TEST: Suzuki Vitara 4x4 AllGrip: S tímhle autem se na rozbité cesty budete těšit

Představení

Nová Vitara je na trhu již druhým rokem a zcela nahradila svého většího předchůdce. Suzuki dalo přednost kompaktnějším rozměrům a Grand Vitaru zkrátilo o třicet centimetrů. I když, správně bychom tyto dva modely vůbec srovnávat neměli. Interiér, exteriér i samotná platforma, vše je zcela nové. Zůstalo pouze jméno.

Suzuki nabízí novou Vitaru v benzinové i naftové verzi. O pohon se může starat buď zážehová 1.6 VVT nebo vznětová 1.6 DDiS, přičemž obě varianty patří mezi osvědčené. U obou také Suzuki uvádí rekordně nízkou spotřebu paliva, za kterou prý stojí optimalizace pohonného ústrojí spolu s karoserií z lehké vysokopevnostní oceli. Nová Vitara se tak pyšní tituly nejlehčí SUV na trhu a nejnižší spotřebou paliva ze všech vozů s pohonem 4x4 a klasickým spalovacím motorem.

Příjemné je i hodnocení bezpečnosti EURO NCAP, ve kterém dosáhla nová Vitara maximálního pětihvězdičkového skóre, které obdržela ve všech posuzovaných kategoriích.

Exteriér

Design nové Vitary pokračuje v duchu předchozích generací a přináší moderní a svěží styl, který byl inspirován mimo jiné i oblíbeným terénním předchůdcem Suzuki Jimny. Pro potencionální zákazníky je ale po stránce designu nejdůležitější bohatý personalizační program, ve kterém si mohou zákazníci vybrat z celé řady atraktivních prvků v exteriéru (i interiéru).

Pokud ale nechceme vytvářet vlastní barevné kombinace, můžeme si vybrat z již hotových paketů URBAN (rámeček mlhových světlometů, ozdobná lišta dveří a střešní spoiler za 15.800 korun) a OUTDOOR (překrytí předního a zadního nárazníku, kryt nakládací hrany, ozdobné lišty dveří a rámeček mlhových světel za 17.800 korun). Námi testovaná Vitara nesla označení "Special Edition", což nám vyjma specifického designu umožnilo i přístup k veškeré dostupné výbavě. Cena testované verze činí 538.000 korun. 

Interiér

Interiér nové Vitary SE je naprosto famózní, a ať bychom se snažili sebevíce, nemáme zde co vytknout. Veškeré prvky (sedadla, volant, přístrojový štít) nejen že dobře vypadají, ale jsou praktické a funkční. Ostře tvarované sedadla poskytují příkladnou oporu na klikatých silnicích, přitom jsou stále velmi pohodlná. Volant se příjemně drží, všechny ovládací tlačítka příplatkové výbavy jsou po ruce. 

Mezi otáčkoměrem na levé a tachometrem na pravé straně přístrojového panelu je umístěn informační displej. Ten zobrazuje informace, jako jsou okamžitá a průměrná spotřeba paliva, venkovní teplota, jízdní režim AllGrip nebo signalizace parkovacích senzorů. Dále také zahrnuje nápovědu pro řazení rychlostních stupňů, která řidiči radí optimální okamžik pro změnu převodového stupně tak, aby byla zajištěna co nejnižší spotřeba.

Za zmínku stojí i 7“ infotainment, na jehož testování jsem se výhradně zaměřil. Pochválit musím kvalitní display, který si uměl velmi dobře poradit s odlesky a byl i za slunného dne dobře čitelný. Funkce jsou na obrazovce soustředěny do čtyř základních oblastí – poslech, volání, jízda a připojení. Ovládání bylo intuitivní, rychlost odezvy chvalitebná, navigace nezklamala. K dispozici bylo i přehrávání z USB a paměťových karet.

Motor

Námi testovanou zážehovou 1.6 VVT doplňovala pětistupňová manuální převodovka. K dispozici však může být i nový šestistupňový automat, který by zřejmě můj osobní dojem z dálničního cestování vylepšil.  Vitara v této konfiguraci totiž není automobil určený pro polykání dálničních kilometrů. Motor je při hranici povolené rychlosti 130 km/h zbytečně vytáčen, což způsobuje nejen spotřebu přesahující 7 litrů, ale i zvýšený hluk, který by mohl někomu vadit, zvláště při delší jízdě. Šestý převodový stupeň zde prostě chybí.

Zcela jiná situace bude jistě u vznětové verze, která sice papírově poskytuje stejný výkon (88 kW), ten je ale položen v nižších otáčkách a navíc doplněn o dvounásobný točivý moment. Pořizovací cena je ale také vyšší a vytváří mezi verzemi rozdíl zhruba 60 tisíc korun.

Pro městský provoz a klikaté okresky je ale výkon zážehové 1.6 VVT dostatečný. Úžasný je přepínač jízdních režimů, který nám dovoluje zvolit jednotlivé módy AUTO, SPORT, SNOW a LOCK. Automatický režim za běžných okolností udržuje pohon pouze předních kol a do systému 4x4 přepíná samočinně, jakmile elektronika zaznamená prokluz pneumatik. Hlavním účelem je nejnižší spotřeba paliva.

