Provozovatelem serveru autoroad.cz je
INCORP MEDIA GROUP s.r.o., IČ: 118 23 054
Předpokládaný konec zákazu opustit okres se pravděpodobně blíží, přesto právě v těchto dnech okolo velikonočních svátku by měla být policejní kontrola co možná nejdůslednější. Jak je tomu ve skutečnosti jsme se pro vás pokusili zjistit.
Tento víkend jsem se pokusil projet několik hranic okresů a zjistit, jak je to s tou policejní kontrolou žhavé. Zajímalo mě, kolik hlídek potkám a kolik z nich mě zastaví kvůli kontrole. V neposlední řadě, kolik z nich mne pošle zpět, odkud jsem přijel.
V prvé řadě mi přítelkyně v mobilní aplikaci Wazu našla místa, kde jsou nahlášené policejní hlídky. Já sám Waze nepoužívám, jelikož podle něj spíše bloudím, než abych dorazil na místo určení tou nejlepší možnou cestou. Poté jsem vyrazil z Prahy do Litoměřic (samozřejmě, že v rámci přípravy článku pracovně, tudíž jsme nic neporušoval). Těsně před výjezdem z Prahy na D8 je Březiněves. Tam byla hlídka nahlášena a policie tam stála ve směru do Prahy, ale žádná auta aktuálně nekontrolovala. Z D8 jsem sjel prvním výjezdem na Zdiby, kde sice policejní kontrola hlášena nebyla, ale více známých mi říkalo, že právě tady se hodně kontroluje. Během mé jízdy ale očividně byli policisté jinde a zde po nich nebylo ani památky.
Pokračoval jsem po silnici číslo 608 směr Postřižín, kde byla hlídka hlášena a opravdu zde byla. Kromě policisty zde stál i příslušník armády ČR, ale mé auto s poznávací značkou začínající písmeny PZ se jim asi nezdálo zajímavé a nechali mne projet. Další hlídku jsem potkal až téměř u Straškova (nedaleko Roudnice nad Labem), kde se mění Středočeský kraj na kraj Ústecký. Hlídka měla zrovna asi pauzu na oběd a ze své Octavie vůbec nevystoupila. Což vzhledem k ne příliš přívětivému počasí chápu. Další, a to poslední hlídka, kterou jsem potkal, stála u sjezdu z D8 na Doksany. Ale jelikož já přijel po silnici číslo 608 a ne po dálnici, na kterou se hlídka soustředila, projel jsem bez problémů.
Cestu zpět do Prahy jsem absolvoval schválně až po 21. hodině, kdy již platí zákaz vycházení. Když mě nezastavili přes den, kdy byl provoz slabý, tak mě musí zastavit alespoň teď, když venku nemám co dělat a jsem téměř jediné auto široko daleko. S přítelkyní jsme ještě ráno zažertovali, že policisté mají určitě po 21. hodině také večerku a žádní nikde nebudou. Překvapivě se vtip stal skutečností a na trase dlouhé 75 km nebylo po majáčcích ani stopy.
Když si to zrekapitulujeme, hlídky jsem potkal celkem 4, žádná mě nezastavila a tím pádem mě ani žádná neposlala zpět. Chtěl jsem se i zeptat, jaký mají na svoji současnou práci názor a zda mají nějaké, třeba i neobvyklé zážitky. Toho jsem se bohužel nedočkal. A jelikož snad nepříjemné opatření brzy pomine, pokus vyzpovídat účastníky uzávěrek okresů už asi nezopakuji.
Tímto článkem samozřejmě nechci nikoho nabádat, aby porušoval jakákoliv, třeba i zdánlivě nesmyslná vládní nařízení jen proto, že já přes hranice okresů bez zastavení projel. Jde však o jiný pohled na fungování uzávěr, než jaký vidíme dnes a denně v některých jiných médiích.
Mezi prémiovými sedany nižší střední třídy máte stále poměrně široký výběr. Pravděpodobně vás jako první napadne německá trojice v podobě BMW řady 3, Mercedes-Benz třídy C a Audi A4. Jsou to skvělá auta, která nabídnou velmi dobré zpracování, technologie i komfort, ale u běžných motorizací často postrádají jednu důležitou věc – emoce. Pokud ale hledáte auto, které nebude jen perfektním dopravním prostředkem, ale při každém nastartování vám vykouzlí úsměv na tváři, možná by vás měla zajímat Alfa Romeo Giulia.
Nové BMW třídy 5 je klasickým reprezentantem vyšší střední třídy. Ačkoliv na nejnovější generaci stále nahlížím pohledem, že se jedná o nedávno představenou novinku, čas neúprosně letí a od zahájení prodeje utekly už tři roky. Začíná se tedy objevovat i na sekundárním trhu mezi zánovními vozy. Jeden takový kus jsme si vybrali do dnešní recenze a to především proto, že stojí téměř stejně, jako zánovní Superb čtvrté generace.
