Stěrače: Proč je některá auta nemají a jaká je jejich budoucnost?

Tvar karoserie - aerodynamika

V první řadě se budeme zabývat automobily, kterým chybí stěrač zadní. Většina automobilek je dokonce nenabízí ani za příplatek. Díky správnému tvaru vozu je prostě některé automobily nepotřebují. I když, existují i výjimky.

Automobily za sebou při jízdě vytvářejí podtlak, který nasává vodu, špínu a prach ze silnice. Ten ulpívá na zadní straně automobilu, takže například vozy karoserie kombi stěrač potřebují a je pro ně standardem. U sedanů a liftbacků dochází k ulpívání až na zádi, jelikož střechu a okno obtéká vzduch, který nedovolí nečistotám ani vodě, aby se při jízdě na zadní sklo dostaly. Stěrač tedy nejen že není potřeba, ale například z hlediska aerodynamiky a hluku, byl by i na obtíž.

I přesto by se ale občas hodil. Za jízdy je sice „ušpinění“ vyřešeno, ovšem pokud auto stojí, může na něj napršet, nasněžit či zamrznout stejně jako na jakémkoliv jiném autě.

Tekuté stěrače - nanotechnologie 

Nebo-li "neviditelné stěrače" je přípravek založený na nanotechnologiích. V automobilovém průmyslu se nejedná o žádnou novinku a trh je již dlouho naplněn širokým spektrem výrobků různých cen a kvalit. Ošetřené sklo se vyznačuje silnou vodoodpudivou vlastností. Kapky na povrchu vytváří tzv. "perlový efekt" a při rychlostech nad 60 km/h "utíkají" ze skla pryč. 

Fioravanti Hidra - "průlomový" koncept

Fioravanti Hidra, tak zní název konceptu, který již před skoro deseti lety představila italská autodesignerská legenda. Fioravanti si v roce 2008 nechal patentovat speciální samočistící systém založený na nanotechnologiích. Již tehdy se spekulovalo o tom, že budoucnost, kdy automobily přijdou o stěrače úplně, je velmi blízko.

Princip spočívá ve speciálním čelním skle, které se skládá celkem ze čtyř vrstev, které dohromady vytvářejí sofistikovaný samočistící systém. První vrstva z oxidu titaničitého dává sklu silný vodoodpudivý efekt. Stejná technologie se již používá v prosklených budovách. Druhou vrstvu tvoří mikroskopické částečky, které „posílají“ špínu na okraje skla. Tím se aktivují senzory ve třetí vrstvě, které jim řeknou, kde je potřeba okno vyčistit. Čtvrtá vrstva je pak vodičem celého sofistikovaného systému.

Fioravanti tehdy předpovídal expanzi systému během tří až pěti let. Dnes již ale můžeme říct, že byla jeho predikce chybná.

McLaren - technologie stíhacích letounů

Před čtyřmi lety přišel z vlastní nově vyvíjenou technologií McLaren. Principem má být vysokofrekvenční elektronický systém, který by odstraňoval vodu, sníh a špínu pomocí ultrazvukového silového pole, tedy technologii, která je známá ze stíhacích letounů.

Nezbývá tedy, než se nechat překvapit, jak celý vývoj dopadne a co nového do automobilového průmyslu přinese.