Karel Abrahám pak v kategorii do 250 ccm získal dva mistrovské body za čtrnácté místo.
Letošní Velkou cenu České republiky také sledovalo historicky nejvíce diváků, když jen na nedělní závod přišlo zhruba 145 tisíc návštěvníků a za celý víkend zavítalo na okruh na 250 tisíc lidí. A to nakonec způsobilo paradoxně největší problémy, kdy policie nezvládla organizaci plynulého odjezdu návštěvníků po skončení závodního programu v neděli odpoledne.
Historie Velké ceny začala ve třicátých letech minulého století, kdy se začalo jezdit na městském okruhu o délce přes 20 kilometrů, který vedl přes Bosonohy do Bohunic, dále Kohoutovicemi do Žebětína a Ostrovačic, a odtud přes Veselku zpátky do Bosonoh.
Největší slávy se tento starý okruh dočkal po druhé světové válce, ale ani po jeho postupném zkracování nevyhovoval stále náročnějším bezpečnostním požadavkům. Proto bylo ještě za socialismu v letech 1985 - 1987 přistoupeno k vybudování specializované závodní trati, vyhovující věškerým bezpečnostním a technickým požadavkům moderní doby; okruh později po sametové revoluci dostal název Masarykův okruh.
Bohužel, v době jeho výstavby asi nikdo nepředpokládal tak masové návštěvy, a tak ačkoliv okruh samotný má vynikající parametry a je neustále vylepšován tak, aby divákům nabízel patřičný komfort (budování nových tribun, dramatický nárůst počtu parkovacích míst u okruhu, instalace obřích velkoplošných obrazovek, rozšiřování možností občerstvení atd.), na zkapacitnění jeho dopravní obslužnosti se jaksi pozapomnělo.
Připomeňme si tedy, že Masarykův okruh je dostupný pouze dvěma silnicemi druhé třídy. Jde buď o "starou" silnici 2. třídy č. 602, která vede z Bohunic přes Bosonohy a Veselku směrem na Rosice a Ostrovačice, nebo silnici, spojující Ostrovačice se Žebětínem. V obou případech jde o úzké zatáčkovité silnice, na "staré" silnici jsou dokonce dosud "kočičí hlavy", které především za mokra představují velmi nebezpečný povrch; vlivem zubu času je navíc příčný profil silnice velmi nerovný.
V kombinaci s uvedenými silnicemi je potřeba uvést, že v blízkosti okruhu vede trasa dálnice D1, a byl zbudován dálniční sjezd Kývalka, který může přivádět velké množství návštěvníků k okruhu. Architektonicky je však sjezd zbudován "polovičatě", protože sice umožňuje nájezd k okruhu jak ve směru od Prahy, tak ve směru od Brna, ale už neumožňuje odpovídající cestu zpět. Ve směru od okruhu totiž je možno sjet na dálnici pouze ve směru na Prahu, naopak ze směru od Prahy nelze na sjezdu Kývalka jet směrem na Rosice, tedy na silnici první třídy č. 23. A právě to se stává, v kombinaci s nevhodnou organizací dopravy při rozjezdu návštěvníků po závodě, kamenem úrazu.
Pravidelně jezdím trasu Rosice-Bohunice o délce zhruba 10 km, která po dálnici D1 trvá asi 7 minut, po "staré" silnici 602 zhruba 10 minut, a to při dodržování všech zákonem stanovených rychlostních limitů. Jde o nejrychlejší cestu v případě nutnosti návštěvy fakultní nemocnice Bohunice.
V neděli mi však stejná cesta kvůli nevhodně organizované dopravě trvala více než hodinu. Možná se zeptáte, jak je to možné, když se Policie neopomenula pochlubit, jak skvěle zvládla dopravu zorganizovat? Odpověď je jednoduchá - ten, kdo vymýšlel organizaci rozjezdu účastníků, totiž myslel pouze polovičatě. Uvažoval totiž jen o tom, jak zajistit odjezd vozidel z Masarykova okruhu, ale již nepomyslel na potřebu udržení průjezdnosti silnice první třídy č. 23 ve směru od Rosic na Brno.
