Jestliže ostatní tři výrobci na minulé soutěži na Sardinii bojovali o nejrychlejší časy, tak Citroën zůstal tak trochu stranou zájmu. Jeho vůz byl spolehlivý, ale piloti francouzského týmu nedokázali jet s autem rychle.
Tovární tým Citroënu po rozchodu s Krisem Meekem aktuálně bohužel nemá jezdce, který by mohl pomýšlet na nejvyšší příčky. Pierre Budar, šéf týmu, řekl, že by se jeho stáj měla zaměřit spíše na jiné cíle. Zdá se, že aktuálním cílem svěřenců Citroënu je prostě dojíždět do cíle bez nehod.
"V kontextu, který je pro nás aktuální, jsme si dali nové cíle. [Na Sardinii] jsme dojeli do cíle se dvěma auty bez úhony na bodech a to bez nějakých problémů se spolehlivostí. Pokud naše pozice pozdějších vozů na trati nebyla úplnou výhodou za deště, tak ale v pátek jsme udělali několik menších chyb, které nás stály hodně času a my jsme tak byli nuceni otevírat cestu v následujících dvou dnech," říká Pierre Budar, šéf továrního týmu.
"Když dojedete takto, tak nemůžete mít jiné cíle než posbírat pár bodů tak, abyste se příští rok mohli vrátit ještě silnější." Budar si je jistý tím, že C3 WRC má rychlost, a tak žádá členy týmu, aby byli trpěliví. V příští sezoně očekává lepší výsledky. Jinými slovy řečeno, cílem týmu pro příští rok je jednoznačně získat špičkového jezdce.
"Pokud jsou v týmu lidé se závodním duchem, pak samozřejmě chtějí vyhrávat. Všichni dobře chápou, že provedeme restrukturalizaci a pro sezonu 2019 stanovíme nové cíle - to ale bude chvilku trvat. V aktuální fázi, ve které se nacházíme, drží všichni spolu a soustředí se na svoje úkoly.
Víme, že máme v C3 WRC dobré auto. Naše auto je konkurenceschopné na všech površích, které se v šampionátu nacházejí. Proto máme všechny ingredience k tomu, abychom se vrátil zpět na vrchol," věří šéf týmu Citroën.
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?