Technologie autonomního řízení se objevují ve vozidlech poměrně krátce, přesto už s nimi takřka všichni výrobci mají velké plány. Ačkoliv nám promptně oznamují názvy jednotlivých systémů a jejich zavedení do výroby, o jejich cenách mlčí.
To vedlo vědce k tomu, aby mezi lidmi udělali výzkum o tom, kolik peněz jsou ochotni investovat do systémů autonomního řízení v automobilech. Zprávy o tomto výzkumu přinesl mezi prvními server CNET.
Testů se celkem zúčastnilo 1,260 osob, což sice může znít jako nízké číslo, ovšem jde o pečlivě vybranou skupinu, ve které byli vybráni reprezentanti všech věkových i společenských skupin napříč celou populací USA.
Za částečně autonomní systémy řízení, které byly ve výzkumu definovány jako např. automatické nouzové zastavení, byli lidé ochotni zaplatit částku 3,500 dolarů, což je v přepočtu asi 83,000 Kč. Za plně autonomní vozy by si pak lidé klidně připlatili 4,900 dolarů, tedy cca 116,000 Kč.
Samozřejmě jde jen o průměr. Jednotlivé odpovědi se odlišovaly výrazným rozdílem. Zatímco někteří zcela odmítali za podobné věci utrácet, jiní by byli ochotni připlatit si klidně i 10,000 dolarů (237,000 Kč) za plně autonomní vůz.
Studie ale připouští, že všichni aktéři výzkumu nemuseli mít stejné povědomí o tom,co autonomní systémy dokáží a nakolik je tato technologie vyvinutá. Nicméně je jen otázkou času, kdy se povědomí o těchto systémech více rozšíří mezi lidmi.
Samotné systémy autonomního řízení se ale již brzy stanou standardem. Od roku 2022 totiž budou mít výrobci povinnost instalovat do svých vozů v základní verzi alespoň autonomní systém nouzového brzdění, který je v dnešních dnech dostupný za příplatek.
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?