Automobilka Tatra ve své historii vytvořila mnoho zajímavých nebo unikátních strojů. Jedním z nich se stala i speciální hasičská cisterna Tatra Wildfire, která měla sloužit v nehostinných oblastech světa, včetně USA. Nakonec však skončila zapomenuta na letišti v JAR.
Hasičský speciál Tatra Wildfire vznikl koncem devadesátých let díky spolupráci automobilky Tatra a společnosti THT Polička, která se zabývá výrobou a úpravou nástaveb hasičských vozů. Jeho hlavním účelem měla být schopnost zasáhnout v nepřístupném terénu a složitých klimatických podmínkách.
Jako podvozek vozu byl zvolen model Tatra 816 6ZVR86 8×8.1R, jinak známý jako LIWA. Nástavbu zhotovila výše zmíněná společnost THT Polička. Označení automobilu znělo: CAS K 36 Wildfire.
Aby byl vůz schopen přepravit velké množství vody napříč složitým terénem v těžkých klimatických podmínkách, byl pod jeho kapotu usazen německý osmiválec DEUTZ o výkonu 400 kW (544 k) o objemu 15.874 ccm. Díky chlazení kapalinou byl tento motor schopen pracovat až při teplotách 50° C. Pro snadnou manipulaci a větší šanci úspěchu v USA dostal vůz automatickou šestistupňovou převodovku Twin Disc, která byla zabudována přímo do jeho centrální roury.
Díky jejímu použití si Tatra zachovala skvělé jízdní vlastnosti i přijatelný komfort na silnici i v terénu. Osové a mezinápravové diferenciály byly vybaveny uzávěrkami. V sériovém stavu byl vůz pro co nejlepší vlastnosti vybaven pneumatikami Michelin 16.00 R 20 XZL. Všechna kola navíc disponovala centrálním dofukováním.
Konstrukce s pohonem 8x8 umožňovala velké zatížení, díky čemuž cisterna pojala 11.000 litrů vody a 500 litrů pěnidla. Posádka byla limitována maximálně 3 osobami, přičemž třetí sedadlo bylo pouze nouzové. I přes své rozměry, kapacitu a váhu takřka 30 tun měla Tatra skvělé jízdní vlastnosti. Maximální rychlost činila až 115 km/h a její stoupavost byla omezena pouze přilnavostí pneumatik.
Ačkoliv Tatra převážela i hadice pro klasické hašení, její hlavní zbraní byla dálkově ovládaná proudnice o průtoku 570 až 4500 l/min s dostřikem až 65 metrů. K vlastní ochraně vozů slouží 3 trysky v přední a 3 trysky v zadní části.
Po svém vzniku byl vůz testován na několika kontinentech. Podle webu Požáry.cz například v USA prošel testy na výbornou, pro místní hasiče však nebyl dostatečně pochromovaný, červený a "americký". Po několika dalších testech došlo i na testování v Jihoafrické republice, kde jediná vyrobená Tatra Wildfire napevno zakotvila na místním letišti Wonderboom ve městě Pretoria. Poslední její fotky pochází z roku 2011. Ačkoliv jsme se pokoušeli kontaktovat i tamní záchrannou službu s dorazem na další osud vozu, odpovědi se nám však nedostalo.
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?