Andreas Mikkelsen se vrací k několika soutěžím, které letos za Citroën odjel, a odhaluje, proč jsou vozy C3 WRC silné jen na asfaltu.
Citroën v sezoně 2017 ukázal, že jeho speciál C3 WRC je rychlý, hlavním problémem ale většinou bývaly konzistentní výkony. Už Kris Meeke po své nehodě na Rally Sardinia mluvil o příliš úzkém pracovním okně speciálu C3 WRC. Andreas Mikkelsen, který Krise Meekea zastoupil na následující soutěži v Polsku, slova Severního Ira v rozhovoru pro německý 'Motorsport-Total.com' částečně potvrzuje.
"Auto je na asfaltu velmi dobré, fantastické. Na šotolině musí být ještě dopracováno, protože auto je nervóznější a ne tak stabilní jako Hyundai," říká 28letý Mikkelsen o voze, se kterým letos dojel na osmém (Itálie), devátém (Polsko) a druhém (Německo) místě. "Když jsem byl součástí týmu, tak jsme učinili pokroky. Bylo to lepší a také výkonnost na šotolině byla lepší." Přednosti auta na asfaltu se na šotolinovém povrchu obracely ve slabiny, protože podvozek speciálu správně fungoval pouze tehdy, když jeho nastavení bylo navlas pasující.
Kris Meeke ale dokázal svým vítězstvím ve Španělsku, kde se jede na smíšeném povrchu, čeho je C3 WRC schopná, když se podaří trefit správné okno v nastavení. Pomohly Citroënu tři roky strávené ve WTCC k tomu, aby postavil na asfaltu dobře fungující auto? "Po těchto letech jsou samozřejmě velmi dobří na okruzích, ale Citroën býval na asfaltu vždy dobrý. Nebývala tam žádná nedotáčivost a auto se nechalo řídit jako motokára. To dělalo velký dojem," pokračuje Mikkelsen.
Jeho náhlý odchod k továrnímu týmu Hyundai dává Norovi možnost porovnání speciálů i20 Coupe WRC a C3 WRC. Jak se tedy jezdí s Hyundai ve srovnání s Citroënem a vývojovým VW Polo WRC, na kterém před ukončením aktivit VW ve WRC také něco najezdil? "Auto [Hyundai] je na šotolině velmi stabilní, v Austrálii to bylo perfektní. Zlepšit musíme jen maličkosti," zakončil. V tomto zlepšování se mu mohou zkušenosti s Citroënem a VW náramně hodit.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?