Italská automobilka Lamborghini vyrobila během své existence celou řadu speciálních modelů, jejichž produkce se počítala na desítku kusů. Jedním z těch nejúchvatnějších a nejzbožňovanějších je i 12 let starý model Reventon, který pobláznil tisíce lidí. Řada z nich však ví, že originál si nikdy nebude moci dovolit a proto hledají možnosti, jak si ho dopřát bez zadlužení dalších čtyř generací.
Koupit si Lamborghini, ať už nové nebo ojeté, je pro většinu lidí naprosto nemyslitelné. Pokud se navíc zblázníte do modelu s limitovanou produkcí, jako je například Reventon, pak je téměř jisté, že se k němu nejspíš nikdy ani nepřiblížíte.
Řada lidí se však s takovým osudem odmítá smířit a ti talentovanější se pouští alespoň do stavby replik, které sice po technické stránce nikdy nebudou dokonalé, ale jejich vzhled se mnohdy snaží alespoň držet předlohy. Někteří "kreativci" však postrádají talent i sebekritiku, což mnohdy končí podobně, jako tohle Mitsubishi vystavené na ruském inzertním webu Avito.
Ano, pod velice nezdařilým kabátem repliky Lamborghini se ukrývá Mitsubishi, konkrétně model GTO z roku 1991. Vůz má mít na tachometru pouze 80 000 kilometrů a jeho mechanika je zřejmě zcela nedotčená. O karoserii se to však říci nedá. Bohužel.
Maska vozu se sice snaží držet jedinečných linií Reventonu, objevují se trojúhelníkové světlomety, ostré linie i výrazné nasávací otvory, ovšem původní tvary modelu GTO jsou přesto výrazné a jakkoliv věříme, že tvarování přední části dalo někomu pořádný kus práce, výsledek rozhodně nikoho neoklame. A to ani na dálku.
Boční pohled a záď jsou pak ještě o poznání horší. Začít můžeme například u pěti-paprskových kol, které působí jednoduše lacině. Stejný dojem na nás dělají i prahy nebo falešné přívody vzduchu za kabinou. Záď se sice snaží zaujmout světlomety ve stylu Reventonu a jakousi atrapou difuzéru, ovšem i tak je tady zkrátka všechno špatně.
Jakkoliv věříme, že si dal kutil i s tímhle projektem práci, automobil použití jako základ byl prostě špatně zvolený a další úpravy už ani nemá smysl komentovat. Pohled pod kapotu ani do interiéru u inzerátu není, ovšem celkem bychom se vsadily, že vše vypadá naprosto standardně a sériově. Tedy ve stylu Mitsubishi GTO.
Za to všechno navíc prodávající požaduje částku 600 000 rublů, což je necelých 210 000 korun. Za takovou částku už by se ale i v Rusku jistě dalo sehnat něco minimálně normálnějšího, za co se vám nevysměje celé sídliště.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?