Stále větší procento automobilů na trhu nabízí jistou formu aktivních asistenčních systémů, které řidiči dokáží usnadnit práci za volantem. To je ovšem velký rozdíl oproti plně autonomním vozidlům, která by měla být schopna převzít plnou kontrolu. Stále dost velké procento řidičů si ale tyto termíny plete, což může vést k velice nebezpečným situacím.
Začátkem tohoto roku představila agentura Euro NCAP nová a upravená pravidla pro hodnocení bezpečnostní výbavy automobilů, která reagují na stále pokročilejší asistenční systémy. V současnosti začala agentura vyhodnocovat schopnosti systémů a dokonce odhalila první výsledky.
Tyto takzvané „Dálniční asistenční systémy" (Highway Assist systems) byly v nedávné minulosti vyzkoušeny u desítky vozidel. Mezi nimi byla Audi A6, BMW řady 5, DS 7 Crossback, Ford Focus, Hyundai NEXO, Mercedes-Benz třídy C, Nissan Leaf, Tesla Model S, Toyota Corolla nebo Volvo V60. Všechny tyto vozy disponovaly adaptivním tempomatem, systémem pro udržení jízdy v pruhu a speed assist systémem, který upravuje rychlost.
Agentura Euro NCAP poté dodává, že v současnosti nejsou na trhu žádné automatické či plně autonomní automobily, ačkoliv některé vozy dokáží řidiči poskytnout asistenci - to by si však nikdo neměl plést s plně autonomním řízením. A tady nastává problém, jak ukázaly průzkumy.
Podle jedné nedávné studie si totiž přes 70 % řidičů myslí, že pokud automobil obsahuje výše zmiňované systémy, kupují si vlastně plně autonomní vůz. Podle Euro NCAP jsou ovšem výsledky tohoto průzkumu v naprostém rozporu s tím, jaké jsou současné schopnosti těchto systémů.
„Zpráva agentury Euro NCAP vzešlá z těchto testů je jasná - automobily, dokonce i ty vybavené asistenčními systémy, neustále potřebují pozorného řidiče za volantem. Je nezbytně nutné, aby nejmodernější pasivní i aktivní bezpečnostní systémy zůstaly na pozadí jako důležitá bezpečnostní pojistka," uvedl Michiel van Ratingen, generální tajemník Euro NCAP.
Podle výsledků testů ukázaly, že BMW a DS poskytovaly nejnižší úroveň asistence, zatímco Tesla „riskuje až přílišné spoléhání se na asistenční systémy, které mohou celé vozidlo ovládat." Audi, Ford, Hyundai, Mercedes, Toyota, Nissan nebo Volvo nabízejí vyvážený poměr mezi oběma světy.
Pokud by vás ale zajímaly detaily, můžete si projít celou studii, včetně videozáznamů, na tomto odkazu.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?