Zřejmě první kopřivnické vozy, jenž se dostaly na území Číny, byly vojenské verze Tatry 57A „Čína“, s otevřenou karosérií na zakázku čínské armády. Bylo vyrobeno 40 kusů a v roce 1937 dodáno na Dálný východ.
Větší úspěchy však přišly až v dobách, kdy obě země adoptovaly podobný politický systém. Vzhledem k chybějící infrastruktuře v oblastech, kde se čínská vláda rozhodla vybudovat průmysl, tedy na severovýchodě země, bylo potřeba dovážet nákladní vozy s dobrou prostupností terénem.
V rámci soudružské výpomoci tak do Číny začaly putovat nákladní Tatry 111. Využití našly na rozsáhlých konstrukcích továren a dolů, v podmínkách podobných těm v Sovětském svazu, kde si Tatra 111 vydobyla legendární status. Stejně tak pomáhaly motorizovat čínskou lidovou armádu.
Následující Tatry 138 a 148 už byly dováženy ve větších počtech, s tím jak stoupaly počty rozsáhlých projektů po celé Číně a rostla armáda. Tou dobou už měly Tatry, v Číně známé v transkripci jako Taituola, vydobytou pověst neúnavných pomocníků.
Ve stejnou dobu mimochodem padlo rozhodnutí vyrábět vlastní nákladní vozy a tak byla založena státní firma Jinan Auto Manufacturing. Jako vzor pro první nákladní vozidlo vyrobené v Číně si vybrali československou Škodu 706 RT, jejíž licenci v rámci soudružské výpomoci ochotně dodala československá strana. V roce 1960 se tak rozběhla výrobu vozu Huang He JN150, neboli Žlutá Řeka.
Huang He JN150 | foto: bbs.360che.com
Kromě nákladních vozidel se do Číny dovezlo taky 200 kusů osobního modelu 600 Tatraplan, čímž se země stala jedním z nejúspěšnějších exportních marketů modelu. Následující Tatra 603 už se oficiálně na Dálný východ nevozila, zřejmě i kvůli tomu, že tou dobou už Čína produkovala vlastní vládni vozidla Hongqi, několik kusů se však do země dostalo spolu s českými techniky pracujícími na lokálních projektech. Dodnes se tak v zemi zachovaly minimálně dvě Tatry 603, jedna 603-1 v muzeu historických vozidel v Dalian a druhá, 603-2, na severu země, kterou ještě před pár lety provozoval nadšenec z Vnitřního Mongolska.
Během kulturní revoluce a také v několika následujících letech byl dovoz i výroba vozidel na minimu. Pod následující vládou Deng Xiaopinga však započaly ekonomické reformy, které vedly k největšímu rozmachu v historii země.
Tatra | foto: bbs.zhka.com
Nově vyvinutá Tatra 815 se začala dovážet do Číny brzy po uvedení na trh, pro větší rozšíření však bylo potřeba udělat radikální krok. V roce 1985 tak státní automobilka Changzheng, v překladu Dlouhý pochod, podepsala smlouvu s kopřivnickou automobilkou. Na jejím základě se v továrně v severní provincii Hebei začaly montovat vozy z dovezených dílů, pod jménem Changzheng Taituola 815. Stejným způsobem se ve stejné době na čínský trh dovážela většina aut, kromě několika málo už existujících joint-venture. Changzheng už mimochodem měl s Tatrou určité zkušenosti, protože v předchozích letech produkoval kopie Tatry 138.
Česká firma v následujících letech dodala Číňanům veškeré know-how a dokumentaci k produkci celých vozidel Tatra 815 a také přijala k tréninku vybrané pracovníky z Číny ve své kopřivnické továrně. Mezi roky 86 až 90 se prodávalo ročně až 1800 kusů a v 90. letech se roční produkce zvýšila až na 3200 kusů. Od roku 1993 už byl Changzheng schopen vyrábět auto celé sám, bez dovezených dílů. Do roku 1997 se v zemi prodalo kolem 11500 vozů Tatra a Čína se tak stala největším exportním marketem značky.
Changzheng CZ3252SU315 | foto: bbs.zhka.com
Po pádu komunismu v Československu se obě strany dohodly, že mají stále zájem o spolupráci, minimálně do roku 1995. Poté však česká strana z projektu z neznámých důvodů vycouvala, do země však ještě do roku dodávala celé vozy, včetně několika kusů modelu 163. To však neznamenalo úplný konec produkce Tatry v Číně. Naopak, automobilka Changzheng si na podvozku Tatry vybudovala celou řadu vozidel, ačkoliv po roce 2000 již s kabinami a motory od jiných čínských výrobců. Pod jménem Changzheng tak nadále prodává vozy s technickým základem v Tatře 815 v Číně i okolních zemích dodnes.
S původními Tatrami 815 se člověk může v severní Číně setkat i dnes, i když už jen velmi zřídka, vzhledem k takřka neexistující údržbě a těžkým podmínkám jich většina skončila odstavena. Malá, ale aktivní skupina čínských fanoušků historických vozidel na sociálních sítích mapuje přeživší kusy.
Tatra | foto: bbs.zhka.com
Před několika lety se Tatra pokusila o obnovení výroby v Číně, a nabídla licenci na deset tisíc vozů státní firmě Aviation Industry Corporation of China, která se i přes svůj název věnuje také produkci nákladních vozů. V roce 2017 Aviation Industry Corporation of China otevřela novou továrnu v joint venture s Changzheng, a letos v dubnu se na veletrhu v Číně představil první výrobek obnovené značky, Changzheng Tatra TerrNo 1. Čína tak má šanci stát se největším trhem Tatry.
Kromě toho se v letech 2016 a 2017 stal mistrem Číny v okruhových závodech trucků David Vršecký právě s vozem Tatra Phoenix.
