Sébastien Ogier a Julien Ingrassia dostali svůj pátý titul při slavnostním večeru FIA. Francouzi zažívají skvělé období, které se podařilo této dvojici prodloužit o další rok.
Sébastienu Ogierovi se na cestě za jeho pátým titulem podařilo vytáhnout také tým M-Sport na samotný vrchol pyramidy WRC. Privátní tým Malcolma Wilsona (i když s podporou Fordu) dokázal porazit ryze tovární týmy Toyoty, Hyundai a Citroënu. Tento úspěch vzbuzuje v Ogierovi speciální pocity.
"Nikdy ničeho nedosáhnete sami, vždy je kolem vás tým. Je jednodušší vyhrát s nejlepším týmem. Ale vyhrát v nejmenším týmu s nejmenším rozpočtem je o to těžší. Proto to byla o to větší výzva. Zadostiučinění je po zisku takového titulu opravdu velké," řekl Sébastien Ogier.
Po překvapivém ukončení továrního programu Volkswagenu se Sébastien rozhodl pro nabídku M-Sportu. Francouz se navíc rozhodl v tomto týmu pokračovat i v sezoně 2018, když odmítl nabídku Citroënu. "Rally teď zažívá dobré časy. Je to dobře vidět na počtu týmů.
Aktuálně máme čtyři značky, vlastně tři a půl. Doufáme, že brzy budeme moci říct, že máme čtyři značky - s Fordem. Nemohu mluvit za Ford. Doufám, že nějaké novinky v této otázce budou brzy oznámeny," pokračoval Ogier.
Ogierův úspěch navíc znamená již 14. titul v pořadí pro jezdce z Francie. Od roku 2004 putují všechny tituly zásluhou Loeba a Ogiera do země Galského kohouta. "To je pro Francii neuvěřitelné. Občas mám pocit, že si to lidé [ve Francii] moc neuvědomují. Jako by bylo normální, že vyhraje francouzský jezdec.
Tohle je zcela výjimečná perioda. Je jasné, že se budeme snažit ji udržet po co nejdelší dobu. Federace dělá hodně pro to, aby rozpoznala a podpořila nové talenty. My vděčíme FFSA za hodně, bez ní bychom tu nebyli."
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?