faceliftů bývá zvykem, jenže to je omyl. Změněna byla jedna velice podstatná věc, která tento sportovní kombík posunula do vyšší ligy.
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?