Kromě originální hliníkové karoserie s odklopnou přídí a zádí pocházela většina dílů vozu ŠKODA SPIDER B5 z upravených dílů sériové produkce – tehdy Š 110 L, ale ve voze se objevil prototypový čtyřválec OHC řady ŠKODA 720 o výkonu 150 koní, ve svém základu původně určený pro nové osobní vozy Škoda klasické koncepce. Byl umístěn před zadní nápravou. Nový automobil kompaktních rozměrů měl délku 3650 mm, šířku 1700 mm a výšku 850 mm.
Závodní speciál, vyrobený v jediném exempláři, procházel průběžnou modernizací jak karoserie, tak hnacího agregátu. Objem motoru řady Š 720 OHC byl postupně zvětšován z původních 1,5 přes 1,6 až na 1,8 litru. V poslední sezóně 1975 se ve voze objevil i motor o objemu 2,0 litru přičemž největší rychlost činila podle zpřevodování až 220 km/h. Ve voze byla zprvu zkoušena závodní pětistupňová převodovka z vozu Tatra 603, záhy byla nahrazena převodovkou vlastní konstrukce ŠKODA. Řízení zůstalo sériové s upraveným hřídelem volantu. Brzdy byly upravené sériové (kotouče jen vpředu). Přední lichoběžníková a zadní kyvadlová náprava vycházely z osobního vozu ŠKODA 110, vinuté pružiny a tlumiče byly přizpůsobeny hmotnosti vozu jen 630 kg. Elektronové 13“ ráfky byly obuty do závodních pneumatik Dunlop.
Poněkud nevyzpytatelné jízdní vlastnosti vynesly vozu přezdívku skokan a jeho stálým pilotem byl Jaroslav Bobek, ze slavné závodnické dynastie – starší bratr Václav závodil s vozy ŠKODA úspěšně už od konce 40. let, jeho syn Václav Bobek ml. vodil SPIDER B5 po československých kopcích v letech 1975 a 1976, kdy se tato první mladoboleslavská „placka“ odebrala do továrního muzea. To už Jaroslav Bobek po řadě vítězství v domácích závodech na okruzích i do vrchu a dvou mistrovských titulech (1972 a 1974) přesedlal na modernější dvoulitrový SPIDER II typu 733.
ŠKODA SPIDER II poprvé vyjela v polovině sezóny 1975. Byla postavena podle technických předpisů mistrovství Evropy sportovních prototypů ve třídě do 2000 cm3, z čehož vyplývala nutnost celkově sofistikovanější konstrukce. Z tohoto důvodu byli ke spolupráci přizváni mj. i odborníci na aerodynamiku z leteckých závodů Aero. Na rozdíl od předešlého modelu SPIDER B5 s upravenou sériovou podlahovou plošinou byl základem vozu SPIDER II v přední části samonosný skelet bodově svařený z tenkých ocelových plechů s navazující příhradovou trubkovou konstrukcí, která nesla výkonný agregát.
Tím byl dvoulitrový celohliníkový motor ŠKODA řady 720, alternativně s rozvodem OHC nebo DOHC, suchou klikovou skříní a výkonem až 180 koní. Převodovka Hewland FT200, brzdy Girling a tlumiče Koni byly dovezeny od zahraničních výrobců. Také zavěšení 13“ kol s dvojitými příčnými rameny vpředu a pětiprvkovými závěsy vzadu bylo na úrovni tehdejších závodních vozů evropské úrovně, pneumatiky byly tentokrát značky Goodyear. Při pohotovostní hmotnosti 585 kg dosahoval SPIDER II podle převodů maximální rychlosti 200 až 240 km/h a zrychlení z 0 na 100 km/h za 4 s.
Jaroslav Bobek s krásným prototypem vyjel do několika závodů sezóny 1975 včetně slavného Ecce Homo, kde jako první v historii dosáhl času pod čtyři minuty. I v dalších závodech byl SPIDER II velice rychlý a několikrát zvítězil. Slibná kariéra nejrychlejšího závodního vozu ŠKODA všech dob skončila nečekaně tragikomickou havárií při závodě do vrchu v Hlásné Třebani. Jaroslav Bobek prolétl vítězně cílem, ale narazil do jiného vozu, který z nevysvětlitelných důvodů právě couval po trati v cílovém prostoru. Jezdcům se nestalo nic, ale samonosná skořepina byla natolik poškozena, že padlo rozhodnutí jedinečný vůz neopravovat.
ŚKODA SPIDER B5 je dnes jedním z nejvzácnějších exponátů továrního ŠKODA Muzea, zničená ŠKODA SPIDER II prochází v současnosti náročnou renovací.