Autojeřáby jsou technicky působivé stroje, bez kterých by se dnes neobešla prakticky žádná stavba. Své využití ale nalézají i v dalších odvětvích průmyslu, případně ve službách záchranných či ozbrojených složek. Napadlo vás ale někdy, jaké jsou jejich limity? A který mobilní autojeřáb je vlastně ze všech nejvýkonnější?
Výrobou nejvýkonnějšího mobilního jeřábu, nebo chcete-li autojeřábu, se pyšní švýcarská společnost Liebherr, která v německém závodě produkuje golema s označením LTM 11200 -9.1. Již na první pohled je evidentní, že tenhle stroj je extrémní v každém ohledu, brada ale člověku spadne až při pohledu na jeho parametry.
Stroj, který byl v roce 2007 představen na mezinárodním veletrhu stavebních a důlních strojů Bauma v německém Mnichově, se může pochlubit teoretickou nosností až 1200 tun a to ve vzdálenosti 2.5 metru od centra otáčení a s 202 tunami balastu. Bez speciálního vybavení je nosnost až 363 tun do vzdálenosti 3.5 metru od osy otáčení.
Jeřáb byl navržen jako tzv. All-Terrain, takže se počítá s jeho pohybem po zpevněných i nezpevněných cestách. Mimochodem, pod názvem LTM se ukrývá Liebherr Telescopic Mobilkran, tedy mobilní jeřáb Liebherr. Číselné označení pak v sobě ukrývá 1200 tun nosnosti, 9 náprav a variantu číslo 1.
Pro lepší pohyb ve městech i v terénu byl podvozek vybaven zcela novým systémem natáčení zadních náprav, které reagují v závislosti na rychlosti. V rychlosti do 30 km/h se natáčí nápravy 6 až 9, při rychlostech 30 až 60 km/h se natáčení náprav 6 a 7 zablokuje a ty tak stále míří vpřed. Podvozek je hydropneumatický a vybavený funkcí automatického vyrovnání.
O pohone se stará osmiválcový turbodiesel Liebherr D9508 A7 o výkonu 500 kW (cca 680 koní) s točivým momentem 3000 Nm, díky kterému dokáže tenhle kolos uhánět až 75 km/h. Motor je spojen s automatickou převodovkou ZF, která přenáší výkon na nápravy 1,2, 4 a 5. Převodovka s měničem momentu se může pochlubit 12 rychlostmi vpřed. Na všech nápravách jsou pneumatiky o průměru 25-palců, za kterými se ukrývají kotoučové brzdy.
Samotné těleso jeřábu však pohání jiný motor. Tím je opět turbodiesel z produkce Liebherr, ovšem tentokrát již pouze V6 o výkonu 270 kW (367 koní) s točivým momentem 1720 Nm. ten je propojen s několika hydraulickými systémy, které umožňují pohyb nástavby i samotného jeřábu a navijáku.
Jednou z nejpozoruhodnějších věcí celého jeřábu je však jeho rameno. LTM 11200 je v základu vybaveno nejdelším teleskopickým ramenem, jaké se v současnosti na autojeřábech nabízí. Již v základu může jeho výška dosahovat až 100 metrů, ovšem při použití speciálních nástavců se dá prodloužit až na dechberoucích 192 metrů, kladka se však pohybuje "jen" ve výšce 188 metrů. Působivý je navíc i příklad udávaný výrobcem, podle kterého dokáže autojeřáb uzvednout až 106 tun do výšky 80 metrů a vzdálenosti až 12 metrů od osy otáčení.
Jeřáb ale může být dodán i v jiné konfiguraci. Základem nabídky je teleskopické rameno T3, jehož 4 segmenty se dokáží vysunout až na 55 metrů. Rameno s označením T7 je složeno ze sedmi segmentů, které se vysouvají zcela automaticky a jejich maximální délka je až 100 metrů. Na konec ramene se však dají připojovat ještě speciální nástavce, díky kterým se dá délka téměř zdvojnásobit. Maximální rádius jeřábu je až 136 metrů.
Kromě hrubé síly ale jeřáb disponuje i bohatou paletou bezpečnostních systémů, které zajišťují jeho maximálně bezpečné používání. Ať už se jedná o systémy provádějící automatickou kontrolu, nouzové hydraulické svorky nebo omezovač přepravní kapacity Liccon, který zabrání přetížení jeřábu a riziku převrácení / poškození.
Ze zajímavostí jeřábu ale nemůžeme vynechat skutečnost, že na místo konstrukce se obvykle musí přepravit bez ramene, které přiveze tahač na speciálním podvozku. Jeřáb by si sice s ramenem poradit dokázal, ovšem překážkou je legislativa. Už jen samotná základna s navijáky a stabilizačními rameny totiž váží 108 tun, tedy okolo 12 tun na nápravu. S připojeným ramenem, které váží od 55 tun (T3) - 74.9 tun (T7) výše, už by ale jeřáb překračoval maximální povolené zatížení silnic.
Samotný proces rozložení a opětovného složení je však jednoduchý a obejde se bez dalšího jeřábu. Samotné rameno je totiž opatřeno vlastními teleskopickými nohami, na kterých se jednoduše zvedne. Poté pod rameno zajede tahač se speciálním nástavcem, rameno se na něj spustí, zajistí se a může se vyrazit na cestu. Při opětovném připojení probíhá vše naopak.
Po delší době se podíváme na zoubek atraktivní ojetině, avšak v tomto konkrétním případě se spíše jedná o zánovní auto, než vyloženě ojetinu. Má najeto lehce přes 7 tisíc kilometrů, je z roku 2021 a největší výhoda je, že proti ceně nové plug-in hybridní Q5 stojí tato přibližně o milion méně. Dnešní recenze zjistí, jak se s touto Q5 jezdí a pro koho bude skvělou volbou.
Před třemi měsíci se společnost AURES Holdings rozhodla po 76 letech transformovat tradiční značku Mototechna do nové podoby. V Praze v ulici Kolbenova otevřela první polistopadovou samostatnou pobočku a značce dala nejen novou podobu loga, ale výrazně posunula na novou úroveň nabídku aut i služeb. To se ukázalo jako dobrý tah, protože tím zacílila na náročnější klientelu. Potvrzuje to i rostoucí NPS (hodnocení úrovně služeb od zákazníků) a vysoké hodnocení na Googlu. Doposud byla Mototechna součástí nabídky všech poboček AURES Holdings v Česku a na Slovensku. Do tří let plánuje Mototechna rozšířit nabídku na 2 000 aut a otevřít další pobočky nejen v České republice, ale i na Slovensku a v Polsku.
Modely úspěšné automobilky Cupra prošly v nedávné době faceliftem, který se týká i pohledného kombíku Leon Sportstourer. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná jen o lehké omlazení designu, jak to u faceliftů bývá zvykem, jenže to je omyl. Změněna byla jedna velice podstatná věc, která tento sportovní kombík posunula do vyšší ligy.
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?