Letošní smůla Krise Meeka ve WRC pokračuje i nadále, když dnes ve Finsku zahodil šanci na zisk podia. Severní Ir byl přitom v pohodlné pozici na třetím místě.
Pro Meeka se tak jedná o již třetí incident ve třetí rally. Jezdec boural už na Sardinii a v Polsku, teď i ve Finsku. Pomalu se tak dostává pod extrémní tlak, protože před koncem sezony bude muset prokázat, že si svoje místo u továrního týmu zaslouží.
Citroën už před Finskem navíc slovy svého šéfa, Yvese Mattona, řekl, že tyto nehody pošramotily stoupající pověst jezdce po jeho premiérovém vítězství ve WRC v Argentině a že jeho budoucnost v týmu je ohrožena. Meeke přitom nebyl na průběžném třetím místě pod žádným velkým tlakem ze strany některého ze soupeřů. Svůj vůz ale 2 km před cílem RZ Jukojärvi 2 na mokru nezvládl a ulomil levé přední kolo.
"Prvních pár zatáček to bylo dobrých. Pak jsem v pravé přes horizont, která navíc utahovala, zatočil a auto mi uklouzlo. Jakmile se dostalo na bláto mimo závodní stopu, tak jsem dostal aquaplaning a začal jsem pomalu, velmi pomalu klouzat směrem ke stromům.
Nevím, jaká mohla být nárazová rychlost, možná 20 km/h? Ale muselo to trefit přímo na kolo. Takže naše rally je bohužel pryč," říká Kris Meeke po nehodě pro wrc.com.
Před touto nehodou byl Kris nejbližším pronásledovatelem dvojice Volkswagenů, Jariho-Mattiho Latvaly a Sébastiena Ogiera. "Byli jsme na stejné cestě jako vloni. Zajížděli jsme podobné časy, ale hoši vepředu jeli opravdu na hraně. OK, my jsme měli naše problémy, ale tak to, zdá se, teď je.
Ano, časy na RZ jsou pozitivní, ale to byly vždy - to je ten problém. Budu jednoduše pokračovat v dělání toho nejlepšího, co mohu a uvidíme, jak to dopadne," uzavírá optimisticky Meeke.
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?