Brit Niall McShea opustil servis, ujel 3 km a definitivně zastavil. Panizzi byl sice úspěšnější, ale rozhodně nejede tak, jako ostaní jezdci na továrních vozech S2000.
Na letošním Sanremu se příliš nesvezl Niall McShea, který si tu měl odbýt svůj druhý letošní start v IRC. Se svým Protonem Satria Neo Super 2000 byl přesně tři kilometry od servisu cestou na RZ 1, když jeho vůz zastavila porucha na motoru.
"Nebylo tu žádní varování, které by mě o problému upozornilo předem," říká smutně Brit. "Je to pro nás obrovské zklamání, protože tým pracoval velmi tvrdě a za to všechno úsilí by si zasloužil o dost více. Je to frustrující být venku ze soutěže, ale tohle je těžký sport a někdy dokáže být krutý."
Před soutěží posílil tým svým návratem na mezinárodní rally scénu někdejší asfaltový specialista Gilles Panizzi. Ale ani on moc velkou díru do světa svým účinkováním neudělal. Jeho Satria Neo S2000 sice do rally odstartovala a stále bojuje o pozice, ne však takové, které by si asi tým představoval.
Již na RZ 1 zajel až dvacátý čas, který však po dobu první etapy na Rally Sanremo zůstává dosud nejlepším výkonem malajského týmu. Hned po tom však přišla minutová penalizace za pozdní příjezd do časové kontroly, která spolu s dvacátým čtvrtým časem znamenala pád až na čtyřicáte třetí místo. Panizzi podával stabilní výkony na hranici třetí desítky a ty ho vynesly až na dvacáté páté místo na konci první etapy.
Rally Sanremo je letos velmi vyrovnaná, ale i tak jsou výkony továrních Protonů velmi zaostávají za konkurencí. Když jeden vůz ani nedojel na start a druhý se pere o pořadí s méně známými jezdci na většinou i slabších vozech katogorie R3, je zřejmé, že ani teď v Itálii Proton nepřekročí svůj stín. A nebude to pouze otázka jezdců, které Proton s dalšími neúspěchy stále střídá...
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.