Hyndai Santa Fe "na steroidech" je prvním osobákem, který projel Antarktidu

Hyundai Santa Fe | foto: Hyundai

Tým dobrodruhů se rozhodl stát se prvními v přejetí Antarktidy osobním automobilem. Na tomto rozhodnutí by ještě nebylo nic zvláštního, lidé dnes hledají různá dobrodružství. Že si pro tyto účely ale vybrali zrovna Hyundai Santa Fe; vždyť to není žádný expediční speciál, nebo snad ano?

Za volantem třicetidenní expedice navíc seděl Patrick Bergel, pravnuk legendárního polárního cestovatele, Sira Ernesta Shackletona, a i když Santa Fe není považováno za nejodolnější vozidlo, Antarktidu se s ním podařilo dobýt jen s hrstkou úprav. Expedice, kterou podpořila automobilka Hyundai, se uskutečnila v prosinci minulého roku u příležitosti stého výročí Shackletonovy trans-antarktické expedice, kterou uskutečnil v letech 1914 až 1916.

Scott Noh, vedoucí marketingu Hyundai Motor Company, k tomuto řekl: „„Známe příběh a odkaz Sira Ernesta Shackletona, jeho odvahy a průkopnického ducha. V osobě svého pravnuka Patricka dokončil Sir Shackleton svůj sen o přejití Antarktidy. Hyundai se tak nyní stal součástí tohoto příběhu jako značka, která společně s kvalitními vozy nabízí i silné zážitky.“

Hyundai Santa Fe byl pro potřeby expedice uzpůsoben tak, aby na něj pasovaly větší nízkotlaké pneumatiky, na kterých absolvoval téměř 5800 kilometrů ve zledovatělém terénu. To vše v extrémních klimatických podmínkách při teplotách až -30 stupňů Celsia. Důležité je také zmínit, že tyto místa doposud žádný automobil neprojel.

„Měli jsme zcela standardní Santa Fe. Motor, řízení, převodovka, přední diferenciál a hnací ústrojí bylo naprosto standardní. Museli jsme jen učinit nejnutnější úpravy pro použití větších nízkotlakých pneumatik, které umožňují jízdu po sněhu a příliš se neboří. Byly nafouknuté na jednu desetinu běžného tlaku. Byly tak měkké, že kdybyste někomu přejeli přes ruku, nijak mu neublížíte,“ vysvětlil Gisli Jónsson. Aby se na vůz pneumatiky vůbec vešly, museli technici zvýšit karoserii pomocí nových rámů a odpružení. Do nábojů kol pak přidali nové převody, které vyrovnávaly síly a umožňovaly pomalejší otáčení při stejných rychlostech.

Jedinými dalšími úpravami bylo zvětšení kapacity palivové nádrže a přizpůsobení vozu palivu Jet A-1, jedinému, které je na kontinentu k dispozici a nakonec instalace předehřívače proti chladu.„Lidé, kteří mají s dopravou na Antarktidě bohaté zkušenosti, vědí, co to v místních podmínkách dělá s technikou. V podstatě všechno se zde rychle rozpadne,“ poznamenal Jónsson. „Dokonce i velké stroje se tady doslova rozsypou. Tohle bylo poprvé, kdy se někdo o podobný traverz pokusil a mnoho lidí si myslelo, že to nikdy nedokážeme. Nakonec nemohli uvěřit tomu, že se nám to povedlo tam a zase zpátky.“

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 0 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy