Motor jako hodinky, to je pro Pačejov to nejlepší

Je sobota ráno, zvoní telefon. Na druhém konci Tomáš a říká: “Když jedeš na tu jižní Moravu, stav se v Biskupicích na letišti, je potřeba nastavit Felicii před Pačejovem a kluci by chtěli nějaké fotky," Není problém, ale dříve než o půl třetí tam prostě nebudu, říkám. Ono z Ostravy to je trošku dál. Dobrá až se budeš blížit, zavolej.

Den jako vymetený, při sekání trávy na zahradě si uvědomuju, že baterie foťáku jsou od Bohemie jaksi nedobité, stejně tak telefon. Balím se na víkend, beru fotografické nádobíčko. Vyzvedávám přítelkyni z práce, je 12:30 a jedeme. Cestou jí jen upozorňuji, že se „stavíme“ v Biskupicích na letišti. Překvapivě souhlasí. Krátká zastávka na doplnění PHM a bagetový oběd a upalujeme. V Hulíně nastává to, co jsem nechtěl a to průtrž mračen. Ve Zlíně to není o nic lepší, ale už tolik neprší. Zvoní telefon, volá Tomáš, že kluci už jezdí a že jsem očekáván. Hlásím polohu. Za Zlínem dojíždím kolonu aut pěti Ostravaku, keři jsou pomali jak cyp. Nechávám je jet, docela to klouže.

Po jízdě cestou necestou vesnicemi v okolí Zlína se konečně dostávám na cestu k letišti. Moje Octavie, s o 1,7cm nižším  podvozkem,  docela trpí,  jelikož výjezd do kopce, v místech kde se dříve jezdila a zase pojede za pár dnů Barumka je samá díra, výmol, hrb a bordel. Jsme na místě.

Po přivítání s kluky z týmu Speed Racing se jde na věc. Je potřeba vyladit předstih motoru, aby to jak se lidově říká “ jelo“, což bude v Pačejově potřeba, jelikož jsou tam dlouhé roviny a je potřeba aby auto ze zatáčky vystřelilo. Za volantem se střídají Radim i Lukáš. Nechávají auto chvíli vychladnout a domlouváme umístění našich samolepek.

Po asi půl hodině dalších jízd na rovině se zdá být vše super a tak ještě funkční test celého auta okolo letiště. Já beru foťák a fotím. Je vidět, že i když to je jen test, tak Radim auto nešetří. Občas trénuje jízdu polovinou auta po poli, když mu „špéra“ bere volant z ruky.  Potom dostává auto v zatáčce do hodiny, ale neubírá a jede dovnitř zatáčky, kde fotí Tomáš a ten je prohnán.  Jezdec k tomu uvádí: „Když už hodinaříme, tak toho Tomáše ještě proženeme ne, :-)) .  Za volantem sedí Lukáš a projíždí několikrát kaluž na vnitřku zatáčky.  Necháme auto chvíli odpočinout a jen tak kecáme. Kluci vypočítávají, kolik pojede v Pačejově soupeřů. Celkově z toho vychází ,  že asi osm a že je všichni pořežou.

Auto vychladlo a je třeba druhé kolo, za volantem opět Radim a já si sedám na sedadlo spolujezdce.  Lukáš je o mnoho menší než já a tak pásy prostě nezapínám, jelikož to nejde a Radim slibuje, že pojede opatrně. Auto funguje nádherně, u hangáru jedeme velmi dlouhým obloukem, jelikož asfalt tam dost klouže. Letíme rovinku a už brzdíme do levé a zpět na plochu letiště. Takhle ještě dvakrát v obou směrech. Nakonec ještě třikrát jedeme naplno rovinku  od  statku tam a zpět. Letíme na plnou šestku, auto se přes horizont jen zavlní a jsme u hangáru. Nemělo to chybu. Vystupuju a ještě mě střídá Lukáš a je konec. Loučíme se s přáním dobrého výsledku v Pačejově  a  jedeme na dílnu. Počasí také končí a začíná pršet.

Posádka Kryštof – Vyoral, Škoda Felicia má v Pačejově startovní číslo 49. Přijďte je podpořit ke trati. Na mne zbude místo jen u PC a budu časovým a počasovým špionem.

Dalších 36 fotografií můžete vidět na našem profilu na Facebooku.