Americká kultura Hot-Rodů se největšího rozmachu dočkala až v období po druhé světové válce, ovšem najdou se i kousky, které vznikly ještě před ní. Ostatně ke konstrukci takového vozu jste nemuseli být žádný raketový inženýr, boháč ani majitel vybavené autodílny.
Ke stavbě pořádného Hot-Rodu zkrátka stačilo sehnat jeden ze starších leteckých armádních motorů, kterých se armáda celkem často a ráda zbavovala pro jejich nadbytečnost. A jakmile jste měli pořádný motor, stačilo už jen sehnat něco, do čeho ho umístíte.
Odpovědnější konstruktéři ještě vyztužili šasi, ovšem žádné sofistikované konstrukce nečekejte. Tyhle stroje byly přesně tak nebezpečné, jako prvoválečné stíhačky, ve kterých kdysi byly namontovány. A pojďme si přiznat, že příliš jejich pilotů se domů nevracelo.
Od hot-rodů ale zpátky k tomuto konkrétnímu kousku, který se ukázal v posledním díle show "Jay Leno's Garage". Jak už asi správně tušíte, majitelem tohoto skvostu není nikdo jiný, než právě Jay Leno, který vůz vlastní od osmdesátých let, kdy ho pořídil na aukci v Pebble Beach.
Elegantní karoserie a šasi pocházejí z vozu Hispano Suiza z roku 1915, ovšem mnohem zajímavější je motor, který po bocích vykukuje z pod kapoty. Jedná se totiž o letecký 18.5 litrový motor V8 z letadel používaných armádou během první světové války. Po válce měla armáda obrovské množství těchto motorů a tak jich řadu odprodala do civilního sektoru. Mnoho z nich bylo upraveno do podoby řadového čtyřválce o objemu přes 9 litrů, ovšem tento zůstal v původní podobě.
Spolehlivost těchto motorů sice nebyla nijak oslnivá, pokud měl pilot štěstí a vrátil se zpět na letiště, technici mohli půlku motoru vyměnit. Jeho technika ale není nikterak záludná, takže servis se dal bez problémů provádět i v polních podmínkách. Konkrétní motor v Lenově voze ale prošel drobnými úpravami, díky kterým by ho měl přežít, jak sám říká.
Tohle kompaktní monstrum muselo být pro využití v automobilu upraveno, ovšem stále produkuje výkon okolo 300 koní a podle všeho by dokázalo automobil rozhýbat až k rychlosti 140 mil za hodinu (225 km/h), ovšem na to si ještě nikdo netroufl, neboť na obou nápravách jsou bubnové brzdy ovládané řetězem.
Leno ve videu ukazuje i startování tohoto stroje, které stále připomíná startování letadla. Zapínání magnet, tlačení oleje do motoru kompresorem, pumpování benzínu přímo do válců, atd. Zkrátka příprava jak vzlétnutím. Jakmile se ovšem motor chytí, předvádí nádhernou show. Nejen že má nádherný zvuk, ale s celým automobilem doslova hýbe, aniž by se rozjel.
Jízda s vozem je pak prý úžasným zážitkem. Motor totiž disponuje ohromným točivým momentem i při nízkých otáčkách - možná i proto dostal převodovku z autobusu. Jedinou věcí která tak Lenovi ve voze chybí je pár kulometů na kapotě, zážitek z prvoválečného letadla by pak byl dokonalý.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila světu svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, nyní se ale Epiq představil v Mnichově po boku dalších koncernových kompaktních crossoverů koncernu Volkswagen. Přestože detaily ohledně výbavy a cen zůstávají tajemstvím, víme, že cena by měla začínat na částce kolem 600 000 Kč. Sériová výroba započne už příští rok.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.