Indonéská armáda se na internetu chlubí dechberoucím videem, na kterém se obojživelné transportéry vrhají do mořských vln z několik metrů vysokého přístavního mola. To, co na většinu působí jako impozantní kaskadérský kousek, kterým si chce armáda nejspíš přitáhnout větší pozornost, je však absolutně nesmyslné hazardování jak s technikou, tak se zdravím vojáků.
Indonéská armáda má na starosti ochranu stovek menších ostrovů, takže obojživelné jednotky Korps Marinir, což je indonéská obdoba amerických mariňáků, mají na svých bedrech poměrně velkou zodpovědnost. Vojáci tak musí být připraveni reagovat rychle, být schopni bojovat na vodě i na zemi a musí být schopni se rychle přepravovat.
A k tomu využívá indonéská armáda mimo jiné i americká obojživelná vozidla LVTP-7, což je starší varianta v současnosti používaných AAV-7. Stroje jsou to bezesporu schopné a svůj účel, kterým je přeprava vojáků z lodí až na pobřeží a poskytování krycí palby, jistě zvládají výtečně.
Spouštění těchto strojů na vodu však většinou probíhá pomalu a podle přesně daných postupů. S tím se však vojáci evidentně nechtěli během prezentace příliš párat a tak s obojživelníky naskákali do vln oceánu rovnou z několika-metrového mola.
Výšku betonového mola sice neznáme, nicméně váha jednoho obojživelníku je zhruba 29 tun a během skoku musela být vozidla rozjeta rychlostí cca 32 km/h. Krátký let pak zakončilo velice tvrdé přistání do vody, ze kterého hliníkový trup ani systém zavěšení nemohl být nadšený. Nemluvě o tom, že korozivní mořská voda vymrštěná do vzduchu se pak dostala i do míst, kde u těchto vozidel rozhodně nemá co dělat.
Přistání navíc muselo být velice nepříjemné pro posádku, případně pouze pro řidiče. Interiéry podobných vyloďovacích vozidel totiž neoplývají komfortem ani čalouněním, takže náraz, který s vojákem musel pořádně zahýbat, mu mohl klidně způsobit i řadu lehčích zranění.
Posledním kouskem do tohoto díla zkázy pak nejspíš budou pásy, na kterých se tento stroj pohybuje. Už během letu totiž dojde k vysazení jednoho z nich z napínacího kola, takže pokud by po nárazu do vody spadl celý pás, potápěči si jistě užijí pár hodin srandy na dně Pacifiku.
Jako celek však vypadá video poměrně atraktivně, takže věříme, že i přes jeho nákladnost / komplikovanost, mohlo zapůsobit na řadu lidí, kteří teď o vstupu do indonéské armády uvažují.
Plug-in hybridy jsou zajímavým kompromisem mezi elektromobily a spalovacími vozy – z obou světů si berou to dobré. Model DS 7 jsme již testovali a to jak v nejvýkonnější verzi s 360 koňmi, tak opak v podobě naftového provedení v základní výbavě Pallas. Do dnešní recenze dorazila akční zvýhodněná verze Edition France se středně silným plug-in hybridním pohonem. Vyplatí se příplatek 400 tisíc za svižný plug-in hybrid proti naftovému základu?
Trh s novými automobily prošel za poslední roky poměrně turbulentním obdobím. Mizí mnoho tradičních modelů, řeší se emise a pozornost se soustředí na vozy typu SUV či elektromobily. Negativem je všeobecný nárůst cen nových aut a proto je skvělá zpráva, že zde existuje velké množství lehce ojetých automobilů, které jsou často o více, než třetinu levnější a nabízí mnoho prostoru za přijatelnou cenu. Přesně to je případ tohoto šikovně postaveného Mercedesu.
Každé vozidlo, se kterým vyrážíte na pozemní komunikace, musí mít sjednané alespoň nějaké pojištění. To se označuje jako povinné ručení a je klíčovou součástí odpovědného provozování motorového vozidla. Jeho sjednání je nejen zákonnou povinností, ale také ochranou před finančními následky potenciálních škod, proto si ho nezapomeňte sjednat a vybrat si nejen to nejvýhodnější, ale i nejlepší. Jak na to?
Jako žena motoristického novináře jsem si na místě spolujezdce vyslechla už nespočet monologů svého muže, když si nahlas komentoval výhody nebo naopak nedostatky jednotlivých vozů. Takový pohled na auto já bohužel nemám, takže nedokážu říct, kolik má pod kapotou koní nebo o jaký typ hybridu se jedná, ale mám mnoho svých postřehů, které jsem za dobu používání této krásné DS3 vypozorovala. Bude to tedy poněkud netradiční recenze.