Test Hyundai Bayon 1.0 T-GDI 74 kW, malé levné kombi, které téměř nemá konkurenci

Hyundai Bayon 1.0 T-GDI | foto: Petr Boháč

Dnes se blíže podíváme na Hyundai Bayon. Ač o něm výrobce v reklamě hovoří jako o SUV, ve skutečnosti je něčím daleko lepším. Bayon je totiž malé levné kombi a těch je na trhu zoufalý nedostatek.

Zvenčí extravagantní

Vnější vzhled malého Hyundaie je přinejmenším kontroverzní. Hlavně na jeho příď je potřeba si chvíli zvykat. Ve mně jeho příď evokuje sumce. Maska chladiče připomíná sumčí tlamu a tenoučká LED světla denního svícení zase vypadají jako malá sumči očka.

Ač to na první pohled není zřejmé, tak Bayon je v podstatě modernizovaná kombi verze Hyundaie i20. Dle mého názoru by bylo lepší, kdyby designéři trochu ubrali na fantazii a nadělili Bayonu předek z i20, který by se mi na voze líbil mnohem víc. Ale vzhled je otázkou vkusu a každému se může líbit něco jiného.

Zbytek Bayona již působí daleko stravitelnějším dojmem. Bok zaujme výraznými prolisy, velmi širokým C sloupkem a oplášťováním spodní části, což má evokovat v Evropě tolik oblíbenou kategorii SUV a crossoveru. Dominantou zadní části je negativní sklon části pátých dveří a koncových světel. Světla jsou spojena světelnou lištou, která od sebe odděluje též okno od zbytku zadních dveří.

Celkově si vůz s ničím jiným na našich silnicích nespletete, ale zda je to dobře, to nechám na vašem posouzení. Jak jsem již řekl, mně by se více líbila přední část beze zbytku převzatá z i20.

Hyundai Bayon 1.0 T-GDI | foto: Petr Boháč

Uvnitř konzervativní

Jestliže při tvorbě exteriéru měli designéři volné ruce, interiér již tak divoký není. Ba naopak je téměř k nerozeznání od i20. Bayon je levné auto, a to se projevuje především v interiéru, kde není problém narazit na laciné plasty. Standardem je pro současné vozy Hyundai čtyrramenný vyhřívaný multifunkční volant, za nímž se nachází digitální přístrojový štít. Digitální přístrojovka je dobře čitelná a příkladně integrovaná do zbytku palubní desky. Před pár dny jsem jezdil v novém Tucsonu a u něj stejný displej vypadal spíše jako tablet, kterým někdo překryl původní "budíky". Dále tu máme ještě 8palcový displej infotainmentu, který bohužel ve výbavě SMART nemá navigaci. K ovládání manuální klimatizace slouží trojice otočných ovladačů. Toto řešení vypadá zastarale, ale dodnes nikdo nevymyslel nic, co by bylo více intuitivní a snadněji ovladatelné.

Místa je uvnitř vzhledem k nevelkým vnějším rozměrům (dělají pouze 4180 mm) nečekaně hodně. Při svých 181 cm nemám problémy s prostorem ani když sedím takzvaně sám za sebou. Zavazadlový prostor nabízí slušných 411 litrů základního objemu. Po sklopení opěradel zadních sedadel se prostor pro zavazadla zvětší na 1205 litrů. Škoda jen velkého schodu mezi podlahou a sklopenými opěradly.

Hyundai Bayon 1.0 T-GDI | foto: Petr Boháč

Střed nabídky

Pod kapotou testovaného vozu pracuje přelomový zážehový tříválec o objemu 998 ccm s výkonem 74 kW (100 koní) mezi 4500 až 6000 ot./min. Maximální točivý moment 172 N.m. je poté k dispozici v širokém spektru otáček od 1500 do 4000 ot./min. Převodovka je šestistupňová manuální a poháněna jsou přední kola.

