Test ojetiny: Opel Astra G Caravan 1.6. 16V Edition 100: Pád z vrcholu

Opel Astra G Caravan Edition 100 (1999) | foto: Roman Havlín

Dnešní test je trošku netradiční. Nových modelů je čím dál víc, jenže ne každý z nás má na „funglovku za mega“. Proto by vás mohl zajímat test druhé generace Opelu Astra s karoserií Caravan. Pro test jsme zvolili verzi v tehdejší akční edici 100 Edition a pod kapotou pracoval možná nejlepší benzinový motor, jaký jste mohli pro Astru v té době pořídit. Jaké dojmy na nás zanechal dnes již přes 18 let starý Opel?

Trocha historie

Vše odstartovalo na jaře roku 1998, kdy se světu vůbec poprvé představila druhá generace astry. Ta byla označována písmenem G a už v době premiéry to neměla lehké. Tehdejší trh totiž obohatil o něco dříve Golf čtvrté generace, Francie měla již nějakou dobu hodně dobrý Peugeot 306 a co hůř, v roce 1998 přišel dobře jezdící Ford Focus, jenž se další dva roky vyráběl s dosluhujícím modelem Escort. Málokdo asi tuší, že i přes premiéru dvojkové Astry se ta první vyráběla směle dál. Po zbytek svého života dostávala nálepku Classic a svou nedostatečnou výbavou, horší kvalitou a motory byla určena pro méně movité zákazníky. Oproti tomu nová Astra G se tehdy snažila konkurenci co nejvíc zdrtit, což se jí nakonec celkem dobře dařilo.

Opel chtěl s novinkou na trhu kompaktních hatchbacků oslovit co nejširší spektrum zákazníků a tak si připravil hned několik karosářských variant. Kromě klasického pětidvířka se představila verze se třemi dveřmi, sedan a kombi – Caravan.  O rok později se představil také kabriolet. Jenže kabrio veřejnost neokouzlilo podle představ vedení Opelu, a tak v roce 2000 přišlo dvoudveřové čtyřmístné kupé. To je u hodně fanoušků značky považováno za dalšího a vlastně i na dlouhou dobu posledního nástupce kupé Calibra, ačkoliv to tak vlastně vůbec není.

Opel Astra G Caravan | foto: Roman Havlín

Design

I když se vůz představil před více jak 18 lety a tehdejší konkurenti nedali Astře nic zadarmo, i tak je její vzhled stále pohledný. Podívejte se sami, je jasné, že vybledlý červený lak společně s „černými“ plasty už není to, co býval, jenže i tak se design dvojkové Astry stal lehce nadčasovým. Zatímco Golf IV dnes vypadá jako nudná krabice (až na verzi R32), Astra G je stále usměvavá, elegantní a při dobré péči a servisu se za ní nebudete muset stydět ani dnes.

Testované provedení Caravan disponuje délkou 4288 mm, šířkou 1709 mm a výškou 1465 mm. To není vůbec málo a je to znát především v kabině, kde je místa opravdu hodně. Navíc, dalším důkazem prostornosti je fakt, že už v roce 1998 se nová Astra oproti Golfu chlubila větším prostorem na zadních sedačkách. Bodovala i ve větším objemu zavazadlového prostoru a také v počtu karosářských variant. Výrobce dával dokonce i 12 let záruku na prorezivění karoserie, jenže jak jste si jistě všimli, náš červený kousek už rez pěkně požírá. Hold oboustranné pozinkování plechových částí není nesmrtelné a nevhodná péče o vůz může mít následky, které vidíte na snímcích.

Opel Astra G Caravan | foto: Roman Havlín

V základu se do hatchbacku posadila pohodlně čtveřice cestujících a do kufru o nadprůměrném objemu 370 litrů se toho vešlo celkem dost. Ještě lepší to je u kombi Caravan. O tuhle variantu byl tehdy velký zájem, možná i proto, že základní objem kufru činí 480 litrů, což je jen o dvacet méně, než nabídne větší Vectra B Caravan.

Dost nás překvapil i moderní interiér. Ten je na dnešní dobu stále pohledný, přičemž zde ale platí opět pravidlo „čím lepší péče a údržba, tím lepší zachovalost“. Testovaný kus byl spíše v horším stavu, ošoupaný volant a hlavice řadící páky značí, že tahle Astra už za svůj život najela stovky tisíc kilometrů, což se následně potvrdilo díky počítadlu kilometrů na palubní desce. Sedadla vpředu jsou spíše gaučem a u naší červené Astry chybělo jakékoliv boční vedení. Navíc, stáří vozu se projevilo i tak, že sedadla celkem nepříjemně vrzala.

Přístrojová deska je překvapivě vyrobená z měkčeného plastu a vlastně… tvrdé plasty aby tady člověk hledal lupou. I v nové Octavii je tvrdších plastů víc, než u 18 let staré Astry. Na konci 90. let pak nebylo standardem ani elektrické ovládání předních oken či zrcátek, jenže testované provedení Edition 100 tohle nabízelo. K tomu zde je lepší autorádio anebo systém ABS.

A čistě pro zajímavost. Všechny Astry G prodávané na domácím trhu v Německu měly v sériové výbavě ABS a čtyři airbagy! To český trh v roce 1998 zahrnoval mnohem okrájenější verze. Standardem zde byl vlastně jen airbag řidiče a pár prvků další výbavy. V rámci lepší bezpečnosti pak Opel nabízel akční edice, nebo příplatky. Tehdy se prodával například paket s airbagem spolujezdce, bočními airbagy a systémem ABS v ceně 63 tisíc Kč. V případě manuální klimatizace musel každý Čech zaplatit dalších 44 600 Kč a tehdejší ceník Astry se v základu pohyboval okolo hranice 400 tisíc Kč. Náš exemplář ale v té době stál přibližně ještě o 200 tisíc víc.