A tak Policie uzavřela ve směru od Rosic na dálničním přivaděči nájezd na D1 a veškerou dopravu z obou pruhů přivaděče (a do té je nutno započítat i návštěvníky, kteří byli ubytováni v kempech u Ostrovačic) odkláněla na "starou" silnici 602 směr Veselka. Současně zřídila Policie pro vozidla, jedoucí od okruhu a toužící najet na D1 ve směru Brno (Vídeň, Bratislava), nouzový nájezd, na který tak odbočovala protijedoucí vozidla, která tak křižovala právě onen jeden jízdní pruh, do kterého byla směřována doprava od Rosic. A aby toho nebylo málo, vozidla od Rosic na tento nouzový sjezd odbočit nesměla, jak jsem zjistil od jednoho psychicky labilního příslušníka Policie, který na můj dotaz doslova křičel, že "pojedete po staré a bez keců".
Ptáte se, jak by se to tedy dalo vyřešit lépe? Obecná odpověď by přece mohla znít "v době skončení závodu prostě nejezdi do Brna". Ale protože někdy není zbytí a člověk k lékaři musí, dal by se problém řešit ve dvou stupních.
Rozhodně je výhledově nutno zlepšit dopravní obslužnost a kapacitu příjezdových tras. Jak naznačeno, ideální by bylo na Kývalce dobudování mimoúrovňového nájezdu od okruhu ve směru na Brno (Bratislavu, Vídeň) a současně sjezdu ve směru od Prahy na Rosice, a současně zkvalitnění povrchu silnice druhé třídy č. 602 (náhrada kočičích hlav asfaltovým povrchem) a její rozšíření. Obdobně by bylo vhodné rozšíření silnice Ostrovačice - Žebětín, a to alespoň v úseku Masarykův okruh - Ostrovačice.
A do doby, než se toto podaří, by stačilo zorganizovat dopravu tak, aby nedocházelo ke křižování vozidel od okruhu přes trasu dopravy od Rosic. Tedy od okruhu by všechna vozidla směřovala ke Kývalce, kde je přímá možnost sjezdu na Prahu, a vozidla, která by potřebovala najet na D1 ve směru na Brno, by pokračovala nejprve po úseku silnice 23 k odbočce na Ostrovačice, na této křižovatce by odbočila z hlavní silnice doprava na silnice 602 do Ostrovačic, po této hlavní silnici by projela Ostrovačicemi a na D1 by najela po 3km na sjezdu Ostrovačice (opět odbočka doprava z hlavní silnice). Směr od Rosic by zůstal plynule průjezdný, odjezd vozidel by také byl plynulejší, neboť by nedocházelo k přejezdu svažitého dělicího pásu (což nelze rychlostí vyšší než cca 10 km/h, i když je doprava řízena Policií) a především, všechny změny směru pro hlavní proud vozidel by byly dle standardních pravidel o přednosti v jízdě.
Na zvýšených návštěvách vydělávají všichni. Provozovatelé okruhu, kempů, restaurací a dalších zařízení v blízkosti okruhu. Je tedy jen logické, pokud by se část takto získaných peněz věnovala dalšímu zefektivnění a zatraktivnění okruhu, tentokráte formou lepšího přístupu z hlediska dopravy. V opačném případě totiž hrozí, že při dalším navyšování návštěvnosti dojde ke kolapsu mnohem horšímu, hrozícímu zvýšeným rizikem dopravních nehod - a pokud by k některé došlo v inkriminovanou dobu za daného způsobu dopravy, došlo by v inkriminovaném úseku k totálnímu kolapsu. Letos jsme tedy měli ještě docela štěstí, což však nemusí již za rok platit.
Přejme si tedy, aby zodpovědní činitelé pro příště mysleli komplexněji a aby se organizace GP ČR podařila tak, že nebudou omezováni projíždějící občané, a přitom dojde k lepšímu, plynulejšímu, a tedy i bezpečnějšímu rozjezdu spokojených diváků.