Jízda

Jak je napsáno o odstavec výše, pod kapotou testovaného Bayona se ukrývá přeplňovaný litrový tříválec. Měl jsem v živé paměti obdobný motor od VW, který jsem zkoušel v Polu R-line a tak jsem byl velice zvědavý na srovnání. Bohužel musím konstatovat, že pro Hyundai toto srovnání nedopadlo nejlépe. Motor 1.0 T-GDI mě zaskočil poměrně hrubým chodem a tupým projevem v celém spektru otáček. Ochota, nebo spíše neochota motoru podávat nějaké atletické výkony mě ve srovnání s VW až zarážela. Pár dní po testu tohoto provedení jsem měl možnost vyzkoušet si 88 kW mild hybrid a ten fungoval proti 74 kW neelektrifikovanému motoru daleko lépe. Možná ještě lépe než litrový konkurent z Německa.

Samotná jízda dává najevo, že podvozek si s motorem rozumí. Jeho nastavení má co do náznaku sportovní jízdy hodně daleko. Ale to je vlastně možná dobře. Jízda je velice pohodlná a ovládání vozu snadné. Ideální auto pro staršího klidného řidiče nebo nenáročnou řidičku, která potřebuje vozit své ratolesti do školy.

Pokud jde o interiér, zde musím pochválit vyhřívaný volant a intuitivní ovládání. Vše je dle mě tak jak to má být. I ruční brzda je ruční brzda, prostě auto ze staré školy.

Co pochválit nemůžu je naopak infotainment, který podporuje nebo spíš nepodporuje android auto. Navigace funguje pouze prostřednictvím mobilního telefonu a ráda občas zamrzne. Když přijde zpráva, je super, že ji auto umí přečíst a povědět, co hezkého mi kdo chce sdělit, ale už se nejde dostat zpět do playlistu. Několikrát jsem musel zařízení odpojit a opětovně připojit. Zde by mohli inženýři od Hyundaie ještě zapracovat.

Hyundai Bayon 1.0 T-GDI | foto: Petr Boháč

Spotřeba

Se 100 koňovým Bayonem lze po městě jezdit v průměru za 6,6 litrů na 100 km. Okresky znamenají spotřebu přesně o litr na 100 km nižší než ve městě. Na dálnici při ustálené rychlosti 130 km/h točí přeplňovaný tříválec na šestý rychlostní stupeň rozumných 3000 ot./min, což se projevuje na slušné spotřebě 6,3 litrů na 100 km, to je ostatně i výsledná průměrná spotřeba na konci testu. I přes mrazivé počasí si Hyundai Bayon 1.0 T-GDI nárokoval v průměru 6,3 litrů na 100 km.

Hyundai Bayon 1.0 T-GDI | foto: Petr Boháč

Cena

Hyundai Bayon 1.0 T-GDI | foto: Petr Boháč

Závěr

Neurazí, nenadchne. Těmito dvěma slovy by se dal charakterizovat zkoušený model korejské automobilky. Sto koní pod kapotou není úplně málo, ale mild hybrid o výkonu 120 koní jezdí daleko lépe a dokáže zaujmout i nadšeného řidiče. Z opačného spektra motorizací lze sáhnout po atmosférickém čtyřválci s výkonem 84 koní, který naopak bude vyhovovat klidnějším povahám a nabídne kromě nižší pořizovací ceny i lepší kultivovanost. Osobně bych střed motorové nabídky nedoporučoval a spíše dle priorit sáhl buď po základním čtyřválci a nebo po vrcholném mild hybridu.

Hyundai Bayon jako takový bez ohledu na pohonnou jednotku je přesně takové auto, jaké na dnešním evropském trhu trochu chybí. Protože ač si Bayon hraje na co chce, ve skutečnosti je to příjemné malé nenáročné kombi za skvělou cenu.

Plusy:

+ Cena

+ Ovládání ventilace

+ Prostor

+ Pohodlný podvozek

Mínusy:

- materiály v interiéru

- velký schod po sklopení zadních sedadel

- android auto zlobí

- hrubý chod mdlého motoru

Typ motoru:

Přeplňovaný R3

Palivo:

Benzín

Zdvihový objem:

998 ccm

Výkon:

74 kW (100 k)

Točivý moment:

172 N.m-

Převodovka:

M6

Poháněná kola:

přední

Délka:

4180 mm

Šířka:

1775 mm

Výška:

1490 mm

Rozvor:

2580 mm

Zavazadlový prostor:

411 / 1205 litrů

Provozní hmotnost:

1205kg

V-max:

183 km/h

0-100 km/h:

10,7 s

Spotřeba

6,3 l / 100 km

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 0 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy