Valašské muzeum v přírodě
Přeneste se do dob dávno minulých a v tomto rozlehlém muzeu pod širým nebem v Rožnově pod Radhoštěm zjistěte, jak se na Valašsku žilo na přelomu 19. a 20. století. Půvabný skanzen připomíná pohádkovou krajinu, v níž ale život nebyl vždy jen roztomilý, ale také pěkně drsný. Otevřeno je celoročně, a dokonce i během zimy tu probíhají tematické akce nebo třeba koncerty.
Zámek Raduň
Původně šlo o středověkou tvrz, z níž se ale v 16. století stal renesanční zámek. V první polovině 19. století se pak renesanční styl proměnil na pozdně klasicistní. Sloužil jako letní rezidence, a tak vás prohlídkové trasy provedou knížecím apartmánem, společenskými salony i dětskými pokoji. Určitě se projděte zahradou a navštivte také místní oranžerii.
Bučací vodopády
Nevede k nim turistická značka ani naučný chodník, ostatně jejich výšku a vznik zdokumentovali až na konci 90. let 20. století doktorandi z univerzity v Ostravě. I v tom je tedy jejich kouzlo. Jsou dobře přístupné z lesní cesty mezi sedlem Nad Holubčankou a osadou Na Skalce v Ostravici. Stačí odbočit na rozcestníku vlevo z červené značky Ostravice – Smrk a dojít k brodu pod nádherné vodopády.
Hrad Štramberk
Podle pověsti měl hrad ve městě Štramberk nedaleko Nového Jičína původně stát na protějším kopci Kotouč, ale stavbu prý překazili trpaslíci z jeskyně Čertova díra. Hrad pochází zřejmě z první třetiny 14. století, a tak je to dnes už spíše zřícenina. Po třicetileté válce z hradu totiž zbyla jen mohutná válcová věž, z níž je dnes rozhledna s úžasným výhledem do okolí. A na základech původního paláce je dnes postavena turistická útulna.
Zámek Hradec nad Moravicí
Leží sice na severovýchodním výběžku Nízkého Jeseníku, ale vypadá jako by byl v úplně jiné zemi, obzvlášť jeho Červená, novogotická část. Jde však o celý areál sestávající z několika budov. Bílý zámek s Bílou věží vypadá nádherně v zimě, když je bílo a sněží. Během prosince tu navíc nabízejí speciální vánoční prohlídkový okruh.
Kostel sv. Petra z Alkantary
Nezdá se vám to. Kostel v místě centra původního města Karviná, je skutečně šikmý. Ne však záměrně. V důsledku nepříznivých vlivů těžby uhlí na tomto území byla původní vysoká věž snesena. Během desítek let poklesl zdejší terén o 36 metrů a způsobil naklonění objektu a hluboké trhliny ve zdech.