Režim Sport nás příjemně bavil a byly bychom rádi, kdyby se tak nová Vitara chovala standardně. Chápeme ale, že to kvůli emisním normám a průměrné spotřebně není žádoucí. Režim Sport využívá aktivně pohon všech kol, navíc upravuje citlivost plynového pedálu a křivku točivého momentu. Auto opravdu ožívá, plynový pedál doslova mizí pod nohama a ochota motoru vytáčet se je také příkladná. Můžeme říct, že režim sport opravdu funguje.

Zbylé dostupné režimy Snow a Lock jsme vzhledem k podmínkám nemohli otestovat. Těšíme se ale na zimu a doufáme, že dostaneme šanci si test 4x4 AllGrip zopakovat. Režim Snow je, jak název napovídá, určen pro kluzké povrchy, jako jsou sníh, led a bláto. Automobil si upravuje přenos točivého momentu k jednotlivým kolům tak, aby zajistil ideální trakci. Upravená je i citlivost systému ESP. V jízdním režimu Lock se pak točivý moment rozděluje rovnoměrně mezi přední a zadní kola. Zásahy ESP jsou potlačeny tak, aby se automobil mohl vyprostit z hlubokého sněhu nebo bahna. Režim se automaticky přepíná do režimu Snow při rychlosti nad 60 km/h.

S čím bohužel ale nemůžeme souhlasit, je spotřeba udávaná výrobcem. My jsme s autem najeli přibližně 600 kilometrů, během kterých jsme vystřídali město, okresky i dálnici, vše zhruba po jedné třetině. Auto bylo z poloviny naložené a jízdní projev odpovídal normálu, nechtěli jsme brzdit provoz ani závodit. Výsledná spotřeba se ustálila na čísle 6,7 litru, což je oproti té předpokládané kombinované o 1,1 litru více. Statisticky se však jedná o standardní odchylku. Těžko budeme pátrat v paměti, kdy naposledy čísla o spotřebě udávaná výrobcem odpovídaly reálu. Situace by mohla být o poznání lepší s naftovým motorem, kde Suzuki uvádí spotřebu 4,2 litru (pohon 4x4) a 4,0 l u pohonu 4x2.

Výbava

Novou Vitaru si můžeme standardně pořídit ve čtyřech výbavových řadách. Nejnižší řada „Comfort“ nabízí příjemnou základní výbavu obsahující systémy ESP, HHC (asistent pro rozjezd do kopce), sledování tlaku v pneumatikách, HDC (asistent sjíždění svahu) a manuální klimatizaci. Výbavová řada „Premium“ navíc obsahuje systém nouzového brždění RBS, adaptivní tempomat s omezovačem rychlosti, bezklíčové startování vozu, automatickou klimatizaci a zadní parkovací kameru.

Řada „Elegance“ je navíc doplněna o parkovací senzory vpředu a vzadu a vestavěnou navigaci. Poslední verzí je „Elegance Panorama“ která nabízí panoramatické střešní okno se dvěma skleněnými posuvnými panely. Pro představu, zatímco nejlevnější verzi 1.6 VVT s pětistupňovou manuální převodovkou a pohonem 4x2 pořídíte ve verzi Comfort za 387.000 korun, nejdražší verze 1.6 DDiS s šestistupňovým automatem a pohonem 4x4 ve verzi Elegance Panorama vyjde na 652.000 korun.

Zatímco asistenty pro rozjezd do kopce a adaptivní tempomat jsou příjemnými systémy, my nejvíce chválíme počiny v kategorii bezpečnosti. Tím je v případě nové Vitary systém nouzového brždění RBS. I když se vše při jízdě odehraje extrémně rychle, funkci systému lze rozdělit do tří fází. V první fázi systém řidiče varuje, detekuje-li před sebou vozidlo a vypočítá-li riziko střetu. Systém varování nastává přibližně 3 vteřiny před kolizí. Ve druhé fázi, přibližně 1,5 vteřiny před kolizí, systém zvyšuje brzdný účinek, čímž napomáhá odvrácení střetu nebo snížení jeho následků. V poslední fázi, přibližně 1 vteřinu před kolizí, systém aktivuje automatické brzdění.  

Závěrem

Vitara nás zaujala natolik, že bychom ji rádi zařadili do naší garáže. S kolegy se jen nemůžeme shodnout na tom, kterou. Zatímco Ondra by rád zůstal u benzínu a využíval jeho hravý charakter, já osobně bych si za stejnou cenovku (532.000 korun) vybral raději naftovou 1.6 DDiS s šestistupňovým manuálem a samozřejmě pohonem 4x4 ve verzi Elegance. K dispozici bych tak měl totožnou výbavu a motor, který disponuje vyšší dynamikou a nižší spotřebou. 

Nová Vitara jako taková, je jinak velice příjemným autem. Řízení, řazení, vše jde tak nějak samo. Celou dobu jsem měl z automobilu pocit, že i kdybychom do něj posadili člověka z autoškoly, dokázal by nás v tomto voze příkladně a plynule svézt. Nerovnosti zdolává bez problémů, podvozek je tichý, a i když se do zatáček naklání, přední kola vždy směřují tam, kam mají. V ostrých zatáčkách je pak nová Vitara lehce přetáčivá.

Jediným limitem tak může být celková velikost nového SUV a nic s tím neudělají ani sklopná sedadla 60:40 a nižší nákladová hrana. Vzhledem ke kompaktním rozměrům nabízí místa překvapivě mnoho, pro dovolenou čtyřčlenné rodiny je ho ale málo. Na dojíždění do práce, víkendové chaty a výlety bude však zcela nová Vitara ideální volbou.