TEST: Opel Astra ST 1,6 Turbo: Octavia má velký problém!

Motorizace

Astra G se vyráběla s nespočtem pohonných jednotek, ale vlastně jen náš kousek s benzinovou atmosférickou jednašestkou se šestnácti ventily byl tím nejlepším.  V případě generace G má výkon sto koní, tedy 74 kW. Jenže tenhle motor se původně dával i do Vectry B, kde měl špatnou ovalitu pístů, vysokou spotřebu oleje a další časté poruchy. Proto Opel na motoru zapracoval a do druhé generace Astry instaloval vylepšenou verzi. Jenže i ten po více jak 18 letech ukazuje, kde jsou jeho slabiny. Spotřeba neklesající pod sedm litrů v průměru není pro každého, průměrná dynamika a nedej bože, když auto naložíte pěti lidmi a zavazadly.

Naopak rozhodně byste neměli kupovat Astru s motorem 1,7 TD  s výkonem 50 kW. První dva roky výroby jsou s tímhle motorem doslova čekající peklo na majitele. Hrozí zde totiž selhání rozvodového řemene a prasknutí hlavy válců. A vězte, že díky vidině nízké spotřeby se vám tenhle motor určitě nevyplatí kupovat. Dobrou volbou je až druhá generace tohoto jednotky, kterou je verze 1,7 16V DTI s výkonem 55 kW. Ta přišla na trh na konci roku 1999 a nabízí lepší spolehlivost, přímé vstřikování radiálním čerpadlem a pozor si musíte dát snad jen na časté úniky oleje. Pokud pak budete mít štěstí a najdete zachovalou úspornou verzi Eco4, vystačíte si i ve verzi Caravan se spotřebou 5,4 litru na 100 km. Musíte ale dbát na pravidelnou výměnu oleje a filtrů a každých 150 tisíc km vyměnit rozvodový řemen.

A na co si dát pozor, když už chcete koupit ojetou dvojkovou astru?  Podle různých zkušeností majitelů a zpráv od nich je potřeba předně zkontrolovat stav výfukového potrubí. To totiž s radostí rezlo už po třech letech provozu. Dalším problémem jsou zadní tlumiče, jenž často vytékají. To se běžně dělo už po 30 tisících km a je otázkou, jak na tom budou exempláře s desetinásobným nájezdem. Určitě je potřeba zkontrolovat i silentbloky stabilizátorů a do zásoby si nakupte přední žárovky typ H7, protože velice rády praskají. K zabránění tohoto problému by mělo pomoct přidání odporového drátu zamezujícího jejich ničení přepětím elektrické soustavy, což je další problém, který Astru G provází. Občas se lze setkat s nedopisujícími palubními displeji nebo opotřebenými ložisky kol. Časté jsou i vůle v čepech přední nápravy nebo poruchy centrálního zamykání.

Když si zvyknete na horší řazení, hlučnější motory a horší zpracování některých dílů v kabině, pak by se mohla pořádně prověřená ojetina typu Opel Astra G vyplatit. Konkurence je však velká a tak je potřeba pořádně vybírat. Každá koruna navíc se totiž může hodit při následné opravě a servisu. Právě otázka servisu je další důležitá informace pro případné zájemce. Podle výsledků průzkumu společnosti TÜV Autoreport z roku 2005 byly poslední Astry G na německé STK jen mírně podprůměrnými vozy co se týče spolehlivosti. Celých 7,5 % vozů tehdy přijelo do servisu s vážnou závadou a ve věkové skupině čtyř až pětiletých vozů byla Astra těsně nad průměrem třídy s 11,1 % vozů s vážnou závadou. Ve srovnání s německým Volkswagenem Golf IV se ale Astra umístila jen lehce pod ním, což je celkem překvapivé.

KLADY

- pohodlné odpružení

- hezký design

- vnitřní prostor

- živé a úsporné zážehové motory

- odolné a úsporné diesely (vyjma jednotky 1,7 TD)

- nabídka karosářských variant

- volant nastavitelný podélně i výškově (za příplatek)

ZÁPORY

- nepřesné a ztuha jdoucí řazení

-  výraznější hlučnost menších zážehových a všech vznětových motorů

- horší dílenské zpracování

- praskající žárovky H7

Historie Astry generace G

- 1998: Představena druhá generace modelu. Motory 1,4i 16V (66 kW), 1,6i 16V (74 kW), 1,8i 16V (85 kW), 2,0i 16V (100 kW) a 1,7 TD (50 kW).
- 1999: Představena verze kabriolet a nové turbodiesely s přímým vstřikováním - 1,7 16V DTI (55 kW) a 2,0 16V DTI (60 kW).
- 2000: Nové motory 1,2i 16V (55 kW) a 1,6i 8V (62 kW). Výkonnější verze 2,0 16V DTI (74 kW). Příchod verze Astra Coupe.
- 2001: Drobná modernizace. Motor 1,8i 16V nyní s výkonem 92 kW, 2,0i 16V nahrazen novým 2,2i 16V (108 kW).
- 2002: Nový turbodiesel 2,2 16V DTI (92 kW), motor 1,4i 16V (66 kW) byl vyřazen z nabídky.
- 2003: Motor 1,7 DTI (55 kW) nahrazen novým 1,7 CDTI (59 kW)
- 2004: Příchod nové generace, původní byla vyráběna nadále pod názvem Astra Classic 2. Produkce přesunuta do polské továrny v Gliwicích.

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 0 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy