Indonéská armáda se na internetu chlubí dechberoucím videem, na kterém se obojživelné transportéry vrhají do mořských vln z několik metrů vysokého přístavního mola. To, co na většinu působí jako impozantní kaskadérský kousek, kterým si chce armáda nejspíš přitáhnout větší pozornost, je však absolutně nesmyslné hazardování jak s technikou, tak se zdravím vojáků.
Indonéská armáda má na starosti ochranu stovek menších ostrovů, takže obojživelné jednotky Korps Marinir, což je indonéská obdoba amerických mariňáků, mají na svých bedrech poměrně velkou zodpovědnost. Vojáci tak musí být připraveni reagovat rychle, být schopni bojovat na vodě i na zemi a musí být schopni se rychle přepravovat.
A k tomu využívá indonéská armáda mimo jiné i americká obojživelná vozidla LVTP-7, což je starší varianta v současnosti používaných AAV-7. Stroje jsou to bezesporu schopné a svůj účel, kterým je přeprava vojáků z lodí až na pobřeží a poskytování krycí palby, jistě zvládají výtečně.
Spouštění těchto strojů na vodu však většinou probíhá pomalu a podle přesně daných postupů. S tím se však vojáci evidentně nechtěli během prezentace příliš párat a tak s obojživelníky naskákali do vln oceánu rovnou z několika-metrového mola.
Výšku betonového mola sice neznáme, nicméně váha jednoho obojživelníku je zhruba 29 tun a během skoku musela být vozidla rozjeta rychlostí cca 32 km/h. Krátký let pak zakončilo velice tvrdé přistání do vody, ze kterého hliníkový trup ani systém zavěšení nemohl být nadšený. Nemluvě o tom, že korozivní mořská voda vymrštěná do vzduchu se pak dostala i do míst, kde u těchto vozidel rozhodně nemá co dělat.
Přistání navíc muselo být velice nepříjemné pro posádku, případně pouze pro řidiče. Interiéry podobných vyloďovacích vozidel totiž neoplývají komfortem ani čalouněním, takže náraz, který s vojákem musel pořádně zahýbat, mu mohl klidně způsobit i řadu lehčích zranění.
Posledním kouskem do tohoto díla zkázy pak nejspíš budou pásy, na kterých se tento stroj pohybuje. Už během letu totiž dojde k vysazení jednoho z nich z napínacího kola, takže pokud by po nárazu do vody spadl celý pás, potápěči si jistě užijí pár hodin srandy na dně Pacifiku.
Jako celek však vypadá video poměrně atraktivně, takže věříme, že i přes jeho nákladnost / komplikovanost, mohlo zapůsobit na řadu lidí, kteří teď o vstupu do indonéské armády uvažují.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?