Citroën a Kris Meeke patří mezi největší smolaře sezony, když jim rok vůbec nevyšel. Jenže pak přišlo v pravý čas vítězství v Katalánsku. Avšak po svém druhém vítězství sezony se Kris Meeke vyjádřil poměrně tvrdě na adresu vozu C3 WRC.
Obvykle se po soutěži od vítěze nedozvídáme žádné "peprné" zprávy. Většinou se jezdec a tým radují z výsledku. Ve Španělsku to ale bylo jinak a Kris Meeke situaci využil, aby se otevřeně vyjádřil na adresu týmu: "Když je jezdec v půlce sezony vyměněn a nikdo neví, co se bude dít, tak to má vliv na morálku a přístup," začal Severní Ir pro radio WRC.
Kris ve Španělsku vyjel téměř polovinu ze svých letošních 60 bodů: "Chci jednoduše stabilitu a cítit důvěru. Je před námi ještě práce, ale nejdůležitější je sebedůvěra. Když máte důvěru v auto, pak se to týmu vyplácí. Zde vše začíná." Meeke zhodnotil také své chyby, které letos udělal: "Za chyby jsem byl vždy odpovědný jenom já.
Některé chyby ale pramenily také z vozu. Když jedete rychlostní zkoušku, pak potřebujete auto, které bude dělat přesně to, co chcete. Auto si nesmí diktovat, co se bude dít," vypráví 38 letý jezdec. Zde je u Citroënu C3 WRC opravdu znatelný rozdíl mezi šotolinou a asfaltem.
"Každý, kdo s C3 WRC jel na šotolině, tak řekl, že během jízdy neměl pocit jistoty." Na asfaltu je ale situace jiná: "Na zpevněném povrchu je to něco speciálního jet s C3 WRC," pochválil auto Meeke na tiskové konferenci. "Tímto výsledkem se ale přes noc nic nezmění. Věděli jsme, že nám rally ve Španělsku bude sedět. Tratě v prvním dnu se docela podobaly Mexiku a tam auto fungovalo," líčí jezdec.
Podíl nového technického ředitele, Christopha Besse, však nechce přeceňovat. Podle něj je to "dobrý typ, který přinese mezi inženýry klid a jistotu. Christoph je u nás naplno teprve dva nebo tři měsíce. Ještě neměl moc času něco změnit."
U C3 WRC ale nejde jenom o jednu nutnou změnu: "Auto nemá žádný fundamentální problém. Je třeba nalézt sebedůvěru na šotolině. Tam také potřebujeme rozšířit funkční okno," zakončil Meeke. To jsou tedy poměrně neobvyklá slova na někoho, kdo vyhrál soutěž.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?