Provozovatelem serveru autoroad.cz je
INCORP MEDIA GROUP s.r.o., IČ: 118 23 054
Celý problém se začal objevovat poté, co se Mini nezapsalo do MS mezi týmy. Poté tým vyřadil ze svého kádru Krise Meekea. Teď to vypadá na úplný konec spolupráce Prodrivu a BMW. Nejpozději po Monte Carlu by mělo být oznámeno, že se každá společnost vydá vlastní cestou.
Poker Davida Richardse, šéfa Prodrivu, tentokrát nevyšel. To, co se podařilo chytrému šéfovi se Subaru, mu tentokrát s Mini vyjít nemusí.
Před rokem začaly obě strany velmi motivavné nový společný projekt. Svoje role si tehdy rozdělili. BMW vyvinulo motor, zatímco Prodrive měl postavit auto a zajistit sponzory. Jenže právě u shánění sponzorů Richards selhal. I přes velmi zajímavou značku Mini se mu nepodařilo získat pro svůj projekt sponzory. Navíc v poslední době stále častěji docházelo k výměnám názorů mezi Prodrivem a BMW, protože chybějící peníze do rozpočtu britského týmu muselo pumpovat právě mnichovské BMW.
Richardsovi a jeho týmu se podařilo postavit až překvapivě konkurenceschopný vůz. Ani skvělé výsledky však BMW neoblomí. Chybějící zápis do MS byl nepochybným důkazem o úpadku projektu. Poté byl navíc kokpit ve druhém voze prodán. To už bylo neklamnou známkou nejen toho, že Prodrive je ve finanční tísti, ale také toho, že BMW jako partnera ztrácí.
Zatím obě strany tají, jak se jim podařilo i přes chybějící zápis do MS vyjednat s FIA vyjímku, která umožnuje provést novou homologaci rychlého Mini John Cooper Works WRC. Prodrive se teď musí spoléhat na dobrý zákaznický program. Každopádně teď ale musí za každý motor, který mu BMW dodá, platit.
Není také jasné, jak tato skutečnost ovlivní zákazniky Mini, mezi které se řadí například Václav Pech. Nezbývá než doufat, že se situace nějak vyjasní a Mini bude s továrním týmem v MS pokračovat. Jen zmiňme, že vozy Mini bojují velmi úspěšně na letošní Rally Dakar (viz zde). Pokud by Mini zaznamenalo úspěch i v MS, tak by to mohl být pro BMW výborný marketingový prostředek. Škoda, že o projekt v Mnichově nejeví zájem...
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?
