Pokud po 40 letech najdete ve své kůlně raritní Ferrari, jediné svého druhu, je úplně jedno v jakém bude stavu - jeho cena bude zkrátka astronomická. Přesně jako v případě tohoto Ferrari 365 GTB/4 Daytona Berlinetta z roku 1969, za jehož hliníkovou karoserií stojí Scaglietti.
Mezi lety 1969 až 1963 bylo vyrobeno více než 1,200 verzí výkonného Ferrari 365 GTB/4 ‘Daytona’, pouze pět z nich neslo lehkou hliníkovou karoserii a byly určeny čistě pro závodní účely a jen jedna jediná Daytona se dočkala hliníkové karoserie a zároveň prošla schválením pro provoz na silnicích. A právě tento vůz se nyní našel po dlouhých letech, kdy o něm nikdo nevěděl.
Unikátní vůz byl vyroben v červnu roku 1969 a dostal ručně vyráběnou hliníkovou karoserii Scaglietti číslo 32, kryty světel z plexiskla, elektricky ovládaná okna a také nádhernou rudou barvu Rosso Chiaro a černý kožený interiér.
Vůz byl poté dopraven do dealerství Ferrari v Bologně, kde si ho ještě ten samý měsíc pořídil Luciano Conti, blízký přítel Enza Ferrari a zakladatel / vydavatel motoristického magazínu "Autosprint". Ten však svůj vůz po roce prodal a v roce 1971 odcestovala Daytona do Japonska.
Zde vůz několikrát změnil majitele a objevil se i v několika motoristických časopisech, než ho v roce 1980 koupil jistý Mako Takai, který automobil ukryl na následujících takřka 40 let do stodoly. S postupem času se tak na vůz takřka zapomnělo a v jeho existenci věřilo jen pár skalních fanoušků automobilky, přičemž několik z nich se ho i pokoušelo koupit - ovšem neúspěšně. Nyní je tak vůz na prodej poprvé po takřka 40 letech.
Vůz je sice v opravdu "nálezovém" stavu, ovšem jeho autentičnost již potvrdil Marcel Massini, který je odborníkem na vozy Ferrari. Zkontroloval čísla motoru, šasi karoserie i převodovky a vše odpovídá záznamům, které má Ferrari k dispozici. Dokonce sedí i čísla na jednotlivých částech karoserie.
Japonští majitelé vozu na něm sice provedli pár modifikací, ovšem podle Massiniho je například interiér až v překvapivě dobrém stavu, což se týká například palubní desky, dveřních panelů, stropnice, koberců nebo koženého čalounění sedadel. Obnova původního stavu těchto dílů tak bude poměrně snadná.
Horší už to ale bude s exteriérem a mechanickými částmi. Vůz by sice stále měl být pojízdný, ovšem při pohledu na fotografie je snad každému jasné, že bude potřebovat důkladné restaurátorské a renovační práce, jejichž cena se možná vyšplhá na šesticifernou sumu.
Pro potencionální zájemce však může být motivací to, že žádný jiný takový vůz už na světě neexistuje. Navíc byl prvním majitelem člověk, který byl osobním přítelem Enza Ferrari. Zkrátka pod nánosem špíny a povrchové koroze se jedná o skutečný skvost.
A toho si je aukční síň RM Sothebys, která má prodej na starosti, dobře vědoma. Na aukci, která se bude konat v sobotu 9. září, se očekává, že vůz bude vydražen za částku v rozmezí 1.4 až 1.7 milionu euro, tedy cca 36,5 až 44,3 milionu korun.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila světu svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, nyní se ale Epiq představil v Mnichově po boku dalších koncernových kompaktních crossoverů koncernu Volkswagen. Přestože detaily ohledně výbavy a cen zůstávají tajemstvím, víme, že cena by měla začínat na částce kolem 600 000 Kč. Sériová výroba započne už příští rok.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.