TEST: Mitsubishi Pajero Expedition. Speciální offroad byl na hraně brzy, ale nevinně

Než však v tomto testu poprvé opustíme silnici, pojďme si Pajero alespoň krátce představit. Tato expediční verze prošla stejně jako L200 řadou vylepšení, které Mitsubishi provedlo v rámci oslav 100 let značky. V Mitsubishi chtěli demonstrovat, jak několik jednoduchých úprav dopomůže k přestavbě sériového modelu na skutečný expediční speciál, určený pro pobyt v přírodě i náročnou offroadovou výpravu. Úpravy se týkaly nejrůznějšího ražení, odolností automobilu počínaje (zakrytování podvozku, ochranná folie), přes funkční offroadové doplňky (naviják, zvýšené sání), úpravy zvyšující průjezdnost (uzávěrka zadního diferenciálu, terénní pneumatiky) až po komfortní prvky posádky (střešní stan, markýza, kompresorová lednička) a široké campingové vybavení. Jo, v Mitsubishi mysleli opravdu na všechno.

Vzhůru do terénu 

Týden před Vánoci panovalo v Podkrušnohoří perfektní počasí (fotografie pocházejí bohužel z konce testovacího období, kdy již všechen sníh zmizel, pozn. redakce). Sněhu bylo všude dostatek, a tak stačilo pouze sebrat odvahu a vydat se s Pajerem poznávat zasněženou krajinu. Hledat limity expedičního Pajera bylo však hodně příjemné. Hned zpočátku mě překvapilo, jaké překážky je automobil schopen překonat v základním režimu 2WD, tedy s pohonem pouze zadní nápravy. Jistota, se kterou se automobil prodírá vpřed, nedbaje adheze na mizerném podkladu, ve vás dokáže vyvolat silný, avšak jistě nebezpečný, pocit nezastavitelnosti. První tři dny s Pajerem jsem strávil za jeho volantem a neustále prozkoumával cesty v širokém okolí, které mě již dlouho lákaly, ale s žádným SUV jsem se na ně doposud neodvážil. Během těchto předvánočních radovánek jsem se spoléhal pouze na turistické mapy a Pajero, kterému jsem začínal věřit čím dál víc. S citlivou nohou, přídavnou převodovkou v režimu 4LLc a uzavřeným zadním diferenciálem jsem si užíval pocit skutečného offroadového hrdiny. Sníh na cestách mi navíc neustále připomínal, že jsem podle stop jediný, kdo se do těchto končin vydal. Nejednou jsem musel opustit teplo vyhřátého automobilu, abych pečlivým pohledem zkontroloval, zda se mezi vzrostlé stromy opravdu vejdu anebo odklidil popadané větve. V těchto chvílích jsem si myslel, že je testované Pajero vážně dokonalé a nepřekonatelné, ale bylo to tak skutečně?

První problémy toho, jak nebezpečné je, když začnete automobilu až příliš věřit, se ukázali již brzy. Byl Štědrý den a expediční Pajero mělo posloužit jako ideální dopravní prostředek, který nás měl přepravit z Podkrušnohoří na Boží Dar. Silnice se zdály být upravené, většinou mokré s občasnými sněhovými jazyky. I přesto jsem nás vezl s velkým respektem, a na silnicích jel podstatně pomaleji, než je obvyklé. Platné to však příliš nebylo a ztráta adheze se dostavila. Strnule jsem držel volant a čekal, až přední kola opět získají trakci, což se nakonec podařilo a automobil bezpečně projel zatáčkou. Byl to silný moment, který řidiče upozorní na to, aby svou ostražitost ještě zvýšil. Ptáte se, kde byla chyba? A jaké je poučení?

Pozor na pneu!

Jednou z nejdůležitějších komponent automobilu jsou pneumatiky, které jediné „stojí“ mezi vámi a silnicí. Pokud podceníte výběr pneumatiky, nehraje roli jak pokročilý pohon všech kol automobil má, ani kolika bezpečnostními asistenty disponuje. Kvalitní obutí nic z toho nenahradí. Terénní pneumatiky Nokian, obuté na testovacím Pajeru, ale i terénní pneumatiky obecně, bývají vyráběny jako univerzální neboli celoroční, což značí, že jejich vlastnosti v zimě nebudou zcela ideální. Situace se samozřejmě značně liší od toho, zda se zrovna prodíráte závěji pomalou rychlostí (v těchto situacích na sněhu fungovala pneumatika výborně), ve vyšších rychlostech se na takovém podkladu však již auto nebezpečně smýkalo. Tím však nechci zpochybnit obutí Pajera, které má za sebou nejednu Ukrajinskou a Rumunskou expedici. Pro tyto, hlavní účely, je výběr pneumatiky více než pochopitelný.

Naftové srdce

Pod hliníkovou kapotou Pajera bije naftový čtyřválec o objemu 3,2 litru a výkonu 140 kW (190 koní). Pro automobil s provozní hmotností kolem 2,5 tuny je to odpovídající pohonná jednotka. Jízda v Pajeru si vás velice rychle získá a udělá z vás řidiče, který nikam nepospíchá. Nelze říci, že by jakákoliv komponenta automobilu byla poddimenzována, řidič si však uvědomuje rozměry i fyzikální pravidla a tak se začne pohybovat s určitou rozvahou. 5 stupňová automatická převodovka řadí hladce, při rychlé akceleraci (výjezd z křižovatky, vjezd na kruhový objezd) však musíte počítat s určitou prodlevou. Je to prostě čistokrevný offroad se vším všudy. K tomu bohužel patří průměrná spotřeba i budoucnost automobilu jako takového. Nejprve ke spotřebě – při velmi klidné jízdě, která se však přizpůsobila provozu a v žádném případě jej nijak nebrzdila, se mi podařilo absolvovat trasu Chomutov – Praha a zpět se spotřebou pod hranicí 10 litrů. Průměrná spotřeba na konci testu byla přesně 15,4 l/100 km, toto číslo však zahrnuje několikadenní testování v terénu, takže je potřeba brát ho s rezervou.

