Otázka, zda se auto může po nehodě skutečně proměnit v hořící kouli, už musela při sledování akčních filmů napadnout snad každého. Vždyť moderní vozy jsou plné elektroniky, pod kapotou je ukryta řada horkých pohyblivých součástek a v nádrži vozíme litry hořlavých kapalin - elektromobily a vozidla na plyn pro teď nechme stranou.
Nabízí se tedy otázka, jaká je pravděpodobnost, že k požáru dojde. A my vás hned na začátku můžeme uklidnit, že malá. Přesto se takové věci stávají. Moderní automobily jsou totiž konstruovány tak, aby riziku vzniku požárů maximální měrou předcházely, případně aby řidiči alespoň poskytly dostatek času k úniku. Vždy ale záleží na stovkách různých faktorů.
O tom se ostatně rozpovídal i fyzik Dr. Stephen Granande, kterého v červnu roku 2013 požádal o názor web Jalopnik. Tou dobou totiž došlo k tragické nehodě, během které zemřel uznávaný investigativní novinář Michael Hastings. Jeho Mercedes-Benz se totiž po nárazu do stromu (ve vysoké rychlosti) proměnil v ohnivou kouli. Ze záznamů bezpečnostních kamer se pak ukázalo, že požár zachvátil vůz s nevídanou rychlostí. V mnoha lidech tak vyvstala otázka, zda nedošlo k explozi.
Na to však Dr. Hasting reagoval poněkud skepticky. Podle materiálů které se mu dostaly do rukou si totiž myslí, že místo výbuchu došlo k velmi intenzivnímu vzplanutí. A v tom je obrovský rozdíl. Často se totiž říká, že auta sice neexplodují jako ve filmech, ovšem hořet mohou začít s vysokou intenzitou, což může zanechat následky podobné výbuchu. A ačkoliv automobily běžné po nehodách nehoří, "běžně" rozhodně neznamená "nikdy".
Poté začal Dr Hasting s vysvětlením, proč vlastně automobily obvykle nevybuchují: „Abychom získali explozi, musíme mít velké množství zahřátých plynů ve stísněném prostoru, odkud pak mohou prudce uniknout. Ideálním místem by tak mohla být palivová nádrž, neboť je plná benzínu a uzavřená - ovšem ani tady to není tak snadné. Už jen proto, že benzín sám o sobě není výbušný. Aby benzín explodoval ve válcích motoru, je potřeba ho rozprášit takřka na plyn, který se následně promíchá se vzduchem a poté je zapálen svíčkou, která vyvolá explozi. Pokud bychom ale zapálili benzín ve skleničce, jednoduše by hoře. Nevybuchl by."
„Benzín se sice v nádrži odpařuje, ovšem i tak by bylo nesmírně komplikované dodat zdroj ohně, který by výpary zažehl. K vyvolání výbuchu nebo požáru totiž vždy potřebujete totéž - hořlavinu, vzduch a nějaký zdroj ohně či jiskru, která vše zažehne. Samotný benzín se totiž nevznítí až do teploty cca 260 °C, takže byste museli do nádrže dostat oheň. Aby to ale bylo možné, museli bychom prorazit do nádrže díru, neboť v palivovém vedení obvykle není dostatek vzduchu, aby se plameny dostaly až do nádrže," uvedl Dr. Hastings.
Poté se ale odborník vrátil k případu ohořelého vraku Mercedesu: „Když tedy vůz novináře nevybuchl, proč tak prudce shořel? Jednoduše proto, že auta hoří velice intenzivně, pokud je zapálíte. V interiéru je totiž řada hořlavých produktů jako plasty nebo pěna v sedačkách. Výrobci se sice musí řídit standardy jež vyžadují použití materiálů zpomalujících hoření, ovšem "zpomalovač hoření" neznamená, že to "nebude hořet vůbec." A jakmile takové materiály hořet začnou, většinou se jedná o velice intenzivní požár."
Samotný požár ve voze novináře tak mohl vzniknout celou řadou různých způsobů, které jsou často jen o náhodě. Náraz mohl například uvolnit rozžhavený kus železa v motoru, který se dostal do míst, kde neměl co dělat. Stejně tak mohlo dojít k narušení palivového přívodu či vzniku jisker během nehody. Existuje celá řada možností, jak může dojít k požáru automobilu. Může dojít i k narušení těsnosti palivového systému, proražení nádrže, atd.
Něco takového se pochopitelně nestává příliš často, avšak stále se o požárech automobilů nemůžeme bavit jako o něčem výjimečném. Výzkum Národní asociace požární ochrany v USA například ukázal, že mezi lety 2002 až 2005 vznikla jen 3 % požárů automobilů následkem dopravní nehody. V přepočtu na čísla to však stále znamenalo 8 100 požárů.
Většina těchto požárů navíc začíná v motorovém prostoru a je malá pravděpodobnost, že budou mít fatální následky. Zhruba 10 % z oněch požárů způsobených během nehody však bylo způsobeno hořením paliva unikajícího z nádrže, nebo palivového systému. Zkrátka jen proto, že se něco neděje příliš často, se nedá říci, že se to nestává vůbec. A to platí i pro výbuchy.