Už je tomu pět let od chvíle, kdy v roce 2012 představil McLaren na autosalonu v Paříži designovou studii modelu P1, nástupce ikonického sportovního modelu F1, který automobilku opět vrátil do hry a odstartoval její zlatou éru.
Nový model tehdy vzbudil mezi zákazníky takový údiv a nadšení, že všech 375 kusů bylo prodáno ještě dávno předtím, než první model dorazil ke svému objednavateli. Automobilka se navíc hrdě pyšnila tím, že na světě nenajdete dva stejné modely. Každý byl totiž upraven přesně podle specifikací objednavatele.
P1 ovšem nesázel jen na působivý design, jeho design byl totiž plně funkční a plně podřízen aerodynamice, díky čemuž dokázal vůz vyprodukovat přítlačnou sílu o hodnotě 600 kilogramů a jeho rychlost byla elektronicky omezena na 350 km/h.
Navíc byl vůz vybaven technologiemi, které se do té doby používaly hlavně v závodech Formule 1. Jako příklad můžeme uvést obdobu systému DRS, díky čemuž se upravoval sklon křídla pro lepší přilnavost nebo naopak lepší maximální rychlost na rovince. Kromě toho ale mohlo křídlo sloužit i jako aerodynamická brzda. Neopomíjejme ale ani klaply na podvozku, které opět pomáhaly zvyšovat přítlak.
Kromě všech těchto technologií ale v McLarecnu nezapomněli ani na základ každého dobrého sportovního vozu - nízkou hmotnost. Hmotnost modelu P1 se zastavila na hodnotě 1,395 kg, tedy samozřejmě bez paliva, náplní a řidiče. Nízká váha však nešla na úkor tuhosti - kokpit i panely karoserie totiž byly vyrobeny z uhlíkového vlákna. Úspora váhy ovšem šla trochu na úkor komfortu, neboť v kabině nebyl jediný koberec ani odhlučnění.
Komu by to ale vadilo, když mu jen kousek od hlavy hrál božskou píseň 3.8 litrový twin-turbo motor V8 o výkonu 727 koní, který navíc spolupracoval s lehkým elektromotorem o výkonu dalších 176 koní. Celkem tak vůz disponoval výkonem 903 koní, díky čemuž akceleroval z 0 na 100 km/h za 2.8 sekundy a dvojnásobné rychlosti (200 km/h) dosáhl za 6.8 sekundy. Hranice 300 km/h padla po nedlouhých 16.8 sekundách držení plynu na podlaze.
Pokud vám ale nestačila maximální rychlost a vraceli jste se domů pozdě v noci, mohli jste využít čistě elektrického dojezdu až 10 km, takže vaši sousedé se o vašich nočních návratech nedozvěděli.
Neopomenutelnou vlastností tohoto vozu je pak závodní režim, během kterého se P1 přitlačilo k zemi o 50 mm a jeho podvozek ztuhl o 300 %, díky čemuž jste mohly doslova prolétávat zatáčkami, během kterých na vás působilo přetížení až 2G.
Modely úspěšné automobilky Cupra prošly v nedávné době faceliftem, který se týká i pohledného kombíku Leon Sportstourer. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná jen o lehké omlazení designu, jak to u faceliftů bývá zvykem, jenže to je omyl. Změněna byla jedna velice podstatná věc, která tento sportovní kombík posunula do vyšší ligy.
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?