Dalším problém je i fakt, že jiné pohonné jednotky ani manuální převodovku v nabídce Mitsubishi nenajdete. Právě tato skutečnost stojí za tím, že byl prodej Pajera v České republice ke konci loňského roku ukončen. Některé zprávy uvádějí, že o automobil jednoduše nebyl zájem, to však není pravda. Jediným reálným důvodem pro ukončení prodeje jsou přísné evropské emisní normy. Nejblíže se tedy bude Pajero prodávat v Rusku a možná i ve Velké Británii. Jak vidíte, náš test expedičního Pajera byl tedy zároveň i takovým symbolickým rozloučením s offroadovou legendou. Bohužel.

Praktický interiér, spartánská výbava

Nutno však říci, že vzpomínky na Pajero zůstanou jen ty nejlepší. Během našich výprav automobil obhájil roli poctivého pracanta. I přesto, že je základem expedičního Pajera nejvyšší výbavový stupeň INSTYLE, interiér působí dojmem, jako by byl o generaci starší. Pravdou však zůstává, že materiály použité v interiéru jsou v první řadě praktické – rozhodně bych se nebál „naložit“ do auta 4 dělníky se zablácenými botami. Tento interiér se bude rozhodně udržovat lépe než například v luxusně vypadající Toyotě Land Cruiser, jejíž test bude následovat.

I přes nejvyšší výbavový stupeň, který je demonstrován zejména koženým interiérem, příplatkovým 2DIN audiosystémem Rockford a parkovací kamerou, je stále vidět, že Pajero je především ryzí offroad. Zapomeňte na komfortní funkce jako varování před mrtvým úhlem, řazení pádly pod volantem, parkovací senzory či 360° kameru, takové technologické vychytávky vám Pajero rozhodně nenabídne. Tím nejdůležitějším prvkem je zde pohon všech kol.

AWC - All Wheel Control

Mitsubishi Pajero je vybaveno systémem elektronicky řízeného pohonu všech kol Super Select 4WD (SS4-II), který spolu se systémem aktivního řízení stability a trakce (M-ASTC) poskytuje maximální trakci a ovladatelnost na jakémkoliv povrchu. Tento systém umožňuje kombinovat výhody pohonu dvou kol 2WD (nižší spotřeba) s režimy 4WD, mezi kterými může řidič přepínat až do rychlosti 100 km/h. Nemusíte tedy zastavovat, když na silnici dojde ke zhoršení jízdních podmínek. V terénu je pak Pajero samozřejmě vybaveno redukovaným převodem, který téměř zdvojnásobuje účinnost brzdění motorem a poskytuje Pajeru dostatečně pomalý a silný převod pro zvládání výjimečně náročných překážek.

Cena?

Při pohledu do ceníku zjistíme, že se nové Pajero pohybuje v cenovém rozmezí dle výbavy od 1 008 000 do 1 188 000 korun. Jedná se však pouze o doprodej skladových zásob, který již byl podle našich informací ukončen. Zaměřit se však můžeme na provedené úpravy, jejichž nabídka je v Mitsubishi trvale platná. Celková cena za expediční výbavu je 342 304 korun a podrobně si ji můžete prostudovat v tabulce níže. Mitsubishi však postavilo oba expediční speciály jako demonstraci možností, které si můžete v případě zájmu upravit dle libosti – jakýkoliv prvek výbavy lze z objednávky vyškrtnout či přidat. Pro každého zákazníka jsou v Mitsubishi připravení udělat návrh úprav, které by chtěl i doporučit nejvhodnější technické řešení a doplňky.

Hodnocení redakce

Čtrnáct dní strávených s Pajerem uteklo velmi rychle a my jsme se s automobilem loučili velmi těžce. Nečekaným překvapením byla funkce ochranné folie, díky které jsme se poprvé nemuseli obávat o lak vozu. K nezaplacení je i uzávěrka zadního diferenciálu, bez které se mnoho konkurentů na své limity dostane dříve, než byste čekali. Určitým zklamáním pak byly terénní pneumatiky Nokian Rotiiva AT, které si v některých chvílích nedokázaly poradit ani s obyčejným bahnem (srovnáním nám byla Toyota Land Cruiser na běžných zimních pneumatikách, která si na blátivých výjezdech vedla mnohem lépe). Pajero v nás však zanechalo skvělé dojmy bytelného vozu, který se musí při expedičních výpravách v Albánii a Gruzii cítit jako doma. Při jednotlivých úpravách mysleli v Mitsubishi opravdu na všechny situace a nás tak pouze mrzí, že jsme si automobil nemohli vyzkoušet v jiném ročním období, kdy bychom naplno využili campingové vybavení, střešní stan i markýzu.

Je více než zřejmé, že Pajero není pro každého. Všichni si uvědomujeme, jak terénní automobily postupem času "vyměkly". Vozidla kategorie SUV patří sice mezi nejvíce oblíbené, jejich terénní schopnosti jsou však často omezené a jediným dobrodružstvím, které většina moderních SUV zažije, je příjezdová cesta k chatě. Málokdo má dnes zájem o čistokrevný offroad se všemi jeho nevýhodami. Pajero se jistě nehodí pro městský provoz a nedává smysl ani pro silniční použití. Pokud však bydlíte v horách, spravujete kus lesa, vlastníte farmu anebo často taháte těžké přívěsy, pak pro vás může být (ojeté) Pajero to pravé.