Automobilka Tatra ve své historii vytvořila mnoho zajímavých nebo unikátních strojů. Jedním z nich se stala i speciální hasičská cisterna Tatra Wildfire, která měla sloužit v nehostinných oblastech světa, včetně USA. Nakonec však skončila zapomenuta na letišti v JAR.
Hasičský speciál Tatra Wildfire vznikl koncem devadesátých let díky spolupráci automobilky Tatra a společnosti THT Polička, která se zabývá výrobou a úpravou nástaveb hasičských vozů. Jeho hlavním účelem měla být schopnost zasáhnout v nepřístupném terénu a složitých klimatických podmínkách.
Jako podvozek vozu byl zvolen model Tatra 816 6ZVR86 8×8.1R, jinak známý jako LIWA. Nástavbu zhotovila výše zmíněná společnost THT Polička. Označení automobilu znělo: CAS K 36 Wildfire.
Aby byl vůz schopen přepravit velké množství vody napříč složitým terénem v těžkých klimatických podmínkách, byl pod jeho kapotu usazen německý osmiválec DEUTZ o výkonu 400 kW (544 k) o objemu 15.874 ccm. Díky chlazení kapalinou byl tento motor schopen pracovat až při teplotách 50° C. Pro snadnou manipulaci a větší šanci úspěchu v USA dostal vůz automatickou šestistupňovou převodovku Twin Disc, která byla zabudována přímo do jeho centrální roury.
Díky jejímu použití si Tatra zachovala skvělé jízdní vlastnosti i přijatelný komfort na silnici i v terénu. Osové a mezinápravové diferenciály byly vybaveny uzávěrkami. V sériovém stavu byl vůz pro co nejlepší vlastnosti vybaven pneumatikami Michelin 16.00 R 20 XZL. Všechna kola navíc disponovala centrálním dofukováním.
Konstrukce s pohonem 8x8 umožňovala velké zatížení, díky čemuž cisterna pojala 11.000 litrů vody a 500 litrů pěnidla. Posádka byla limitována maximálně 3 osobami, přičemž třetí sedadlo bylo pouze nouzové. I přes své rozměry, kapacitu a váhu takřka 30 tun měla Tatra skvělé jízdní vlastnosti. Maximální rychlost činila až 115 km/h a její stoupavost byla omezena pouze přilnavostí pneumatik.
Ačkoliv Tatra převážela i hadice pro klasické hašení, její hlavní zbraní byla dálkově ovládaná proudnice o průtoku 570 až 4500 l/min s dostřikem až 65 metrů. K vlastní ochraně vozů slouží 3 trysky v přední a 3 trysky v zadní části.
Po svém vzniku byl vůz testován na několika kontinentech. Podle webu Požáry.cz například v USA prošel testy na výbornou, pro místní hasiče však nebyl dostatečně pochromovaný, červený a "americký". Po několika dalších testech došlo i na testování v Jihoafrické republice, kde jediná vyrobená Tatra Wildfire napevno zakotvila na místním letišti Wonderboom ve městě Pretoria. Poslední její fotky pochází z roku 2011. Ačkoliv jsme se pokoušeli kontaktovat i tamní záchrannou službu s dorazem na další osud vozu, odpovědi se nám však nedostalo.
Do další recenze dorazila spalovací verze aktuální generace „céčka“ v praktické karoserii kombi, navíc s nájezdem necelých 50 tisíc kilometrů. S podobným nájezdem se hravě dostává pod hranici milionu, přestože původní cenovka byla výrazně vyšší. Jak si ale vede moderní interiér s velkým displejem? A neubírá snížený podvozek na komfortu?
Mini Cooper S není nejlevnější ani nejrychlejší hothatch na trhu, přesto patří mezi ty nejžádanější. Důvod je jednoduchý – styl, charisma, tradice a jízdní projev. Nestojí málo, ale jako 2 roky stará ojetina s nízkým nájezdem už může začít dávat smysl.
Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.
Sezona kabrioletů je tu, a proto jsme vzali do recenze tohoto ledního „medvěda“, který vypadá jako ideální auto na pohodové výlety s celou rodinou – nabízí totiž 4 místa k sezení, přičemž zadní sedadla nejsou jen pro děti či jedince s amputovanými končetinami. Je dostatečně komfortní, aby si posádka užila pohodu na palubě?