Čeští řidiči jsou v rámci zemí Evropské unie výjimkou. Nejezdí sice vlevo, jako například v Británii, ale tvoří takzvaný nouzový pruh pro vozidla složek integrovaného záchranného systému jinde, než zbytek Evropy. Ministerstvo dopravy proto do Sněmovny poslalo návrh na změnu tohoto systému.
Před dvanácti lety začal v Česku platit zákon, který nařizuje řidičům řadit se v kolonách do tak, aby mezi nimi vznikla průjezdná ulička pro hasiče, záchranáře nebo policii, kteří například spěchají k nehodě. Mnoho lidí ale neví, že tato povinnost je nařízena zákonem, netuší dokonce, jak uličku správně tvořit.
V případě kolony na dvouproudé silnici se auta řadí ke kraji vozovky na té straně, po které zrovna jedou. Mezi nimi uprostřed tak vznikne průjezdný pruh, který by měl být široký alespoň tři metry.
V případě tří a víceproudé silnice či dálnice ale nastává problém. Správně by se měla auta vpravo řadí co nejblíže k pravé krajnici, zatímco auta ve středu a vlevo musí zajet k levému okraji vozovky. Takto to je sice dobře podle českých zákonů, ale nikde jinde to tak nefunguje.
Důvod k tomuto řazení je jednoduchý. Řidiči by tímto měli umožnit sjezd záchranných složek z dálnice na některém z výjezdů, tím, že pojedou více u pravého okraje, mají teoreticky šanci vyhnout se nemožnost sjezd použít. V jiných zemích Evropy se ale ulička tvoří blíže k levému okraji silnice.
Proč to nemá Česká republika stejně hned od začátku? Nebylo se kým inspirovat. Česko bylo jednou z prvních zemí, které s tímto zákonem přišlo, a namísto toho, aby se okolní země přizpůsobili, systém uličky otočili. A tak se musí Češi přizpůsobit jim.
Jak jezdí Evropa?
V Rakousku platí povinnost vytvářet záchrannou uličku mezi levým a ostatními pruhy vpravo ještě před příjezdem vozidel záchranné služby ke stojící nebo pomalu jedoucí koloně. Za nedodržování této povinnosti pak hrozí vysoké pokuty, přesahující i 2000 euro.
Zákon silničním provozu § 41 odstavec 8 přímo říká: Pokud hustota provozu na dálnici a rychlostní silnici o dvou jízdních pruzích v jednom směru jízdy vyvolá vznik kolony stojících vozidel, jsou řidiči souběžně jedoucích vozidel povinni před zastavením vozidla vytvořit mezi sebou jeden průjezdný jízdní pruh široký nejméně 3,0 m pro průjezd vozidel s právem přednostní jízdy; je-li v jednom směru jízdy tři a více jízdních pruhů, sníží vzájemný boční odstup řidiči vozidel v levém a středním jízdním pruhu nebo středních jízdních pruzích. Řidiči jedoucí v krajních jízdních pruzích v jednom směru jízdy mohou při vytváření průjezdného jízdního pruhu vjet na krajnici nebo na střední dělící pás.V Německu, Švýcarsku, ale i třeba Slovinsku a dalších zemích platí podobná pravidla jako v Rakousku, tedy v případě dvouproudé silnice se záchranná ulička o šíři 3 metrů vytváří uprostřed, v případě tří a více-proudé silnice pak mezi levým a ostatními pruhy vpravo.
Pouze v Německu je nezbytné, pro vytvoření záchranného pruhu, zastavení vozidla. Je tedy důležité dodržovat bezpečnou vzdálenost. Ve Francii a Španělsku ale také platí podobný princip jako v Rakousku, ovšem zákon stanovuje, že záchranná ulička se vytváří pro "záchranná a další vozidla".
Čechy čeká přeučení
Skupina odborníků z ministerstva dopravy, BESIPu a dopravní policie proto připravila a poslala do Sněmovny pozměňovací návrh zákona, který má umístění uličky upravit a přizpůsobit okolním zemím. Obdobná úprava se chystá i na Slovensku.
Pokud návrh projde, nová pravidla by mohla začít platit na podzim. Ministerstvo dopravy i BESIP počítají s následnou kampaní, která vyškolí všechny řidiče v Česku a na nový systém uličky je přeučí.
I ten má ostatně své výhody, především v otázce bezpečnosti. Pokud se vytvoří delší kolona a lidé vystupují z aut, mohou díky novému systému řazení stát za svodidly vpravo. Tím se vystavují nižšímu riziku srážky s projíždějícími automobily.
