Není žádným tajemstvím, že prakticky každá automobilka udává nižší papírovou spotřebu, než je spotřeba reálná. Na menší rozdíly už si řidiči zvykli a začali je ignorovat, čehož ale automobilky začínají stále více zneužívat. Podle posledního výzkumu totiž rozdíl mezi udávanou a reálnou spotřebou vzrostl až na 42%.
Za výzkumem, o jehož výsledcích informoval web AutoExpress, stojí nezávislá nezisková organizace "International Council on Clean Transportation" (ICCT), která minulý rok prováděla výzkum v osmi evropských státech. Výsledek pak žádného řidiče nepotěší: V roce 2016 činil rozdíl udávané a skutečné spotřeby 42%, což ukazuje na neustálý růst. Ještě v roce 2013 totiž činil rozdíl pouze 25% a v roce 2001 se jednalo o pouhých 9%.
Organizace pak zaznamenala i rozdílná procenta mezi soukromými vozy a vozy spadajícími do firemních flotil. Zatímco u vozidel v osobním vlastnictví činil rozdíl 39%, u firemních automobilů to bylo 45%. To bude ale nejspíš zapříčiněno tím, že snad každý člověk ví, že nejrychlejší je auto služební a z půjčovny. Každopádně tento výsledek ve skutečnosti znamená, že majitelé/ provozovatelé automobilů zaplatí na palivu ročně zhruba o 10.000 korun víc.
Zda jsou tyto výsledky vinou nesmyslného regulování emisních Euro norem, implementováním stále menších motorů nebo prostou snahou automobilky zavděčit se zákazníkům na úkor reality nevíme, ovšem již brzy by se měla situace zlepšit.
V návaznosti na skandál Dieselgate se totiž připravuje nový způsob měření jak emisí, tak i spotřeby paliva podle systému WLTP. Ten byl oficiálně představen v září tohoto roku a od září roku 2018 bude povinným pro všechny automobilky.
Lidé z ICCT sice upozorňují, že i nový testovací režim WLTP má své chyby a dříve či později by mohlo docházet k dalšímu obcházení, ovšem proti režimu NEDC se bezesporu jedná o krok správným směrem, na kterém bychom mohli jako zákazníci alespoň nějakou chvíli profitovat. Jak to ale dopadne se slavnou/neslavnou spotřebou automobilek bude ještě zajímavé sledovat.
Tento týden se podíváme na zoubek zánovní Toyotě ProAce. Jedná se o 7 místnou dodávku v nejvyšší výbavě, která je levnější alternativou k Multivanu či Mercedesu třídy V. Mimo bohatou výbavu nabízí také solidní dynamiku i spotřebu a pořádnou porci praktičnosti. Má smysl sáhnout po starší verzi s nízkým nájezdem nebo se vyplatí připlatit si za zcela nové auto?
Společnost Tesla je podle nově podaných regulačních dokumentů v Číně připravena uvést na trh novou verzi svého Modelu 3. Neoficiálně označovaný jako Model 3+ má elektromobil nabídnout rekordní dojezd až 800 kilometrů podle čínského cyklu CLTC, což by z něj učinilo nejdéle jedoucí vůz značky Tesla. Tento údaj výrazně překonává dosavadní verzi Modelu 3 Long Range AWD, která v Číně dosahuje maximálního dojezdu 713 km.
Plug-in hybridy jsou zajímavým kompromisem mezi elektromobily a spalovacími vozy – z obou světů si berou to dobré. Model DS 7 jsme již testovali a to jak v nejvýkonnější verzi s 360 koňmi, tak opak v podobě naftového provedení v základní výbavě Pallas. Do dnešní recenze dorazila akční zvýhodněná verze Edition France se středně silným plug-in hybridním pohonem. Vyplatí se příplatek 400 tisíc za svižný plug-in hybrid proti naftovému základu?
Trh s novými automobily prošel za poslední roky poměrně turbulentním obdobím. Mizí mnoho tradičních modelů, řeší se emise a pozornost se soustředí na vozy typu SUV či elektromobily. Negativem je všeobecný nárůst cen nových aut a proto je skvělá zpráva, že zde existuje velké množství lehce ojetých automobilů, které jsou často o více, než třetinu levnější a nabízí mnoho prostoru za přijatelnou cenu. Přesně to je případ tohoto šikovně postaveného Mercedesu.
Každé vozidlo, se kterým vyrážíte na pozemní komunikace, musí mít sjednané alespoň nějaké pojištění. To se označuje jako povinné ručení a je klíčovou součástí odpovědného provozování motorového vozidla. Jeho sjednání je nejen zákonnou povinností, ale také ochranou před finančními následky potenciálních škod, proto si ho nezapomeňte sjednat a vybrat si nejen to nejvýhodnější, ale i nejlepší. Jak na to?
Jako žena motoristického novináře jsem si na místě spolujezdce vyslechla už nespočet monologů svého muže, když si nahlas komentoval výhody nebo naopak nedostatky jednotlivých vozů. Takový pohled na auto já bohužel nemám, takže nedokážu říct, kolik má pod kapotou koní nebo o jaký typ hybridu se jedná, ale mám mnoho svých postřehů, které jsem za dobu používání této krásné DS3 vypozorovala. Bude to tedy poněkud netradiční recenze.