Na formování automobilového průmyslu v KLDR měl zásadní vliv Sovětský svaz. Ten pomáhal během padesátých let minulého století nejen se stavbou výrobních prostor, ale zároveň poskytl licence nákladních GAZů 51 a 63 nebo osobního GAZu M20 Poběda. První tamní automobilka nesla jméno Sungri a po osmnácti letech produkce jí v roce 1968 převzala značka Pyongsang. Právě pod ní vznikal třeba licenční GAZ 69. V osmdesátých letech bylo do Severní Koreji importováno několik Mercedesů 190E, které byly okopírovány a později vyráběny jako Kaengsaeng 88. Kromě osobních a nákladních aut najdeme v severokorejském vozovém parku také několik autobusů a trolejbusů, velkou část z nich vyrobila továrna Pyongyang Trolleybus Works, respektive Chongjin Bus Works. Několik modelů vychází z československé Karosy a maďarského Ikarusu. Podle nepotvrzených informací dokonce dodnes brázdí ulice Pchjongjangu originální Škoda 706 RTO.
Patrně nejznámějším severokorejským výrobcem automobilů je nicméně Pyeonghwa Motors, založený v roce 1999 jako joint-venture mezi jihokorejskou Církví sjednocení a korporací Ryonbong General. Ta je kontrolována vládou KLDR. Zakladatelem automobilky byl katolík a antikomunista Son-mjong Mun, podle nějž měla Pyeonghwa Motors fungovat jako symbol míru (tak zní oficiální překlad názvu značky) mezi severokorejským a jihokorejským lidem.
Byznys je nicméně byznys, a i když byla Pyeonghwa Motors založena pravděpodobně z bohulibých pohnutek, kvůli slabým prodejům předvedla Církev svůj sedmdesátiprocentní podíl na severokorejskou vládu. To bylo v roce 2013, od té doby je tedy automobilka plně v rukou komunistického režimu. Jestliže před tím alespoň částečně fungovaly její webové stránky a oficiálně posvěcený byl dokonce vývoz modelů Pronto (v KLDR známý jako Ppeokpuggi 4WD), Premio (v KLDR známý jako Ppeokpuggi II nebo III) a Paso do Vietnamu, po „zestátnění“ veškeré informace o výrobci utichly. Chvíli to dokonce vypadalo na zavření celého podniku, v minulém roce nicméně došlo, co se informací týká, k obratu.
Andray Abrahamian, výzkumný ředitel společnosti Choson Exchange, zaměřující se obchodně na Severní Koreu, navštívil loni jediný showroom Pyeonghwa Motors v Pchjongjangu. Na stránkách svého zaměstnavatele potom zveřejnil sken několika propagačních materiálů severokorejských automobilů. Díky němu tak alespoň částečně víme, co přesně je v KLDR prodáváno. Celkově je údajně v nabídce až 25 modelových řad, vycházejících převážně z čínských automobilů. Ono slovo vycházející je možná příliš silné, protože se v podstatě jedná o rembrandované vozy tamní produkce. A nejde jen o u nás naprosto neznámé modely, ale třeba také starší řady Volkswagenů.
Většina automobilů není montována přímo ve městě Nampo, kde automobilka sídlí, ale v továrnách mimo KLDR (nejčastěji tedy v Číně). Na „domácí“ půdě jsou pak vozy jen upravovány a připravovány na konečný prodej. I přes tuto skutečnost ale stála továrna v přístavním městě 55 milionů dolarů (cca 1,375 miliard korun). V Evropě je patrně nejznámějším vozem s logem Pyeonghwa Motors sedan Hwiparam I, což byl ve Vietnamu montovaný Fiat Siena (produkce mezi roky 2002 - 2006). Jeho nástupci Hwiparam II a Hwiparam III vděčí za svůj původ čínské automobilce Brilliance. V současné době je s tímto označením v prodeji nejméně sedm modelů nižší střední a střední třídy, všechny s čínským původem. Hwiparam 1504 je vyráběn od roku 2010 a jedná se v podstatě o Brilliance FSV, Hwiparam 1516 se v nabídce objevuje od předloňska a jeho základem je FAW Oley, Hwiparam 1610 a 2009, oba z roku 2013, vychází z FAWu Besturn B50, respektive B90, a konečně Hwiparam 2005 z roku 2013 vychází ze sedanu Brilliance Zunchi. Nejzajímavějším počinem se jménem Hwiparam jsou však modely 1607 a 1613. Oba vychází z Volkswagenu Jetta, produkovaných čínskou spoluprácí FAW-Volkswagen.