Je také důležité připomenout, že povinnost vytvořit záchrannou uličku platí už v momentě, kdy vůz s právem přednosti v jízdě dojíždí ke stojící koloně. V případě popojíždějící kolony je to pak doporučeno.
Čínský výrobce Zeekr, vlastněný koncernem Geely, odhalil ceny a specifikace nového elektrického SUV Zeekr 7X pro Austrálii i Evropu. Prémiově laděný elektromobil, který vznikl pod taktovkou evropských vývojářů, míří přímo proti Tesle Model Y, Audi Q6 e-tron či BMW iX3. S dojezdem až 870 km, extrémně rychlým nabíjením a výbavou srovnatelnou s luxusní třídou může výrazně zamíchat kartami v segmentu.
Francouzská značka Alpine oficiálně představila svůj první elektrický crossover. Novinka s označením A390 navazuje na loňský koncept a zaujme nejen ostře řezaným designem, ale především technikou: pod kapotou má tři elektromotory, až 470 koní a baterii s kapacitou 89 kWh. Do prodeje půjde koncem roku.
Škoda Auto představila futuristickou vizi legendárního modelu Favorit. Kultovní hatchback z konce osmdesátých let se v nové studii mění na elektrický crossover, který spojuje retro prvky s aktuálními designovými trendy. Projekt vznikl z iniciativy designérů Ljudmila Slavova a Davida Stingla.
Nissan se s novou Microu vydal cestou nejmenšího odporu – převzal Renault 5 E-Tech a přemaloval ho. Výsledek? Elektromobil bez vlastní identity, který selhává v designu i konkurenceschopnosti. Japonci vsadili na špatného koně a přidali vlastní chyby.
Ročně se v Česku prodá na 650 000 ojetých aut. Může se proto zdát, že koupit si ojeté auto není žádný problém. Velký výběr ovšem ještě není zárukou kvality. Nemalé množství prodávaných ojetin skrývá před kupujícím svou historii. K tomu, aby se nechali vlákat do pasti, napomáhá i řada častých chyb, které zájemci při výběru vozu dělají. Které to jsou a čemu se vyhnout?
Každý motorkář, ať už jezdí po městě, okreskách nebo v lehkém terénu, ví, jak snadno může dojít k nečekanému pádu. Někdy stačí kluzká vozovka, jinak postavený stojan nebo prosté zaváhání při manipulaci na místě. A právě v těchto situacích často dochází k poškození některé z nejcitlivějších částí – ovládacích páček.
Toyota udělala revoluční krok. Její nejprodávanější SUV RAV4 bude od modelového roku 2026 k mání výhradně jako hybrid nebo plug-in hybrid. Bez čistě benzínové varianty tak míří ke stovkám tisíc Američanů, kteří si změny ani nemusí všimnout – a přesto začnou jezdit čistěji.
Čínská technologická značka Xiaomi oficiálně představila svůj druhý elektromobil – sportovní SUV YU7. S dojezdem přes 830 kilometrů, výkonem až 681 koní a vzhledem evokujícím Ferrari Purosangue má YU7 ambici stát se vážnou konkurencí Tesly Model Y – alespoň na domácím trhu.
Toyota odhalila šestou generaci svého úspěšného SUV RAV4. Vizuálně navazuje na dosavadní model, ale uvnitř přináší výrazné technologické novinky. Hybrid i plug-in hybrid slibují vyšší výkon, inteligentní využití energie podle trasy v navigaci a posun k softwarově definovanému vozu.
Korejská automobilka Kia rozšiřuje svou elektrickou flotilu. Na veletrhu IAA Mobility v Mnichově představí nový model EV5, který se v Evropě začne prodávat začátkem roku 2026. Elektromobil nabídne dojezd až 720 kilometrů a dva typy pohonu.
Americká Tesla se po dramatickém ústupů registrací v Evropě propadla mimo první desítku nejúspěšnějších značek elektromobilů. Její místo zaujal čínský konkurent BYD, který na evropském trhu prudce roste. Vyplývá to z aktuálních dat poradenské společnosti Jato.
Zemský soud v Braunschweigu vynesl rozsudek v jednom z hlavních trestních procesů spojených s emisní aférou Volkswagenu. Čtyři bývalí manažeři byli uznáni vinnými z podvodu, dva z nich dostali nepodmíněné tresty. Verdikt však není pravomocný a soudní dohru skandálu z roku 2015 tak ještě zdaleka neukončuje. Uvedla to agentura DPA.