Na začátku filmu je "Poslední V8 Interceptor", také známý jako "Pursuit Special" (stíhací speciál) postavený jako vůz, který má přesvědčit hlavní postavu Maxe, aby zůstal u policejního sboru. Místo toho se však vůz brzy stane hlavním pomocníkem Maxe při honbě za pomstou.
Když se v roce 1976 Bryon Kennedy a George Miller rozhodli pro natočení filmu Mad Max, měli pro něj poměrně malý rozpočet, který nesměli za žádných okolností překročit. Konkrétně šlo o 350 000 dolarů, přičemž 20 000 mohlo padnout na automobily a 5 000 na jejich úpravy a údržbu. Už od začátku bylo jasné, že vůz hlavního hrdiny musí být silný a dobře vypadající stroj.
Nejprve se uvažovalo o Fordu Mustang, ovšem ten by se musel dovézt z USA a sehnat pro něj náhradní díly by mohlo být komplikované, zvláště při počtu plánovaných kaskadérských scén. Proto bylo rozhodnuto pro Ford Falcon, který se produkoval přímo v Austrálii a jednalo se o australský klon amerického Mustangu.
Protože rozpočet byl opravdu napjatý, vyrazili tvůrci filmu na aukci použitých vozů, kde se jim povedlo za 20 000 dolarů sehnat celkem 3 vozidla. Dva bývalé policejní Fordy Falcon V8 ve verzi sedan a jeden bílý Ford Falcon XB GT coupe, ze kterého se později stal V8 Interceptor.
Vůz, ze kterého se měl brzy stát V8 Interceptor, byl Ford Falcon XB GT coupe z roku 1973 v barvě Polar White, pod jehož kapotou se ukrýval motor 351 Cleveland V8. Aby se ale z vozu stal stroj hodný hlavního hrdiny, musel projít několika úpravami ve společnosti Graf-X International v Melbourne.
Na přídi vozu se objevil speciální aerodynamický nárazník zvaný Concord, z kapoty vyčuhoval obrovský nefunkční kompresor kompresor poháněný 12V elektro-motorem, přibyl spoiler na střeše i víku kufru, před zadními koly se na každé straně objevila čtveřice koncovek výfuku a celý vůz byl nepatrně rozšířen lemy podběhů. Nakonec byl celý vůz nalakován do černé barvy označované "Black on Black", neboť kombinovala lesklou i matnou barvu.
Za stavbu vozu, která trvala tři měsíce, nabídli autoři filmu mechanikům z Graf-X peníze z filmu, ti je ovšem odmítli, neboť byli k filmu značně skeptičtí. Úsměvné však je, že autoři měli tak málo peněz, že jim lidé z Graf-X museli vůz natankovat, aby mohl z dílny vůbec odjet.
Posledním mechanikem, který na voze pracoval, byl Murray Smith, který vůz upravil pro filmování honiček ve vysoké rychlosti. Kromě toho ale Smith také zastupoval některé herce během natáčení a vystupoval jako kaskadér. Protože tvůrci filmu neměli jak mu zaplatit jeho přesčasy, dostal Smith po natáčení místo peněz právě Ford Falcon.
Vůz byl ale velmi žíznivý a protože Smitha nebavilo vůz živit, rozhodl se ho prodat. O vůz ale nikdo neměl zájem, proto z něj Smith odstranil falešný kompresor i stylové výfuky na bocích. Na voze však zůstaly spoilery a také speciální "Concord" nárazník. Vůz v tomto stavu cestoval po Melbourne a byl vystavován na různých místech, než ho zpětně odkoupili tvůrci druhého dílu Mad Max.
Pro druhý díl filmu prošel vůz několika úpravami, přičemž tou nejvýraznější bylo odstranění dveří zavazadlového prostoru a instalace dvou velkých palivových nádrží. Kromě toho ale proběhly i změny v interiéru, měnila se kola a přední "Concord" nárazník přišel o spodní část, která byla příliš nízká a často se poškodila. Kromě toho vznikl ještě jeden Ford Falcon V8 Interceptor, který ve filmu fungoval jako dvojník.
Zatímco originální vůz se používal pro blízké záběry a záběry z interiéru, novější replika byla používána pro širokoúhlé záběry a akční scény. Na konci filmu pak byla právě replika zničena během závěrečné scény, během které se vůz několikrát převrátí a exploduje. Osud originálního Falconu však neměl být o mnoho radostnější.
Po zničení repliky během natáčení bylo rozhodnuto, že originální vůz má být sešrotován. Nový "vlastník" vozu, majitel vrakoviště, však odmítl vůz zničit, nechal si ho a snažil se ho prodat. To se mu však nedařilo a tak vůz zůstal přes tři roky stát na jeho vrakovišti. Pak se ale o voze dozvěděl Bob Fursenko, milovník filmu Mad Max, který neváhal za autem vyrazit a od majitele vrakoviště ho koupit.
Jak sám Bob tvrdil, vůz údajně nebyl v nejhorším stavu, ovšem i tak ho čekala zdlouhavá a hlavně nákladná renovace. Po několika měsících v servisu a 25 000 australských dolarů však byla renovace hotová. Vůz se vrátil do stavu z prvního dílu, ovšem v kufru zůstaly přídavné nádrže na palivo, které se objevily až v pokračování.
Vůz byl poté vystavován v různých muzeích, ovšem když v průběhu devadesátých let popularita filmu Mad Max postupně upadala, rozhodl se jeho majitel vůz prodat. Není asi velkým překvapením, že o vůz opět nebyl příliš velký zájem. Pak se ale o možnosti koupit originální Ford Falcon dozvěděl Peter Nelson, sběratel filmových aut z Velké Británie.
V roce 1992 tak vůz odcestoval z Austrálie do Británie ke svému novému majiteli, který jej vystavil jakou součást kolekce "Cars of the Stars" v muzeu v Keswicku. Tam vydržel poměrně dlouho, ovšem v roce 2011 celou tuto kolekci koupilo Miami Auto Museum a Ford Falcon se přesunul do USA, kde by měl být vystaven dodnes.