Pro MPV, SUV, pickupy a off-roady je využíváno označení Ppeokpuggi, o němž už byla řeč. První generace byla ve výrobě jen rok, přičemž se jednalo o ve Vietnamu vyráběný Fiat Dobló první generace. SUV a pickupy s označením II, III, 4WD, DX a MAX potom vycházely z čínských modelů Shuguan Huanghai. Aktuálně čítá program řady Ppeokpuggi modely 1507 (Great Wall C20R), 1509 (FAW Jilin Senya S80), 2008 (Beijing 212 Xuanfeng s upravenou přední částí), 2013 (FAW Besturn X80), 2405 (Huanghai Landscape F1) a 2406 (Haval H3). Všechny současné modely vycházejí z čínských licencí. Na vzhled SUV Ppeokpuggi 2405 navazuje pickup Sampa 0104, jehož základem je Huanghai Plutus s dlouhým rozvorem.
Nejluxusnější řadou Pyeonghwa Motors je Zunma. Mezi lety 2004 a 2005 nesl toto jméno jihokorejský SsangYong Chairman H, dnes patří modelům 1606 a 2008, vycházející z Volkswagenů Sagitar, respektive Passat, vyráběných v čínském joint-venture FAW-Volkswagen. Pro přepravu více osob jsou určeny modely Samchonri (původně Brilliance Jinbei Swing), Samchonri 0808 (FAW Jilin Jiabao V52) a Samchon 0208 (Huanghai Ruitu). Vedle těchto různých modelových řad nabízí Pyeonghwa Motors také přeznačenou verzi dodávky Maxus V80 nebo off-roadu Changfeng Leopard Q6.
Roční produkce tohoto výrobce se pohybuje v řádu stovek kusů. Předloni se například povedlo vyprodukovat 1600 automobilů, v roce 2011 dokonce jen 1450 automobilů. Severní Korea nicméně není součástí žádné organizace typu OICA, která by se zabývala počty vyrobených aut v zemi, všechny údaje tedy mohou (ale nemusí) být zkresleny. Ceny jednotlivých modelů se pohybují mezi 9000 - 30 000 dolary (cca 225 - 750 000 korun), což jsou cifry, pro běžného Severokorejce absolutně nedosažitelné. I kdyby však tyto peníze měl, auto by si kvůli státnímu nařízení, omezující jeho soukromé vlastnictví, koupit nemohl. Celkově tak má po celé zemi jezdit jen 30 tisíc aut, možná i proto má KLDR velmi kvalitní dálniční síť. Není bez zajímavosti, že Pyeonghwa Motors je jediným průmyslovým podnikem v zemi, který může kolem silnic instalovat bilboardy, respektive vysílat své reklamy v televizi. O moderním showroomu, spojeném s kavárnou a skladem dílů, již byla řeč. Jak to v něm vypadá se můžete podívat na následujícím videu.
Výrobu lehkých i těžkých užitkových vozů s nosností 0,5, 2,5, 3,5, 5, 10, 20 a 30 tun obstarává automobilka Kumphyong. Páteř jejího programu tvoří modely původně od čínského Brilliance, podle magazínu Foreign Trade, prezentující v několika jazycích produkty z KLDR, je automobilka z hlavního města schopna ročně vyrobit až 20 tisíc vozidel. Reálně bude ale produkce několikanásobně nižší. V oblasti nákladních vozidel a autobusů dále operují firmy Phyongun Jungsong a Hyuesong, pickupy Chonji Light Van se základem v čínském Fotonu SUP BJ1027 produkuje Samhung Automobile.