Série vítězství jezdce z Francie znamenala už v minulých letech výrazný pokles napětí ve WRC. Jenže po odchodu Sébastiena Loeba se ihned chopil šance jeho krajan Sébastien Ogier a pokračuje v roli 'dominátora' světového šampionátu. FIA teď reaguje.
Nadvláda jediného jezdce není pro daný sport dobrá. Ve Formuli 1 jsme zažili tuto situaci v éře Michaela Schumachera, ve WRC zase v posledních devíti sezonách, kdy vládl Sébastien Loeb. Ještě ani Loeb kompletně z rallysportu neodešel a jeho krajan, Sébastien Ogier, se dostává do stejné pozice jako měl starší ze Sébastienů - vládne soutěžím MS.
Představitelé jsou pochopitelně znepokojeni a zvažují kroky, jak jezdce VW přibrzdit. Jednou z možností by bylo otáčet startovní pořadí. Místo toho, aby si nejrychlejší jezdec na šotolinových soutěžích užíval vyčištěné tratě od jezdců, kteří startují před ním, musel by vedoucí jezdec (letos většinou Ogier) startovat jako úplně první a čistit trať. To by jej stálo čas a konkurence by se na něj mohla opět dotáhnout.
Jenže podobná situace už tu byla a není to tak dávno, vzpomínáte? Tehdy se na konci každé etapy řešila jen jediná otázka: 'O kolik zpomalit, abych druhý den nemusel startovat jako první?'
Taktizování dosáhlo vrcholu za éry Loeba
Také FIA si momentálně neví rady s tím, která varianta je lepší: "Z mého pohledu je ale momentální situace taková, jako bychom dávali nejrychlejším jezdcům dárek." Cituje šéfa rally ve FIA, Jarmo Mahonena, Autosport. Taktizování na konci etapy by se dalo zabránit udělováním bonusových bodů na konci etapy: "Budeme o tom prvně muset hodně hovořit, než se rozhodneme k nějaké změně."
Ogier už se k celé situaci také vyjádřil: "Nevím, co je na současném formátu špatného. Do kvalifikace vyrážím jako první, takže mám menší nevýhodu v podobě špinavé tratě."
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?