Letošní sezónu Rally opouští z vlastního rozhodnutí jeden z talentovaných jezdců Autoklub Peugeot Rally Talent Václav Černín. Jak sám uvedl ve vyjádření, které zaslal vedení Autoklubu ČR, důvodem je ztráta závodnické motivace. Vedení Autoklubu ČR rozhodnutí Václava Černína chápe a oceňuje jeho férový přístup.
Z vyjádření zaslaného Václavem Černínem: „Od Autoklubu jsem měl perfektní zázemí, podporu díky projektu, bez které bych rallye nikdy jezdit nezačal, zkušeného spolujezdce Jirku Strosse, tréninkové auto, mediální propagaci a mnoho dalšího. Vše bylo na vysoké úrovni, včetně soutěžního vozu. Přesto jsem nebyl naplněný, ztratil jsem totiž motivaci. Neměl jsem v sobě touhu udělat vše pro to, abych dokázal na rallye atakovat přední pozice a ve volném čase se věnoval intenzivní přípravě na další podnik.“
„Rád bych poděkoval Autoklubu ČR za tento projekt, který mi umožnil zažít pocit rallyového závodníka. Adamovi Eliášovi a Standovi Kafkovi za bezchybnou podporu a za trpělivost při vysvětlování rallye světa. Jirkovi Strossovi za precizní udávání směru, nejen na trati rychlostních zkoušek, za cenné rady, které jsem obdržel a za humor, který jsem s ním zažil. Díky patří také Sparrow racing teamu za profesionální přístup, bezchybný vůz a toleranci mých mnohdy hloupých otázek. Samozřejmě děkuji všem sponzorům, bez kterých bych tohle nezažil,“ uvedl v závěru odůvodnění Václav Černín.
Jeho spolujezdec Jiří Stross má jako profesionální spolujezdec vlastní plány v Cross Country Rally a se závody rallye rozhodně nekončí. Václav Černín vstoupil do projektu Autoklubu Peugeot Rally Talent v listopadu 2015 po úspěšné kvalifikaci, kterou absolvoval na jaře téhož roku.
Celé vyjádření Václava Černína si přečtete zde:
O mé další účasti v projektu Autoklub Peugeot Rally Talent (APRT) jsem v posledních týdnech usilovně přemýšlel. Necítil jsem se ve své situaci spokojený. Nechápal jsem to, měl jsem vše, co jsem si mohl jen přát. Od Autoklubu perfektní zázemí, podporu díky projektu, bez které bych rallye nikdy jezdit nezačal, zkušeného spolujezdce Jirku Strosse, tréninkové auto, mediální propagaci a mnoho dalšího. Vše bylo na vysoké úrovni, včetně soutěžního vozu. Přesto jsem nebyl naplněný, ztratil jsem totiž motivaci. Neměl jsem v sobě touhu udělat vše pro to, abych dokázal na rallye atakovat přední pozice a ve volném čase se věnoval intenzivní přípravě na další podnik.
Po rozhovoru se Standou Kafkou, jsem poprvé pochopil, že rallye sportem se musí žít. To jsem v sobě bohužel nenašel. Výkony konkurenčních posádek byly obdivuhodné, plné nasazení a touhy být nejlepší. Pro mě jsou závody o zábavě, adrenalinu a odpočinku, touha vyhrát nehraje tak důležitou roli. Po utvrzení této myšlenky jsem došel k závěru, že pokračovat v projektu Autoklub Peugeot Rally Talent by bylo z mé strany nefér, vůči všem, kteří se na tomto projektu podílí. Z Autoklub Peugeot Rally Talent cítím ambice a nadšení pro rallye. Nebylo by správné dál využívat všech výhod, když jsem ambice a nadšení ztratil. Proto jsem se rozhodl projekt Autoklub Peugeot Rally Talent opustit a dát možnost podpořit někoho, kdo chce v rallye něčeho dosáhnout. Mé rozhodnutí bylo sděleno chvíli před Rally Pačejov, abych zbytečně neubral rozpočet Autoklub Peugeot Rally Talent, když v něm nevidím svou budoucnost. Věřím, že se dál budu účastnit některých závodů, jen pro zábavu a bez ambicí. Závěrem bych rád poděkoval Autoklubu ČR za tento projekt, který mi umožnil zažít pocit rallyového závodníka. Adamovi Eliášovi a Standovi Kafkovi za bezchybnou podporu a za trpělivost při vysvětlování rallye světa. Jirkovi Strossovi za precizní udávání směru, nejen na trati rychlostních zkoušek, za cenné rady, které jsem obdržel a za humor který jsem zažil. Díky Sparrow racing teamu za profesionální přístup, bezchybný vůz a toleranci mých mnohdy hloupých otázek. Samozřejmě děkuji všem sponzorům, bez kterých bych tohle nezažil.
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?