Když osmadvacátého ledna 1938 usedal Rudolf Caracciola do kokpitu svého závodního dvanáctiválcového vozu Mercedes-Benz 125 Rekordwagen, pravděpodobně neměl ani tušení, že se mu za pár chvil podaří stanovit rychlostní rekord, jehož překonání potrvá téměř osmdesát let.
Během jízdy po německé dálnici mezi Frankfurtem nad Mohanem a Darmstadtem totiž Caracciola dosáhl rychlosti 432.7 km/h na volný kilometr, čímž stanovil světový rekord. Kromě toho se mu však an této jinak normální dálnici podařilo stanovit i světový rekord v rychlosti na volnou míli, jehož hodnota byla 432.4 km/h.
Nechybělo mnoho a automobilka Mercedes-Benz mohla slavit 80. let nepřekonaného rekordu, nicméně 4.listopadu minulého roku se automobilka Koenigsegg rozhodla, že je na čase rekordy přepsat. Testovací jezdec ve voze Agera RS dosáhl na normální silnici průměrné rychlosti 445.4 km/h na volný kilometr, čímž předválečný rekord Mercedesu přepsal. Následně pak vylepšil i rekord na volnou míli a stanovil celkem 5 světových rekordů.
Dodnes je však neuvěřitelné, jak dlouho se Mercedesu a jeho "Rekordwagenu" dařilo rekordy držet. Už z pohledu na stroj samotný je však každému jasné, že při jeho konstrukci se sešli tí nejlepší hned z několika odvětví.
Základem rekordního vozu byl závodní Mercedes-Benz W125, nicméně všem bylo jasné, že jeho karoserie bude potřebovat co možná nejaerodynamičtější tvary. Výsledek hovořil sám za sebe, nicméně až o desítky let později se ve větrném tunelu zjistilo, že vůz měl aerodynamický odpor pouze 0.170. Pro představu, pravděpodobně nejaerodynamičtější vůz současnosti, nepříliš praktický koncept Volkswagen XL1, má odpor 0.189.
Další výzvou pro konstruktéry byl motor - 5.6 litrová V12 generovala na tu dobu neskutečných 563 Kw (765 koní), nicméně to konstruktérům nestačilo. Pomocí nových karburátorů přidali dalších 29 koní a motor neustále ladili. Zvyšovala se spolehlivost, využívali se nejnovější poznatky z letectví a upravovala se i směs vzduchu a paliva pro jednotlivé válce.
Archivní záběry, Mercedes-Benz W125 Rekordwagen během stanovení několika světových rekordů (3:31) | zdroj: youtube.com
Takhle výkonný motor však potřeboval adekvátní chlazení. Němečtí technici z berlínského ústavu pro letectví proto přišli s něčím, co bylo nevídané ale geniální. Chladič umístili do nádoby s 5 kilogramy ledu a 48 litry vody. Kromě spolehlivého chlazení se jim navíc podařilo minimalizovat otvory na karoserii, které by jinak zvyšovaly odpor vůz zpomalovaly.
I přes tyto inovativní přístupy a maximální nasazení všech techniků jsme is však téměř jisti, že ani ti nejoptimističtější konstruktéři nečekali, že překonání jejich rekordu potrvá tolik let. Koenigsegg se však na něco takového spolehnout nemůže, už teď se totiž na jeho rekord chystá Bugatti s modelem Chiron a Hennessey s modelem Venom F5.
Ani samotná automobilka Koenigsegg se však nevzdává a věří, že její vrcholný model Agera RS by mohl být schopen ještě překonat magickou hranici 300 mil za hodinu, tedy cca 482.8 km/h.